Článek
Británie odsune termín pro zákaz prodeje nových vozidel s benzinovými nebo naftovými motory o pět let. Zákaz by tedy mohl vstoupit v platnost až v roce 2035. Informaci přinesla nejprve britská veřejnoprávní televize BBC, která se odvolávala na anonymní zdroje. Ty tvrdily, že se změny chystají ve více oblastech politiky, které se klimatických změn týkají.
Sunak to podle agentury Reuters potvrdil v dnešním projevu. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035.
Původní cíl, ukončit prodej vozidel s fosilními palivy do roku 2030, byl představen v listopadu 2020 jako hlavní součást „zelené revoluce“ tehdejšího premiéra Borise Johnsona. Ještě v letošním červenci přitom ministr pro místní rozvoj Michael Gove potvrdil, že této politice se dostane vládní podpory, jak připomíná na svém webu stanice Sky News.
Britský ministerský předseda zdůvodnil rozmělnění klimatických cílů tím, že ty dosavadní zatěžovaly „nepřijatelnými náklady“ obyčejné lidi.
Ani další dřívější sliby nemusí přežít Sunakův zákrok.
Například: Johnsonův kabinet se před třemi lety zavázal k plánu, aby všechny soukromé nájemní domy dosáhly do roku 2028 určité maximální energetické náročnosti. V systému hodnocení, kde A je nejlepší a G nejhorší, by všechny stavby měly být hodnoceny nejhůře písmenem C. Jenže již zmiňovaný Michael Gove, bývalý ministr životního prostředí, pod kterého teď spadá rozvoj bydlení, prohlásil, že chce, aby vláda o termínu v roce 2028 ještě dál uvažovala a oddálila jej. „Žádáme příliš mnoho a příliš rychle,“ řekl.
Výrazný posun, hodnotí britská média
Pokud by Sunak oslabení některých klíčových ekologických závazků prosadil, znamenalo by to výrazný posun v přístupu Konzervativní strany k politice uhlíkové neutrality, napsal web BBC.
Premiér Sunak přitom tvrdí, že si Velká Británie stále klade za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, avšak jeho vláda chce tento cíl naplňovat „efektivněji a vyváženěji“. „Toto neznamená, že bychom ztratili své ambice, nebo se vzdali svých závazků. To zdaleka ne. Jsem hrdý na to, že Británie je v oblasti změny klimatu světovým lídrem,“ prohlásil Sunak.
Z Británie
Labouristé už pomalu vyhlížejí vítězství v příštích britských volbách a slibují snahu o přepracování obchodní dohody s EU. Následky brexitu jsou stále strašákem a průzkumy ukazují, že Britové by dnes volili jinak.
Jaké jsou aktuální platné sliby britské vlády?
Hlavním slibem konzervativní vlády bylo zajistit, aby Spojené království do roku 2050 snížilo emise skleníkových plynů o 100 procent oproti roku 1990. Toto opatření uzákonila Theresa Mayová na sklonku svého premiérského mandátu v roce 2019 a po celou dobu svého působení v křesle premiéra jej podporoval Boris Johnson.
Britská vláda se také zavázala, že do roku 2035 bude veškerá elektřina ve Spojeném království pocházet z nízkouhlíkových zdrojů, tedy zdrojů obnovitelných, nebo z jaderné energie.
Do roku 2030 Velká Británie plánuje pětinásobně zvýšit kapacitu větrných elektráren na moři, do roku 2035 pětinásobně zvýšit kapacitu solární energie a schválit až osm nových jaderných reaktorů.
O tom, zda vláda hodlá tyto energetické cíle dodržet, zatím britská média pouze spekulují.
Devastující sílu povodně v Libyi znásobila změna klimatu
V důsledku klimatické změny se stalo až padesátkrát pravděpodobnější, že bouře v Libyi bude natolik ničivá a zanechá za sebou tisíce obětí i pohřešovaných, zjistili klimatologové z World Weather Attribution.
Jak se Velké Británii snižování emisí daří?
Je obtížné vyčíslit, jak by se emise oxidu uhličitého v důsledku Sunakem plánovaných změn změnily, píše v analýze BBC. Nevyhnutelně by to však ztížilo snahy o dosažení současných cílů, protože veškeré dodatečné emise uhlíku by musely být vyváženy dodatečnými úsporami v jiných oblastech.
Vyvstávají však otázky, zda vláda pro dosažení cílů dělá dostatek. Britský Výbor pro klimatické změny (CCC) kupříkladu varoval, že „pokrok je znepokojivě pomalý a že času na nápravu je velmi málo“.
I v britském parlamentu podle agentury ČTK rostou obavy, že pod vedením premiéra Sunaka ztrácí Velká Británie odhodlání prosazovat náročnou klimatickou politiku - a to zejména kvůli blížícím se volbám, které se konají příští rok.
Sunak však kritiku odmítl a dodal, že Británie dosahuje lepších výsledků v oblasti snižování emisí než ostatní velké země.
Je pravda, že Spojenému království se ve srovnání s jinými zeměmi daří emise snižovat, píše web BBC. Podle vládních údajů klesly od roku 1990 emise ve Spojeném království až do konce roku 2022 o 48,7 procenta - bez zahrnutí mezinárodní letecké a lodní dopravy. Snížení je větší než u ostatních zemí skupiny G7, sedmi největších tzv. vyspělých ekonomik světa. Jediné Německo snižuje své emise ve srovnání se Spojeným královstvím od roku 2015 rychleji.
Škrty, které Spojené království dosud provedlo, jsou však podle BBC ty nejméně náročné. Jedním z hlavních způsobů, jak jich země dosáhla, byl odklon od fosilních paliv - uhlí, ropy a plynu - pro výrobu elektřiny. Emise z výroby elektřiny se od roku 1990 snížily přibližně o tři čtvrtiny, píše BBC.
Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, se podle vládních údajů v posledních letech zvýšil na přibližně 40 procent, zatímco před deseti lety to bylo jen něco málo přes 10 procent.
