Článek
Když letos v únoru francouzský prezident Emmanuel Macron zmínil vyslání vojsk na pomoc Ukrajině, setkal se s chladnou reakcí. Vyslání vlastních sil vyloučil mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby, německý kancléř Olaf Scholz, ale například i prezident Finska Sauli Niinistö, jehož země Ukrajinu silně podporuje.
„Panoval všeobecný konsenzus v tom, že by na ukrajinském území neměla být přítomna žádná (cizí) armáda. To byl také postoj Finska,“ řekl Niinistö po jednání spojenců, kteří tak začínající diskuzi rychle pohřbili.
V poslední době ale válka na Ukrajině znovu eskaluje a diskuze o vyslání vojáků na Ukrajinu ožily, píše francouzský deník Le Monde. Rozhovory mezi Francií a Británií se zintenzivnily zvláště po návštěvě premiéra Keira Starmera ve Francii 11. listopadu.
„Probíhají diskuze mezi Spojeným královstvím a Francií o obranné spolupráci, zejména s cílem vytvořit základní skupinu spojenců v Evropě zaměřenou na Ukrajinu a širší evropskou bezpečnost,“ svěřuje se francouzskému listu nejmenovaný britský vojenský zdroj.
Co víme o raketě, která dopadla na Dnipro
Ruská raketa, která v noci na čtvrtek zasáhla Dnipro, nenesla jadernou hlavici a Moskva o ní i dopředu informovala skrze příslušné kanály. Přesto lze útok jasně považovat za další úroveň ruského jaderného strašení.
22. listopadu pak do Británie zavítal šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot. V rozhovoru pro BBC o den později apeloval na spojence, aby „nevytyčovali červené čáry“, co se týče podpory Ukrajiny. „Nevylučujeme žádnou variantu,“ odpověděl na otázku týkající se vyslání vojáků na Ukrajinu.
Výcvik vojáků na Ukrajině i opravy techniky
Elysejský palác ani francouzské ministerstvo obrany sice ještě oficiálně nedaly tomuto kroku zelenou, scénáře jsou už ale na stole několik měsíců. Le Monde zmiňuje společnost Défense Conseil International (DCI), která slouží jako hlavní operátor ministerstva obrany pro sledování francouzských zbrojních kontraktů a předávání souvisejícího vojenského know-how. Stát má v DCI, která je složena převážně z bývalých vojáků, 55 % akcií.
DCI je připravena pokračovat na Ukrajině v tom, což už nyní dělá doma ve Francii a v Polsku – tedy v zaškolování ukrajinských jednotek. Mohla by také v případě potřeby zajistit údržbu francouzské vojenské techniky zasílané do Kyjeva.
DCI je v kontaktu s britskou firmou Babcock, jež oznámila společné přípravné práce na „vytvoření místa technické podpory pro Ukrajinu“ – v něm by měly probíhat opravy vojenské techniky včetně generálních oprav vojenských vozidel.
Situace na ukrajinském bojišti se nyní pro obránce nevyvíjí právě příznivě. Americké ministerstvo obrany nedávno oznámilo, že už brzy budou proti Ukrajincům bojovat severokorejští vojáci, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti. Do ruských jednotek by se mělo zapojit na deset tisíc Severokorejců.
Rusové dobyli 40 procent ztracené půdy v Kurské oblasti
Poté, co Rusko minulý týden zasáhlo ukrajinské město Dnipro novou střelou středního doletu Orešnik, požádala Ukrajina své západní spojence o nejnovější generaci systémů protivzdušné obrany, aby mohla ochránit svá města. Na sociálních sítích to v pátek oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina je sice vybavena americkými systémy Patriot a také francouzsko-italským systémem SAMP/T, těch ale vlastní malé množství na to, aby dokázaly ochránit celou zemi.
V ruské Kurské oblasti, jejíž část Ukrajina obsadila, přišli Ukrajinci už o 40 procent území, jež se jim podařilo při překvapivé protiofenzivě dobýt.
Na východě Ukrajiny ruská armáda postupuje několik měsíců za cenu těžkých ztrát pomalu kupředu. Vysoce postavený zdroj z ukrajinského generálního štábu v pátek uvedl, že ruské jednotky postupují „200–300 metrů za den“ u Kurachoveho v Doněcké oblasti, jednoho z měst, která by mohla brzy padnout.
V blízkosti nedalekého Pokrovsku, hlavního logistického uzlu pro ukrajinské síly v tomto regionu, je situace podle tohoto vojenského zdroje příznivější a „za poslední dva měsíce se prakticky nezměnila“.
