Článek
Šéfka britské diplomacie Liz Trussová v projevu na půdě Lowy Institute v australském Sydney popsala ukrajinský konflikt jako součást širšího sporu mezi liberálními státy a autokraciemi, za které považuje mimo jiné Rusko a Čínu.
Politička vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „upustil od Ukrajiny a ustoupil, než udělá obrovskou strategickou chybu“. Kreml se podle ní „nepoučil z historie“ a „invaze povede jen k začarovanému kruhu a ztrátám na životech, jak to známe ze sovětsko-afghánské války a konfliktu v Čečensku“.
„Potřebujeme, aby všichni zbystřili. Společně s našimi spojenci budeme i nadále stát za Ukrajinou a naléhat na Rusko, aby deeskalovalo napětí a zapojilo se do smysluplných diskusí. Co se děje ve východní Evropě, je pro svět důležité,“ cituje Trussovou deník The Guardian.
Podle Trussové autokracie v poslední době „posílily způsobem, který jsme neviděli od studené války“. „Snaží se exportovat diktaturu do celého světa. To je důvod, proč režimy jako ty v Bělorusku, Severní Koreji a Myanmaru nacházejí své nejbližší spojence v Moskvě a Pekingu,“ uvedla šéfka britské diplomacie.
Britská ministryně vystoupila jen několik hodin před začátkem jednání zástupců Ruska a Spojených států právě o situaci na Ukrajině. Ve švýcarské Ženevě je v pátek na programu jednání mezi americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Blinken už tento týden ohledně napjaté situace ve východní Evropě diskutoval v Kyjevě a Berlíně. K uvolnění napětí mezi Ukrajinou a Ruskem ale zatím nedošlo a podle šéfa americké diplomacie k výraznějšímu posunu pravděpodobně nedojde ani po páteční schůzce. „Máme co do činění s obtížnými záležitostmi a nepodaří se je vyřešit rychle. Určitě nečekám, že je vyřešíme zítra (v pátek) v Ženevě,“ prohlásil Blinken ve čtvrtek v Berlíně.
Podle zdrojů britského deníku The Times mezitím britské ministerstvo obrany zvažuje vyslání několika stovek vojáků na území Ukrajiny, aby „odstrašilo“ Rusko. O navýšení spojeneckých jednotek pak také žádají pobaltské státy.
Spojené království má aktuálně v Estonsku kontingent, který se skládá z 830 vojáků a dále tanků, obrněných vozidel, samohybných děl, protivzdušné obrany a také specialistů na obsluhu vojenské techniky a příslušníků zpravodajských služeb. Patří k němu také tři stovky francouzských vojáků.
Britští vojáci působí v Estonsku od roku 2017 v rámci operace Cabrit, součásti Alianční předsunuté přítomnosti EFP (Enhanced Forward Presence). Hlavní náplň jejich mise je simulační cvičení, které má místní síly připravit na potenciální útok.
Estonská premiérka Kaja Kallasová minulý týden uvedla, že země „diskutuje se svými spojenci o navýšení jejich přítomnosti“, která by sloužila jako odstrašující prostředek právě pro Rusko. „Pobaltské státy jsou poloostrovem NATO, a proto máme obavy,“ cituje Kallasovou stanice Belsat.
Podobně se vyjádřil také litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas, který řekl, že cvičení ruských a běloruských jednotek v Bělorusku představuje „přímé ohrožení“ pro jeho zemi, a vyzval NATO, aby reagovalo rozmístěním dalších jednotek v regionu.
Britské jednotky působí také v Polsku, kde je aktuálně 140 britských vojáků v rámci posílené mise NATO.
Podle plánů projednávaných na ministerstvu obrany Spojeného království, o nichž mluvily zdroje The Times, Londýn uvažuje o posílení těchto misí o „stovky“ bojeschopných vojáků. Armáda by je mohla nasadit už v krátké době.
„Členové NATO položili dotaz ohledně posílení těchto misí předsunuté přítomnosti a misí NATO v Pobaltí. Členské státy proto přemýšlejí, co by mohly udělat,“ uvedl zdroj deníku. „Pokud by tu byl spojenec NATO, kterému by ruské jednotky klepaly na dveře, pak by tam nové síly byly rychle,“ odpověděl zdroj The Times na otázku ohledně časového plánu na rozmístění posil.
Na území Ukrajiny je aktuálně asi stovka britských vojáků v rámci výcvikové mise Operation Orbital. Tento týden do země přicestovala asi třicítka vojáků z pluku Rangers, která má místním silám pomoci naučit se ovládat lehké obranné systémy, které Ukrajině Spojené království poskytlo.
Experti oslovení britským deníkem The Guardian usuzují, že by se mohlo jednat o lehké protitankové střely nové generace s dosahem několika stovek metrů. Systém podle nich funguje podobně jako protitankové střely Javelin, které Ukrajině od roku 2018 dodávají Spojené státy, ale zároveň je o něco slabší.
Kanada, kde žije po Ukrajině a Rusku třetí největší populace Ukrajinců na světě, pak podle stanice Global News vyslala na Ukrajinu malý kontingent speciálních jednotek. Mluvčí kanadského velitelství pro speciální operace nicméně uvedl, že zprávu nemůže potvrdit. Dodal ale, že kanadské speciální jednotky od podzimu 2020 pravidelně podporují ukrajinské bezpečnostní složky.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg pak ve čtvrtek pro americkou stanici CNN potvrdil, že Aliance zvažuje zvýšení počtu vojáků ve své východní části. Stoltenberg řekl, že takový krok by „vyslal velmi jasnou zprávu Rusku“.
Západ se obává, že by Rusko mohlo zahájit invazi na Ukrajinu poté, co NATO letos v lednu odmítlo požadavky Moskvy, aby zastavilo svou expanzi na východ. Moskva a Minsk mezitím chystají na území Běloruska cvičení.
Investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) a Rádio Svoboda uvedly, že část ruského vojska mířícího na cvičení do Běloruska se zastavila u Homelu. V oblasti přitom není žádné cvičiště, kde by mohly probíhat manévry.
Od města na jihovýchodě Běloruska je to k ukrajinským hranicím asi čtyřicet kilometrů a zhruba 220 kilometrů do Kyjeva. Ruští vojáci dorazili také do jihoběloruského města Jelsk asi 18 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov nicméně ve středu řekl, že Moskva nemá v úmyslu „zaútočit na Ukrajinu, zahájit na ni ofenzivu ani ji napadnout“, uvádí The Times. Ke zmírnění napětí ale ani po tomto výroku nedošlo.
