Článek
Britská ministryně vnitra Priti Patelová odsouhlasila vydání Juliana Assange do Spojených států. Zakladatel serveru WikiLeaks v zámoří čelí mimo jiné obvinění ze špionáže kvůli tajným dokumentům, které zveřejnil v letech 2010 a 2011, týkaly se například amerických vojenských misí v Afghánistánu a v Iráku.
Patelová se svým rozhodnutím přiklonila ke stanovisku britských soudů, které už vydání podpořily. „Soudy ve Spojeném království neshledaly, že by vydání pana Assange bylo utiskující, nespravedlivé nebo zneužívání procesu,“ uvedlo v prohlášení britské ministerstvo vnitra.
Ministerstvo vnitra podle deníku The Guardian muselo posoudit, jestli americká žádost o vydání Assange neodporuje britskému právu, včetně toho, že mu v USA nehrozí poprava. Británie je přesvědčená, že extradice nepoškodí whistleblowerova lidská práva, včetně práva na spravedlivý proces a svobodu slova, a že s ním Američané budou zacházet s ohledem na jeho zdraví.
Jak upozorňuje agentura Bloomberg, Assange má k dispozici ještě několik možností se proti rozhodnutí odvolat, a tak je nepravděpodobné, že by ho skutečně v blízké době přepravili do USA.
„Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje,“ uvedla nezisková organizace WikiLeaks na twitteru.
Assangeova manželka Stella dnešek označila za „temný den pro svobodu tisku a britskou demokracii“. „Cesta k Julianově svobodě je dlouhá a křivolaká,“ uvedla a dodala, že je trestán za to, že „dělal svoji práci“. Assange se oženil letos v březnu ve věznici Belmarsh určené zejména pro zločince představující nebezpečí pro britskou národní bezpečnost.
Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by vydání Assange do USA znamenalo „velké nebezpečí“. Generální tajemnice AI Agnès Callamardová uvedla, že ujištění americké strany, že by Assange nebyl držen na samotce, nelze vzhledem ke zkušenostem z minulosti věřit.
V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.
Zakladatel WikiLeaks se nejdříve sedm let ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kdy se vyhýbal vydání do Švédska. Tamní úřady jej stíhaly kvůli podezření za znásilnění a sexuálního obtěžování. Švédsko později obvinění stáhlo kvůli vypršení promlčecí lhůty.
Od roku 2019 je Assange v londýnské věznici, kde se ocitl kvůli porušení pravidel kauce v dalším právním sporu.
Britský soud v minulosti odmítl žádost USA o vydání kvůli obavám, že by Assange spáchal v tvrdých vězeňských podmínkách ve Spojených státech sebevraždu. Washington následně poskytl Británii záruky, že by se se zakladatelem WikiLeaks nezacházelo tak špatně, jak tvrdí jeho právníci. Britské soudy pak změnily stanovisko.
