Británie přitvrdila. Její vztahy s Izraelem jsou čím dál napjatější

Diplomatická roztržka mezi Velkou Británií a Izraelem nabírá na obrátkách.

Londýn v úterý odstartoval „reset“ své politiky týkající se izraelsko-palestinského konfliktu a oznámil, že omezí dovoz zboží z nelegálních židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Ačkoliv součástí iniciativy byly i další země včetně Francie nebo Polska, hněv se obrátil zejména vůči ostrovní zemi. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar oznámil okamžitě odvetné kroky - uzavření britského konzulátu ve východním Jeruzalémě a zákaz vstupu do země 12 britským občanům.

Stanice BBC v souvislosti s aktuálním vývojem píše, že vztahy obou zemí se dostaly na nejhorší úroveň za poslední desítky let.

Co říkají obě strany? A jak by kartami mohl zamíchat Washington, který má blízko k Izraeli? Seznam Zprávy odpovídají na základní otázky týkající se napětí na ose Jeruzalém-Londýn.

Britská vláda si vůči Izraeli počíná razantněji než v minulosti. Změna přišla s nástupem premiéra Andyho Burnhama. „Británie se musí za něco postavit. Británie musí ukázat, že dokáže vést. Británie se musí postavit na stranu spravedlnosti proti bezpráví,“ nechal se slyšet.

O průlom se postaral nový ministr zahraničí Ed Miliband. Když oznamoval rozhodnutí omezit dovoz zboží z osad, prohlásil, že nehodlá přihlížet dalšímu utrpení a destrukci dvoustátního řešení, k němuž rozšiřování osad přispívá.

Ostrovní média podotýkají, že Miliband zvolil mnohem přímočařejší přístup než jeho předchůdci. Deník The Guardian píše, že se stal prvním britským ministrem zahraničí, který dění na Západním břehu označil za „etnické čistky“, osadníky za „teroristy“ a obvinil Izrael z toho, že tyto akty ignoruje.

„Britská kritika směřuje proti izraelské vládě, nikoliv proti jejímu obyvatelstvu,“ vzkázal přitom Miliband, který je sám židovského původu a mluví o sobě jako o „hrdém britském Židovi“. Jeho matka Marion Kozak byla přeživší holokaustu a utekla do Izraele.

Britskou vládu k akci zřejmě přimělo rozhodnutí Izraele pokračovat v projektu E1, který počítá s rozšířením osad v citlivých oblastech na východ od Jeruzaléma a jehož cílem je podle slov izraelského ministra financí Becalela Smotriče „pohřbít myšlenku palestinského státu“.

Miliband vzkázal, že Británie se musela vymezit proti izraelským osadnickým praktikám dříve, než bude příliš pozdě na to, aby se dalo vzkřísit dvoustátní řešení konfliktu.

Ministr zahraničí Gideon Saar nařkl Milibanda z šíření „nehorázné lži“ a odpověděl sérií odvetných opatření, včetně uzavření britského konzulátu ve východním Jeruzalémě, který je diplomatickým zastoupením pro Západní břeh, Pásmo Gazy a Jeruzalém.

„Víme, že v Británii máme mnoho přátel. Bohužel zde máme nepřátelsky naladěnou labouristickou vládu, která soustavně postupuje proti státu Izrael, a nezbyla nám jiná možnost než na její nepřátelské kroky reagovat,“ prohlásil Saar.

BBC v té souvislosti píše, že rázná reakce ze strany Izraele svědčí o tom, že rozhodnutí Londýna představuje průlomový okamžik. Podotýká přitom, že produkty vyráběné v osadách sice netvoří podstatnou část izraelského exportu, politická symbolika tohoto kroku je ale velmi silná.

Izraelští politici se proti kroku ostře vymezili. Britskou vládu nařkli z toho, že je antisemitská a že se svými kroky snaží zalíbit muslimským voličům. Premiér Benjamin Netanjahu dokonce dříve Spojené království označil za „islámskou republiku Británie“.

Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ještě před Milibandovým projevem vyzval k tomu, aby Jeruzalém uznal argentinskou suverenitu nad Falklandami, ostrovy pod britskou správou.

Zahraniční média podotýkají, že v tuto chvíli neexistují velké šance na to, že se podaří rozkol mezi Londýnem a Jeruzalémem zmírnit. K případné změně by nicméně mohly přispět volby, které Izrael čekají za několik týdnů.

Rozhodnutí Británie vítají. Samospráva sídlící v Ramalláhu rozhodnutí podle agentury AFP označila za důležitý praktický krok, který projevuje neuznání nezákonné situace, jež je výsledkem okupace, a který směřuje k pohnání „osadnického systému“ k odpovědnosti.

Palestinský velvyslanec v Londýně Husam Zomlot pak mluví o „obratu v britsko-palestinských vztazích“. „Odvážné kroky“ britské vlády podle něj pomohou vydláždit cestu k nezávislému palestinskému státu podle hranic z roku 1967 a východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

To zatím není jasné. Podle zahraničních médií nicméně existuje riziko řetězové reakce, která vyústí v odvetu z Bílého domu. Dá se očekávat, že aktuálními kroky si Britové neznepřátelí jen Izrael, ale také amerického velvyslance v Izraeli.

Mike Huckabee je pevným zastáncem toho, že židovské obyvatelstvo má na Západní břeh historické právo. V dřívějším vyjádření pro BBC vzkázal, že USA by jako nejvlivnější spojenec Izraele na sankce ze strany Londýna jistě reagovaly. Varoval přitom před „obrovskými ekonomickými dopady pro britské podniky“.

Nutno podotknout, že americký prezident Donald Trump dosud neprojevil snahu zastavit Netanjahuovy plány na rozšiřování osad. Jeho vztahy k izraelskému premiérovi jsou ovšem nyní značně ambivalentní, není tak jisté, zda bude ochotný mu nyní přispěchat na pomoc.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio novinářům řekl, že Bílý dům nemá žádný komentář k oznámení sankcí ze strany skupiny zemí včetně Británie, a dodal, že Spojené státy rozhodně neudělají to, co udělal Londýn.