Británie hraje s Trumpem pomalou hru. Celní smršť ukázala, jak se to vyplácí

Britský premiér Keir Starmer má po středeční celní smršti ze Spojených států důvod k radosti.

Zatímco na veškerý dovoz z Evropské unie Trumpova administrativa uvalila cla ve výši 20 % a některé státy dopadly výrazně hůř, království „vyvázlo“ s desetiprocentními cly - což je vůbec nejnižší sazba, kterou Spojené státy zahraničním partnerů nabídly. Kromě Británie platí také například pro Austrálii, Singapur nebo Brazílii.

Britská média připomínají, že krok následuje po měsících zákulisních diplomatických jednání s USA, ve kterých se tamní vláda v čele se Starmerem angažovala.

Deník The Guardian naznačuje, že Británie si výrazně nižší cla mohla vysloužit přístupem labouristického premiéra Starmera, který dlouhodobě usiluje o přízeň amerického prezidenta. Například tím, že Trumpovi, který je známý svou zálibou v královské rodině, během návštěvy Bílého domu předal pozvání na setkání s Karlem III.

Už dříve se psalo o tom, že Starmerovou taktikou během jednání s Trumpem bylo vyhnout se otevřenému sporu. Do karet mu zřejmě hrály také osobní sympatie, jež k němu americký prezident dle všeho chová, i jedinečná pozice, ve které se Británie po odchodu z EU nachází.

„Nechceme žádná cla, ale nižší poplatek, než mají ostatní, potvrzuje náš přístup… Rozdíl mezi 10 a 20 procenty znamená tisíce pracovních míst,“ řekl britskému deníku The Times zdroj z premiérova okolí.

„Budeme pokračovat ve vyjednávání, zachováme chladnou hlavu a klid. Chceme vyjednat udržitelnou obchodní dohodu, a samozřejmě nechat snížit cla. Budeme v této práci pokračovat,“ dodal.

Downing Street tak vlastně přijímá doporučení amerického ministra financí Scotta Bessenta. „Uvolněte se, přeberte si to a počkejte, jak se situace vyvine. Protože pokud budete oplácet, dojde k eskalaci,“ varoval ještě ve středu.

Starmer přiznal, že cla na britský vývoz do USA, který dosahuje ročně 60 miliard liber (1,8 bilionu korun), zajisté budou mít na Británii ekonomický dopad. Ekonomové dokonce varují, že by mohla v příštím roce zcela přerušit růst britské ekonomiky. Okamžitá odvetná opatření ovšem vláda odmítá.

Britský premiér dopředu avizoval, že první reakcí země na americká cla by nemělo být rozpoutání obchodní války. O reakci na Trumpovy kroky prý rozhodne v následujících dnech a týdnech.

„Jednou z největších předností tohoto národa je jednoznačně schopnost zachovat si chladnou hlavu,“ vzkázal. „Řekl jsem to ve svém prvním projevu coby premiér, a tak vládnu. Tak jsme to plánovali a přesně to je dnes potřeba. Takto jsme jednali - a budeme jednat i nadále. S pragmatismem. Chladnou a klidnou hlavou,“ dodal.

Dopředu nastínil, že jeho cílem je přimět Trumpa, aby s Británií uzavřel ekonomickou dohodu, která by uvalená cla zrušila nebo alespoň snížila. Dodal ovšem, že na stole jsou všechny možné kroky. Britská vláda ostatně paralelně připravuje seznam amerického zboží, na něž by mohla uvalit reciproční cla.

Podle analytičky Leslie Vinjamuri z britského think tanku Chatham House Británie „sehrála svou roli velmi dobře“. „Člověk si dokáže představit scénář, kdy bude dohoda mezi USA a Británií oznámena poměrně rychle,“ řekla deníku The Guardian.

„Tvrdé zaměření na odvetu je nemístné. Předpokládá, že odvetou vyhrajete, ale všichni prohrají. Člověk nechce předepisovat, aby se američtí spojenci a partneři stali přehnaně podlézavými, ale je o co hrát a je co vyhrát,“ myslí si Vinjamuri.

Dle některých dalších analytiků by ovšem mohl Starmer usilovnou snahou o uzavření dohody strhnout na Británii větší pozornost, než by si přála, a přimět Spojené státy k dalším opatřením.

Opoziční konzervativci odmítají, že by nižší cla byly zásluhou Starmerovy vlády, připomíná stanice BBC. „Desítky a desítky zemí mají desetiprocentní clo, které není založeno na nějakém geniálním vyjednávání vlády, ale na posouzení našich cel a dalších překážek ze strany USA,“ tvrdí stínový ministr vnitra Chris Philp.

Dle stínového ministra obchodu Andrewa Griffithse Británie těžila zejména z toho, že již není členem Evropské unie. „Kladem je, že brexit - proti němuž labourističtí ministři hlasovali nejméně 48krát - znamená, že nás čekají mnohem nižší cla než v EU: dividenda z brexitu, která ochrání tisíce britských pracovních míst a podniků,“ uvedl.

Starmerovi je také v souvislosti s reakcí na cla některými politiky vyčítáno, že je málo rázný.

Lídr britských Liberálních demokratů Ed Davey apeloval, aby Británie vytvořila takzvanou „ekonomickou koalici ochotných“ s EU a Kanadou, která by měla být protiváhou k Trumpovým ekonomickým krokům. Dle něj by tím státy ukázaly „tyranovi Trumpovi, že existují alternativy k obchodování s USA“.

Evropská unie, na kterou USA uvalily dvacetiprocentní cla, slíbila, že odpoví „robustními“ odvetnými cly.