Článek
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan dodal, že útok by mohl přijít kdykoli v nadcházejících dnech, pravděpodobně leteckými údery.
Rusko podle Sullivana nyní shromáždilo dostatek sil na to, aby podniklo velkou vojenskou operaci proti Ukrajině, a útok, jehož cílem by bylo získat rozsáhlé části ukrajinského území, by mohl začít „každým dnem“.
Sullivan kromě toho vyzval Američany, kteří ještě jsou na Ukrajině, aby odcestovali. Američané, kteří ještě Ukrajinu neopustili, by tak podle něj měli učinit do 24 až 48 hodin, neboť ruský letecký útok by jejich odlet ztížil. Poznamenal také, že nelze vyloučit rychlý útok na Kyjev.
Sullivan, který hovořil na brífinku Bílého domu, svá tvrzení nepodložil konkrétními důkazy, píše agentura Reuters. Podle Sullivana není jasné, zda Putin již dal definitivní příkaz k zahájení invaze.
Spiegel: 16. únor, datum invaze
USA v tajných brífincích podle německého webu Spiegel uvedly mnoho podrobností, včetně konkrétních tras plánované ruské invaze. Za datum možného zahájení invaze americké tajné služby podle německého webu Spiegel označily 16. únor.
Bezpečnostní poradce v této souvislosti uvedl, že se ke Spojeným státům nedostaly žádné informace o tom, že bylo učiněno finální rozhodnutí zaútočit. Zároveň očekává, že se s ruským prezidentem bude Biden chtít telefonicky spojit. V sobotu má podle Elysejského paláce s Putinem hovořit francouzský prezident Emmanuel Macron.
Spojené státy podle agentury Reuters v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Mezi Moskvou a Západem v posledních týdnech narůstá napětí kvůli hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic. Rusko odmítá, že by se chystalo sousední zemi napadnout.
Sullivan také poznamenal, že existuje zásadní rozdíl mezi dnešní zpravodajskou situací a situací, kterou Spojené státy použily při ospravedlnění války v Iráku v roce 2003. Spojenými státy vedená koalice podnikla invazi do Iráku v březnu 2003 kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. Husajn byl svržen, ale tyto zbraně se nenašly.
Sullivan zdůraznil, že nynějším cílem Washingtonu je válce zabránit. Dodal, že v roce 2003 šlo o „informace o záměrech, skrytých věcech, věcech, které nebylo možné vidět“. „Nyní hovoříme o více než 100 000 ruských vojácích rozmístěných podél ukrajinské hranice… Je to všude na sociálních sítích, je to všude na vašich zpravodajských webech, takže musíte věřit vlastním očím,“ poznamenal.
Ministerstvo zahraničí Spojených států vyzvalo americké občany k opuštění Ukrajiny už včera. Diplomacie argumentuje zvýšenou hrozbou ruského vojenského zásahu a onemocněním covid-19, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ministerstva.
Rusko na svém území u ukrajinských hranic shromáždilo zhruba 100 000 vojáků a další vyslalo do Běloruska, kde dnes začalo společné cvičení. Západní země už několik týdnů upozorňují na možnou ruskou invazi sousední země. Moskva podobná obvinění odmítá. Tvrdí také, že se ruští vojáci po desetidenním cvičení v Bělorusku vrátí zpět do Ruska.
Velká Británie, Nizozemsko, Japonsko a Lotyšsko dnes následovaly USA a vyzvaly své občany, aby kvůli zhoršené bezpečnostní situaci urychleně odcestovali z Ukrajiny. Necestovat do této země radí svým občanům Izrael. Informovala o tom agentura Reuters.
Britský premiér Boris Johnson dnes při virtuálním jednání s lídry USA, Itálie, Polska, Rumunska, Francie, Německa, NATO, Evropské rady a Evropské komise podle své kanceláře v souvislosti se situací na Ukrajině vyjádřil obavy o bezpečnost v Evropě.
Johnson podle téhož sdělení hovořil o tom, že spojenci v NATO „musí dát naprosto jasně najevo, že pokud Rusko učiní zničující a destruktivní rozhodnutí napadnout Ukrajinu, bude připraven velký balík ekonomických sankcí“. Nizozemská rozhlasová stanice BNR uvedla, že Nizozemsko hodlá přemístit svou diplomatickou misi z Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny.
Česká republika zatím nevydala doporučení svým občanům, aby opustili území Ukrajiny, jak to udělaly Spojené státy či Velká Británie. Konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti občanů a českého majetku koordinuje ČR v rámci Evropské unie a s dalšími spojenci.
Česká diplomacie situaci na Ukrajině a kolem jejích hranic podle mluvčí pečlivě monitoruje pomocí platných krizových mechanismů. „Každý den se na MZV schází pracovní skupina k Ukrajině. Podobné doporučení jako USA nebo Velká Británie jsme pro české občany zatím nevydali,“ uvedla mluvčí Lenka Do.
Ukrajinu začátkem týdne společně s ministry zahraničí Slovenska a Rakouska navštívil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Cesta podle něj vyjádřila podporu nezávislosti země. Ruské požadavky, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, Lipavský označil za nepřijatelné.
