Británie 25 let po Dianě. Memoáry jejího syna mohou znovu zatřást monarchií

Před čtvrtstoletím vjelo auto s britskou princeznou Dianou a jejím přítelem Dodim Al-Fayedem do jednoho z pařížských tunelů. Řidič, třetí přímý účastník tehdejších událostí, hnal vozidlo vyšší než povolenou rychlostí, aby unikl novinářům, kteří byli dvojici v patách. Ven z tunelu už auto nevyjelo; narazilo do jednoho ze sloupů podpírajících strop.

Al-Fayed a řidič Henri Paul našli smrt přímo v troskách auta, Dianu záchranáři převezli do nemocnice La Pitie Salpetriere, kde podstoupila dvouhodinovou urgentní operaci. Lékaři ale Dianin život zachránit nedokázali, ve tři hodiny ráno 31. srpna 1997 byla prohlášena za mrtvou. Nehodu s vážnými zraněními přežil pouze bodyguard, který pár doprovázel.

Dianina smrt zasáhla celý svět. Nejen Kensingtonský palác, kde princezna žila, ale i další místa zaplavily květiny. Na pohřeb se sjely zahraniční osobnosti a obřad prostřednictvím televizního přenosu sledovaly více než dvě miliardy lidí po celém světě. Ztrátu šestatřicetileté „princezny lidských srdcí“ doprovázel všeobecný smutek. Nad královskou rodinou se ovšem stáhla i jiná mračna.

„Britská královská rodina na její úmrtí zareagovala velmi špatně. Neodhadla náladu ve společnosti, a jak je známo, se zaujetím trochu lidštějšího postoje, o který se královská rodina kontinuálně snaží přibližně právě od roku 1997, jim pomohl tehdejší čerstvý premiér Tony Blair,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy historička Johana Kłusek z Katedry evropských studií při FSV UK.

Královna se k události vyjádřila až o několik dní později a mnozí její reakci vnímali jako chladnou. Její obliba tehdy byla na minimu a dala dokonce vzniknout konspiracím, podle nichž měla Alžběta II. z princezniny smrti těžit. „Během dalších let – i ve svém vysokém věku – ale dokázala obraz, který v médiích má, změnit. Dnes je již vnímána jako velmi vřelý člověk, který reprezentuje všechno dobré, co ve Velké Británii je,“ přiblížila vývoj v Británii historička.

Podle ní královna v posledních 25 letech odvedla na veřejném obrazu královské rodiny obrovský kus práce. Kromě toho může mít podle Johany Kłusek pozitivní vliv také její pokročilý věk, který sám o sobě v případě 96leté panovnice vyvolává respekt. Pomáhá i skutečnost, že jde o ženu a osobnost, která za svůj život přestála nejrůznější rány osudu.

Na tom, jak nyní královská rodina navenek působí, mají ale kromě královny zásluhu i její další členové. Ti se veřejnosti postupně mnohem více otevřeli, čímž získali sympatie. Na dosah dnes mají lidé život monarchů i díky sociálním sítím a jejich oficiálním profilům.

Stejně jako za jinými celebritami i za členy královské rodiny stojí celý tým odborníků. Velký podíl na zmiňované změně image si mohou připsat také PR experti, kteří královské rodině pomáhají s prezentací.

Podle historičky Kłusek ale samotná smrt princezny Diany nebyla hlavním důvodem obratu ve vztazích královské rodiny s britskou veřejností. Královská rodina se o změnu pokoušela kontinuálně zhruba posledních 70 let, prakticky od konce druhé světové války. Tragické Dianino úmrtí však celý proces výrazně uspíšilo.

Když ještě princezna žila, posouvala svým „rebelstvím“ královskou rodinu směrem k daleko větší otevřenosti a pomáhala jí zbavit se neustálého odstupu od veřejnosti a křečovitého lpění na přísně reprezentativní roli. Vysloužila si tím pozornost a často nevybíravé zacházení od bulvárních médií. To si v kombinaci s vysokými nároky, které na Dianu kladla královská rodina, mělo vybrat daň i na jejím duševním zdraví.

Nebyla ovšem poslední, kdo se vymykal zavedeným konvencím. „Vzhledem k tomu, že dnes už samozřejmě nefungují žádné domluvené sňatky, přicházejí do královské rodiny noví členové. A nikdo nemůže mít úplně pod kontrolou, jak budou komunikovat s médii a jak se budou prezentovat,“ upozorňuje Johana Kłusek.

„Tyto osobnosti mají různé potřeby a často nejsou insidery z britské vyšší společenské třídy. Opakovaně tak dochází k nárazům a nepochopením nejen uvnitř královské rodiny. Vzhledem k tomu, jak medializovaná je to v Británii záležitost, na to pak samozřejmě reaguje i veřejnost,“ dodává historička.

„Je to velmi komplikovaná dynamika, která královské rodině v jejím PR a společenském obrazu může pomáhat i škodit,“ uvádí dále Kłusek. A připomíná, že britská královská rodina nikdy nebude mít plně pod kontrolou veřejné mínění. „Je to instituce, která je ve své zásadě velmi konzervativní, což je pro ni velmi důležité a nechce to porušit.“

Život princezny Diany si můžete připomenout ve fotogalerii:

V podobném duchu jako Diana naposledy zvířila královské vody Meghan Markleová, po svatbě s princem Harrym známá jako vévodkyně ze Sussexu. Neshody s královskou rodinou nakonec vedly k tomu, že se pár v roce 2020 vzdal královských povinností a v únoru 2021 bylo oznámeno, že se jako pracující členové královské rodiny již nevrátí.

Ze strany manželů od té doby na adresu královské rodiny mířilo mnoho silných výroků. Meghan například Buckinghamský palác nařkla z „udržování lží“ a dvojice také prohlásila, že nejmenovaný rodinný příslušník z Harryho strany se měl ještě před porodem strachovat o barvu pleti jejich prvorozeného potomka Archieho.

S odklonem od královského života a po přestěhování do Spojených států začal mladší z Dianiných synů poodkrývat i další části svého soukromí. Život v britské královské rodině mu prý připadal jako koloběh „bolesti a utrpení“. Neskrýval ani svůj kritický postoj vůči výchově, které se mu dostalo ze strany jeho otce, prince Charlese.

Harryho vztah k Charlesovi měl vlivem veškerých okolností v průběhu let ochabnout, jak v průběhu týdne znovu potvrdila i vévodkyně Meghan. Dobře si ovšem podle analýzy agentury AFP nevede ani Harryho vztah se starším bratrem Williamem. Dvojice přitom dříve působila dojmem, že ji pojí blízké pouto, které ztráta matky jen utužila.

„Tento idylický bratrský vztah, který mezi nimi panoval, hodně přispěl k tomu, že se monarchie vrátila do starých kolejí,“ sdělil agentuře AFP královský historik a spisovatel Ed Owens. Po Harryho svatbě s Meghan v roce 2018 však do vztahu obou bratrů vstoupilo napětí. V rozhovoru z roku 2019 dokonce Harry řekl, že se s bratrem „vydali různými cestami“.

I když mezi Dianinými syny došlo v poslední době k několika oficiálním setkáním, přímých interakcí bylo jen pomálu. Častější návštěvy Spojeného království ze strany vévody a vévodkyně ze Sussexu by však podle odborníků mohly v budoucnu znamenat uvolnění napjatých vztahů. Opačný účinek by ovšem mohly mít Harryho memoáry, jejichž vydání se plánuje na konec tohoto roku.

Deník The Daily Telegraph uvedl, že kniha mezi členy královské rodiny „vyvolává určité obavy“. Zejména z toho, že by mohla být využita „k vyřizování účtů a dalším senzačním tvrzením“.

Názory ohledně budoucnosti vztahů v královské rodině se různí, a to i v případě odpovědi na otázku, nakolik je odchod prince Harryho pro královskou rodinu zásadní ztrátou. Podle novináře Roberta Hardmana, který se na královskou rodinu po léta specializuje, lze vévodu ze Sussexu snadno postrádat a monarchii jeho distance nezpůsobí zásadní potíže. Naopak již zmiňovaný historik Ed Owens míní, že Harryho odchod připravil královskou rodinu o jednoho z jejích „zachránců“, tedy o méně formálního, lidštějšího člena, který je „více při zemi“.

Jiná vztahová propast se otevřela mezi královskou rodinou a princem Andrewem, který svým chováním vrhl na monarchii nepříjemný stín kvůli svému přátelství s Jeffreym Epsteinem a jeho přítelkyní Ghislaine Maxwellovou. Epstein čelil sérii skandálů a obvinění, je registrovaným sexuálním delikventem a v srpnu 2019 spáchal sebevraždu – nedlouho poté, co byl zatčen kvůli podezřením ze sexuálních zločinů. Ve vězení tehdy čekal na soud kvůli obviněním z obchodování s lidmi.

Vévoda z Yorku se kvůli těmto okolnostem stáhl z veřejného života. Aby toho však nebylo málo, sám princ Andrew čelil obviněním, že se do Epsteinových praktik přímo zapojoval. V srpnu minulého roku totiž na královnina syna podala žalobu jedna z údajných obětí finančníka Virginia Giuffreová. Spor nakonec po několika měsících skončil finančním vyrovnáním, reputační škody však již byly napáchány.

„Je to samozřejmě značně nešťastné,“ uvedla Kłusek o situaci královské rodiny. „Na druhou stranu je opravdu hezky vidět, že tyto aféry, které nemají úplně pod kontrolou, je dlouhodobě nepoškozují. Myslím si, že zájem o královskou rodinu vlastně paradoxně živí,“ dodala historička s tím, že pozornost, které se britské monarchii dostává, je nesrovnatelná s jakoukoli jinou královskou rodinou.

Jak za princem Andrewem, tak i za princem Harrym, jenž podle některých na rodinu také nevrhá nejlepší světlo, navíc stojí mnoho let práce a veřejného angažmá. Pro monarchii je pak jistým stabilizačním prvkem princ William a vévodkyně Catherine, kteří za několik let převezmou rodinné kormidlo.

„Myslím si, že jsou schopni si udržet své kouzlo a že všechno bude ještě nějakou dobu pokračovat. Jde o fenomén, který jen tak nezmizí. Jsou schopni velmi dobře stavět na dětech; ta další generace potomků na sebe za posledních 10 let opět váže velké množství pozornosti po celém světě,“ odhadla v rozhovoru Johana Kłusek.

Právě budoucnost – nejenom – britské monarchie je nicméně otázkou, jež se často objevuje ve veřejných diskusích. Neodzvonilo už králům a královnám? Nejsou zbyteční? Nejde v 21. století spíše o přežitek?

Odpovědi nejsou jednoduché, i když mnozí mají jasno. „Nikdy jsem neslyšel dobrý argument pro monarchii, a to jsem na toto téma slyšel spoustu debat,“ píše ve svém komentáři na webu Newsweek Graham Smith z politické organizace Republic, která prosazuje nahrazení monarchie ve Spojeném království parlamentní republikou.

„Otřepané fráze, mýty a sentimentalita. To všechno stojí v cestě zoufale potřebnému zpochybnění dědičné moci a bohatství, upozornění na zásadní selhání královské rodiny a uvědomění si škodlivého vlivu monarchie na politický život našeho národa,“ argumentuje dále Graham s tím, že královská rodina již několikrát ukázala, jak zbytečná je.

Poněkud opačný názor však zastává například Kłusek, podle které rodina představuje stabilitu: „Myslím, že své místo v současnosti má. V době, kdy Británie prochází obrovským změnami, jako je brexit, a kdy v čele země dlouhodobě stojí velmi pochybní politici, má pro zemi velký význam.“

Spojené království a jeho lídři si v poslední době prošli řadou skandálů, které nakonec vedly k rezignaci premiéra Borise Johnsona. Ten své rozhodnutí opustit pozici lídra Konzervativní strany oznámil začátkem července a již příští týden by se měl svět dozvědět jméno jeho nástupce či nástupkyně. Podle dosavadních zpráv by mělo jít o Liz Trussovou, současnou ministryni zahraničí.

„Do budoucna a obecně řečeno je ale monarchie přežitkem. Britská společnost je extrémně nerovná a jedním z důvodů je právě tato forma vlády. Monarcha je sice pouze reprezentativním představitelem země, ale je to člověk, který svou funkci předává v rámci rodiny dál, což neodpovídá principům demokracie,“ upozorňuje Kłusek.

Britské společnosti by podle ní z dlouhodobého hlediska prospělo, kdyby přešla k republikánskému zřízení. „Neplatí to ale v současné situaci, kdy je královna pozitivním prvkem, a to nejen v roli značky. Mnoho lidí se do Británie vydává kvůli královské rodině, dává to tedy smysl i z ekonomického hlediska. Z toho společenského by ale podle mého bylo záhodno se s touto institucí, až královna nebude, rozloučit,“ uzavírá Johana Kłusek.