Brazilské varování pro USA. Zákazu potratových pilulek využijí pašeráci drog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až tři roky za mřížemi hrozí v Brazílii ženám, u kterých se prokáže, že podstoupily interrupci. V zemi nejprve začal platit zákaz chirurgického provedení interrupce, ten se ale později s větší dostupností takzvaných potratových pilulek dále rozšířil a týká se všech žen, které zákrok nepodstoupí z důvodu znásilnění, incestu nebo zdravotních komplikací.

Místem, kde v zemi sehnat potratové pilulky, tak zůstává především černý trh. Ten je z velké části pod kontrolou drogových kartelů, které z jejich prodeje vydělávají značné částky.

Ženy, které si pilulky opatří, ale nemají žádnou záruku bezpečnosti nebo pravosti toho, co si následně vezmou, a případné užití ani nemohou konzultovat s lékařem. Pokud tak mají jakékoli zdravotní potíže, ze strachu z trestu často nevyhledají pomoc, nebo k lékaři dorazí až při vážných komplikacích.

Takový byl i příběh dnes 23leté studentky ze severu Brazílie. Xaiana na podzim minulého roku několik dnů přes textové zprávy komunikovala s drogovým dealerem, aby si zajistila potratovou pilulku. Následně zaplatila své několikaměsíční úspory v hodnotě okolo 6700 korun a pak tři týdny napjatě čekala, zda jí pilulky dorazí.

Po třech týdnech se nakonec dočkala a v její poštovní schránce se objevila zásilka s osmi neoznačenými tabletami. Pilulky zafungovaly tak, jak dívka očekávala, a po osmi týdnech její těhotenství skončilo. Jenže dívka ještě několik týdnů krvácela.

„Každá sprcha byla jako místo činu,“ popsala Xaiana deníku The New York Times. Návštěvy lékaře se ale studentka obávala, protože potrat pomocí steroidu mifepriston, který některé z pilulek obsahují, je v zemi nelegální. „Byly to nejosamělejší chvíle v mém životě,“ vzpomíná na toto období Xaiana.

Po sedmi týdnech krvácení nakonec dívka zamířila na gynekologickou kliniku, kde přiznala, že se sama rozhodla pro ukončení těhotenství. Zdravotníci dívku ošetřili a bez nahlášení úřadům ji propustili domů.

Na brazilský černý trh míří potratové pilulky nejčastěji z Indie, Mexika a Argentiny a jejich cena se pohybuje od 200 do 400 dolarů (4700 až 9400 korun).

„Koupíte je od dealera, ale nevíte, co to je, celý proces je děsivý,“ řekla deníku The New York Times ředitelka organizace Milhas pelas Vidas das Mulheres bojující za přístup k potratům Maira Marquesová. „Má tu být přímý, méně komplikovaný způsob, jak jít na potrat, ale aktuálně je to nakupování pašovaného zboží,“ dodala Marquesová.

V Brazílii zákon potraty zakazuje už do roku 1890, ve 40. letech minulého století ale došlo k částečnému zmírnění protipotratových zákonů, kdy bylo možné interrupci provést v případě znásilnění, incestu nebo kdy těhotenství ohrožuje zdraví matky. Později se pak výjimka rozšířila také na ženy, které nesou plod s anencefalií, tedy vážnou vrozenou vadou, při které se dítě narodí bez částí mozku a lebky.

Koncem 80. let pak brazilské ženy objevily lék Cytotec sloužící k léčbě žaludečních vředů a jeden ze dvou přípravků doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací pro provedení takzvané medikamentózní interrupce. Druhý přípravek obsahující steroid mifepriston v Brazílii dosud nebyl schválen tamním ústavem pro kontrolu léčiv.

Léčivo se do roku 1991 prodávalo v brazilských lékárnách bez lékařského předpisu, brazilské úřady ale následně jeho dostupnost omezily a bylo možné ho zakoupit jen na předpis, podle oslovených zdravotníků deníkem The New York Times ale bylo možné přípravek v lékárnách sehnat i bez receptu.

Dostupnost pilulek v zemi prudce snížila počet žen, které bylo nutné hospitalizovat s život ohrožujícími infekcemi nebo krváceními z potratů, které se pokusily vyvolat například ricinovým kořenem, bělicími prostředky nebo ramínkem, řekla deníku lékařka Ana Teresa Derraiková, která pracuje v jedné z porodnic v Riu de Janeiru.

„Byla to velká úleva pro ty z nás, kteří si nemysleli, že by ženy měly být takto trestány,“ uvedla lékařka. Přesto se podle svědectví mnoha žen lékaři často obávají ženám potratové pilulky předepsat a odkazují je právě na černý trh.

V roce 1998 brazilská zdravotní regulační agentura ANVISA navíc zařadila misoprostol na seznam spolu s opiáty, což znamenalo trest odnětí svobody až na 15 let pro každého, kdo byl přistižen při dovozu nebo nákupu přípravků obsahujících tuto látku.

Mezinárodní farmaceutické společnosti, které vyráběly misoprostol, čelily bojkotu a přestaly jej vyrábět, následně tak malá brazilská společnost převzala výrobu léku, aby ho prodávala pouze ministerstvu zdravotnictví pro nemocniční použití.

V roce 2006 byl navíc posílen zákon zakazující distribuci misoprostolu, který nově zakázal dokonce i zveřejňování informací o přípravku na internetu. The New York Times pak zveřejnily příběhy žen, jejichž objednávky potratových pilulek monitorovala policie. Výsledkem byl trest v podobě veřejně prospěšných prací, nutnost se pravidelně hlásit policii a nemožnost opustit zemi.

Právě potratové pilulky ve Spojených státech se v případě umělého přerušení těhotenství používají často, například v roce 2020 šlo o více než polovinu všech případů. V jejich prospěch hovořila především jejich cena a diskrétnost, kdy je ženy mohly obdržet do poštovní schránky.

Už před zveřejněním rozhodnutí Nejvyššího soudu informoval zpravodajský web Vox, že někteří experti doporučovali se léky zásobit, dokud je to možné. A obavy se potvrdily. Podle americké stanice CNBC se během několika hodin po oznámení rozhodnutí pro úplný zákaz potratů včetně pilulek rozhodlo osm amerických států. Například v Missouri každému, kdo provede potrat, hrozí až 15 let vězení.

Boom tak zažívají neziskové organizace, které zaručují doručování potratových pilulek do schránek. Jedna z nich Aid Access uvedla pro CNBC, že bude pokračovat v zasílání pilulek ženám ve všech státech USA, a to včetně těch, které tento způsob přerušení těhotenství zakázaly. K dostupnosti potratových pilulek přispěla také pandemie covidu-19, kdy Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zrušil požadavek osobního odběru těchto přípravků.

Ránu zájemkyním o potratové pilulky ale mezitím zasadila společnost Meta, která provozuje sociální sítě jako Facebook nebo Instagram. Podle stanice Deutsche Welle Facebook ve Spojených státech odstraňuje příspěvky o potratových pilulkách.

V jednom případě dokonce příspěvek, ve kterém se žena z Georgie sháněla po potratových pilulkách, zmizel během třiceti sekund, uvádí stanice. Interrupce je ve státě Georgia legální až do 22. týdne těhotenství.

Společnost navíc podle amerických médií cenzuruje diskuze svých zaměstnanců právě o interrupcích. „Otevřená diskuze o potratech v práci představuje zvýšené riziko vytvoření nepřátelského pracovního prostředí,“ stojí v interním prohlášení společnosti.

„Na naší interní platformě Workplace moderátoři rychle odstraňují příspěvky nebo komentáře zmiňující potraty. Omezená diskuse může probíhat pouze ve skupinách do 20 zaměstnanců, kteří dodržují stanovená pravidla, ale ne veřejně,“ napsal na síti LinkedIn zaměstnanec Mety Ambroos Vaes.