Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi
Podobný scénář tu už jednou byl. V Brazílii přibývá těch, podle nichž za rozsáhlými požáry posledních týdnů stojí kriminální živly, které je zakládají záměrně.
„Je to netypická situace. V jednom týdnu, prakticky ve dvou dnech, hoří v několika obcích najednou. To není součástí křivky zkušeností za mnoho let, co se zabýváme požáry,“ prohlásila minulou neděli ministryně životního prostředí Marina Silvaová.
Podobně se po setkání s ministryní vyjádřil i prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Podle něj dosud „nebyl zjištěn žádný požár v důsledku přírodních příčin“. „To znamená, že lidé zakládají požáry nelegálně, protože všechny státy v zemi byly varovány a zakázaly řízené požáry,“ řekl.
Národní tajemník pro ochranu a civilní obranu státu Sao Paulo Wolnei Wolff pak v pondělí přiblížil, že 99,9 procenta požárů zaznamenaných o víkendu bylo způsobeno lidskou činností, uvádí agentura Agencia Brasil.
Enormní nárůst
Požáry nejsou v brazilských reáliích zcela neobvyklým úkazem. Především v oblasti amazonského pralesa, kde se používají nejen jako metoda pro nelegální odlesňování a prostředek, jak pralesy přetvářet na nelegální zemědělské plochy.
Letos je ovšem požárů rekordní počet. Od 1. ledna do 26. srpna úřady evidovaly přes 109 tisíc ohnisek, meziročně o 78 procent víc, jak s odkazem na Brazilskou kosmickou agenturu (INPE) napsal server O Globo.
Jen během srpna jich bylo zaznamenáno více než 51 tisíc, více než polovina přitom připadla na brazilskou Amazonii, dalších 28 procent na Cerrado, druhý největší biom Jižní Ameriky.
O „500kilometrové ohnivé skvrně“ na jihu Amazonie, která byla vidět ze satelitu, informoval ve středu například server Metrópoles.
Některé zasažené regiony kvůli ohni vyhlásily stav nouze. Po celé zemi bylo do boje s plameny nasazeno několik tisíc hasičů.
Plameny se v uplynulých týdnech šířily mimo jiné brazilskými státy Rondônia či Matto Grosso.
Pozornost médií se soustředila také na Sao Paulo. Tam se sice požáry podařilo (i díky ochlazení a dešťovým přeháňkám) uhasit, v nadcházejících dnech ale hrozí, že by se mohly vrátit – o víkendu meteorologové očekávají vysoké teploty, riziko tak vzroste.
„Kriminální zakládání požárů“
Jak již bylo zmíněno, Brazílie podobný scénář již zná. Upozornila na to i ministryně Silvaová, podle níž úřady vyšetřují požáry podobně jako v případě „Dne ohňů“ (viz infobox níže).
Přestože zatím není jasné, co nebo kdo přesně za extrémní vlnou požárů stojí, případně zda jde o koordinovanou aktivitu, jen v Sao Paulu bylo zadrženo šest lidí.
V policejní cele skončil například 42letý muž, který v Batatais v regionu Franca zapálil lesní porost. Strážci zákona uvedli, že byl v minulosti trestán za loupež, vraždu a držení drog.
Ve městě Sao José do Rio Preto pro změnu chytili 76letého muže, který v zalesněné oblasti zapálil odpadky. Podobně také ve městě Porto Ferreira.
„Jedná se o osoby, které převážely benzin a skutečně kriminálním způsobem zakládaly požáry,“ cituje brazilská mutace BBC guvernéra státu Sao Paulo Tarcísia Freitase.
Podle brazilských médií byly v souvislosti s možným lidským faktorem při zakládání požárů zahájeny více než tři desítky vyšetřování.
Dny ohňů
Dny 10. a 11. srpna 2019 se do brazilské historie zapsaly jako „Dny ohňů“. Skupina zemědělců ze státu Pará se tehdy zmobilizovala a na různých místech založila požáry.
Brazilská mutace britské BBC uvádí, že v té době panovalo podezření, že tak učinili, aby vyjádřili podporu tehdejšímu prezidentovi Jairu Bolsonarovi (PL), jehož vláda byla pod domácím i mezinárodním tlakem kvůli nárůstu počtu požárů v Amazonii.
Výsledek byl zničující. Počet ohnisek se oproti stejnému období předchozího roku zvýšil o 1923 procent. Jen během oněch srpnových dnů bylo zjištěno 1457 ohnisek požárů, přičemž 53 z nich se týkalo domorodých území a 534 v ochranných oblastech, píše server Brasil de Fato.
Úřadům jihoamerické země se dodnes nepodařilo případy objasnit a nikoho obvinit.
Běžná praxe
Environmentalista Caetano Scannavino v rozhovoru pro Seznam Zprávy zdůraznil, že požáry v Amazonii nevznikají samy od sebe. Obvykle k nim dochází z nedbalosti nebo ze zlé vůle.
„Nedbalostí, když někdo jde vypalovat odpadky nebo plochu plantáže a nakonec ztratí kontrolu. Ve zlé víře, kdy je to motivováno spekulací s majetkem a zabíráním půdy, přeměnou toho, co bylo dříve lesem, hlavně na pastviny, z velké části s velmi nízkou produktivitou,“ popsal.
Přestože se podle něj v Amazonii míra odlesňování od loňského roku a nástupu nové vlády zpomalila, požárů nadále přibývá (tématu jsme se věnovali například v článku zde).
„Spíše než využívání ohně k obnově pastvin jsme svědky žhářských útoků, zejména v těch oblastech, které byly dříve nezákonně odlesněny s cílem udržet je v tomto stavu, aby se usnadnil proces záboru půdy. A vzhledem k suchu, které se v důsledku změny klimatu ještě zhoršuje, se požáry nakonec šíří a jejich potírání je ještě obtížnější,“ dodal.
Právě extrémní sucha, která Brazílii v poslední době také sužují, šíření požárů nadále urychlují.
Tři scénáře pro Amazonii
Za pět let Amazonie v nejlepším případě ztratí „jen“ území o rozloze Maďarska, v nejčernějším scénáři to může být plocha o velikosti Británie. Nová studie uvádí, že kromě zemědělství je na vině i vznikající infrastruktura.
