Brazílie „ubránila demokracii“. První zkoušku Lulovi připravil jeho rival

„Napůl mám radost a napůl mám obavu z předání moci,“ řekl v reakci na výsledky nedělních prezidentských voleb v Brazílii jejich vítěz Luiz Inácio Lula da Silva známý pouze jako Lula. „Protože od zítřka se musím začít starat o to, jak budeme tento stát řídit,“ dodal.

Jak svolný bude současný prezident a poražený z nedělního hlasování Jair Bolsonaro k předání moci, se dá totiž jen těžko odhadovat. Lulův oponent totiž zatím mlčí a předtím on i jeho příznivci naznačovali, že výsledky voleb by uznat nemuseli.

Zda vyhraje představitel levice Lula, nebo krajně pravicový Jair Bolsonaro, nebylo jasné do poslední chvíle. Zatímco oba muži se veřejně očerňovali a nadávali si do „kanibala“ (Lula Bolsonarovi) nebo „opilce“ (Bolsonaro Lulovi), předvolební průzkumy i před druhým kolem dávaly větší šanci, byť jen o pár procent, Lulovi. Ten nakonec o necelé dvě procenta zvítězil. Hlas mu dalo 50,9 % volících Brazilců.

Výsledky tak ukazují, že je brazilská společnost rozdělená na dva srovnatelně velké tábory.

„Politika Bolsonara byla velmi polarizující, kontroverzní a stavěla se hodně do opozice vůči předchozím levicovým vládám. To pochopitelně nepřispělo ke sjednocení země, ale naopak ji polarizovalo v momentě, kdy se potýká s velmi těžkou ekonomickou situací i následky pandemické krize,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy politoložka Lenka Špičanová z Filosofické fakulty  Univerzity Hradec Králové.

Se staronovým prezidentem proto čekají Brazilci změnu. Už v předvolební kampani Lula zdůrazňoval, že opět pomůže nastolit upadající demokracii a zlepší životní podmínky milionům Brazilců. „Lula je vnímaný jako obránce mladé a křehké brazilské demokracie, která byla obnovená po vojenské diktatuře v 80. letech,“ uvádí dále Špičanová.

Mnozí tak především doufají v zlepšení těžké ekonomické situace, která se projevuje například rostoucí inflací, zdražováním a upadáním stále většího počtu lidí do chudoby

„Lula využije nástroje, které se osvědčily již v jeho předchozím volebním období, kdy se pomocí sociálních programů podařilo vyvést miliony Brazilců z chudoby. Plánuje více zdanit bohaté, zvýšit minimální mzdu a zlepšit dostupnost základních potravin, bydlení a snížit nerovnost ve společnosti,“ zmiňuje politoložka.

Brazilská společnost ale stále čeká na první krok – Bolsonarovo uznání porážky. Ten po oficiálním čtení hlasů zatím k veřejnosti nepromluvil a podle jeho mluvčích se zatím rozhodl výsledky nekomentovat.

Už v kampani Bolsonaro tvrdil, že by jeho možná prohra ukazovala na podvody při volbách. Několikrát také řekl, že se jen tak svého postu nevzdá. Jeho právní zástupci pak několikrát uvedli, že by v případě neúspěchu podnikli jakékoliv legální kroky, aby výsledek zvrátili.

Tuto rétoriku nicméně před druhým kolem prezidentských voleb zmírnil, jak zdůrazňuje pro Seznam Zprávy politoložka. Domnívá se tak, že Bolsonaro nakonec situaci dále vyostřovat nebude a porážku akceptuje. Nehrozí podle ní ani armádou řízený puč, o kterém se v souvislosti s volbami v Brazílii také psalo.

„Násilí by mohli rozpoutat Bolsonarovi radikálně naladění stoupenci, kteří zcela věřili v jeho vítězství. Úspěch Luly považují za tragédii pro Brazílii a samotného budoucího prezidenta považují za největšího zloděje všech dob. Zrušení jeho odsouzení neznamená, že byl nevinný, ale jen to, že nebyl dodržen právní postup. Lula ale podle nich patří do vězení “ vysvětluje Špičanová. Lula kvůli korupčním kauzám strávil rok a půl ve vězení, než ho soud poslal zpět na svobodu.

Minimálně 60,3 milionů Brazilců – tolik získal Lula hlasů – ale slaví. Gratulace přichází také od světových lídrů včetně amerického prezidenta Joea Bidena, ruského prezidenta Vladimira Putina, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo čínského Si Ťin-pchinga.

Lula, který svým příznivcům poděkoval z hotelu v brazilském São Paulu, zdůrazňuje, že zvítězil především z vůle lidu. „Lulu volila především nižší a střední socioekonomická vrstva. Dále katolíci, více ženy a lidé s nižším vzděláním,“ odkazuje na předběžné odhady Špičanová. Největší podporu získal na severu (například stát Amazonas) a severovýchodě Brazílie (například státy Bahía, Piauí, Maranhao).

„Většina voličů Luly nakonec slyšela na argument, že se pokusí Brazílii sjednotit a nebude jen prezidentem těch, kteří ho zvolili,“ odhaduje možný důvod výhry Špičanová.

Naopak Bolsonaro si vedl lépe v jižanských státech (Santa Catarina, Paraná, São Paulo) a středozápadu (Mato Grosso do Sul), uvádí brazilská mutace CNN. To jsou oblasti, kde jsou dominantními hráči zemědělci (gaučové, velkochovatelé dobytka), které Bolsonaro často na úkor životního prostředí silně podporoval.

Mezi jeho podporovatele patří především příslušníci bílé bohaté elity, pravicoví podnikatelé, evangelíci a voliči preferující konzervativní hodnoty a vyžadující vládu pevné ruky, popisuje pro Seznam Zprávy politoložka.

Kromě předání moci z rukou nevyzpytatelného Bolsonara čeká Lulu výzva i v jednání s tamním Kongresem, který je proslulý svou roztříštěností – jsou v něm zastoupené dvě desítky politických stran. Z většiny v něm navíc sedí příslušníci pravice a Bolsonarovi příznivci (ze středových stran). Lula, který se ujme vlády od 1. ledna 2023, tak bude muset spolehnout na prosazování jednotlivých kroků hledáním podpory ad hoc, tvrdí dále.

„V obou komorách bude mít Lula velmi silnou opozici. Bolsonarova pravicová Liberální strana (PL) získala nejvíce křesel, což podtrhuje sílu jeho konzervativního hnutí, i když nedosáhl znovuzvolení. V 513členné sněmovně má PL 76 křesel (polepšila si o 43 mandátů oproti roku 2018) a pravicově orientované strany spřízněné s Bolsonarem nyní ovládají více než polovinu sněmovny. Lulova strana PT má 56 mandátů (stejně jako získala v roce 2018),“ dodává pro kontext Špičanová.