Článek
Počet stromů pokácených v lednu roku 2022 v brazilské části Amazonie výrazně přesahuje čísla z loňského ledna. Vyplývá to z vládních satelitních dat, píše BBC. Vykácená oblast je asi pětkrát větší než před rokem.
Ekologové obviňují brazilského prezidenta Jaira Bolsonara z toho, že umožňuje zrychlování odlesňování. Ochrana amazonské přírody je však nezbytná pro boj s klimatickou změnou. V souvislosti s nedávným summitem COP26 v Glasgow, kde se více než 100 vlád zavázalo k zastavení odlesňování do roku 2030, vyvstává otázka, zda Brazílie opravdu plní svůj závazek chránit své deštné pralesy.
„Nová data opět ukazují, v jakém rozporu je jednání vlády s její greenwashingovou kampaní,“ vysvětluje Cristiane Mazzetiová z brazilské pobočky Greenpeace.
Stromy se v Brazílii kácí jak pro dřevo, tak často i s cílem uvolnit místo pro pěstování plodin, které zásobují světové potravinářské společnosti. Odlesněná plocha v lednu letošního roku zaujímala 430 čtverečních kilometrů, což je jen o pár desítek čtverečních kilometrů méně, než je rozloha hlavního města České republiky.
Existuje velké množství faktorů, které za masivním odlesňováním stojí. Patří mezi ně například silná světová poptávka po zemědělských komoditách, jako jsou hovězí maso či sója, nebo také očekávání, že v Brazílii bude brzy přijat nový zákon, který zabírání půdy zlegitimizuje.
Hnutí Greenpeace proto dokonce vyzvalo supermarkety ve Spojeném království i jinde ve světě, aby nespolupracovaly s dodavateli masa a mléčných výrobků, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na odlesňování.
Brazilský deštný prales absorbuje obrovské množství skleníkových plynů z atmosféry a funguje jako přirozené úložiště uhlíku. S mizejícími stromy se však snižuje objem emisí, které je les schopen vstřebat.
Oblast je domovem rozličných komunit, z nichž některé potřebují využívat les pro těžbu a komerční zemědělství, aby se uživily. Zároveň zde ale žijí i domorodci, kteří dlouhodobě za ochranu deštného pralesa a zachování jejich tradičního způsobu života bojují.
Pro začátek roku přitom není tak rozsáhlé odlesňování příliš typické, jelikož období dešťů povětšinou brání dřevorubcům v přístupu do hustého lesa. Ekology ale rekordní lednové kácení příliš nepřekvapuje, vzhledem k tomu, že prezident Bolsonaro od svého nástupu do funkce v roce 2019 výrazně oslabil systém právní ochrany lesů.
