Článek
Rekordní inflace, chudoba, zhoršující se situace v amazonském pralese a divoká kampaň před vypjatými prezidentskými volbami. To vše trápí Brazílii v době 200. výročí nezávislosti na Portugalsku.
A tak ani není divu, že většina Brazilců o jubileu, které připadá na středu, vůbec neví, jak ukázala studie Brazilské bankovní federace (FEBREBAN) a Fóra pro integraci Brazílie s Evropou (FIBE) zveřejněná v pondělí.
Srdce prvního krále
Nepomohlo ani to, že oslavy, koncerty, výstavy i formální setkání v Brazílii i Portugalsku probíhají už od začátku roku. Jeden z vrcholů mohli zažít obyvatelé metropole Brasília na konci srpna. Z portugalského Porta do země na několik dnů zamířilo srdce „Osvoboditele“.
Výkřik u Ipirangy
„Ať žije nezávislost, svoboda a oddělení Brazílie… Na svou krev, na svou čest, na Boha přísahám osvobodit Brazílii,“ provolával před svými vojáky 7. září roku 1822 portugalský princ Petr I. u říčky Ipirangy na území dnešního brazilského státu Sao Paulo.
Tzv. výkřik u Ipirangy se do brazilských dějin zapsal jako konec portugalské nadvlády nad tehdejší Brazílií. Princ Petr, který se stal císařem Petrem I. Brazilským, tak oficiálně ohlásil odloučení od svého otce Jana VI. a „mateřské země“, uvádí historik Jan Klíma v knize Dějiny Brazílie.
Vystavenou relikvii se srdcem císaře Petra I. si tak mohli v Brazílii prohlédnout poprvé za 187 let, kdy neopustilo území Portugalska, informovala brazilská tisková agentura Agencia Brasil. S vojenskými poctami bylo k vidění v sídle brazilského ministerstva zahraničí v paláci Itamaraty navrženém světově proslulým architektem Oscarem Niemeyerem.
Exposição do coração ♥ de Dom Pedro I - Bicentenário da independência do Brasil 🇧🇷 ⚔️ pic.twitter.com/lUzCFFvtzk
— Sandrø Gønçalves (@Raubvogell) August 27, 2022
Hladoví Brazilci v bohaté zemi
Jako celý svět i Brazilce aktuálně trápí inflace, podle portugalského deníku Diário das Notícias je tam čtvrtá nejvyšší ze zemí G20, dosahuje 10,07 procenta. Kvůli mimořádnému růstu cen paliv se tamní vláda rozhodla do konce roku vyhlásit stav nouze a uvolila se zvýšit sociální podporu chudým rodinám.
„Nemůžeme dětem nic koupit, chápete? Chci koupit oblečení, nemůžu. Dát jim něco, co si přejí, taky nemůžu. Tak to je. Jenom pracujeme a jen se obětujeme, abychom domů mohli koupit jídlo,“ řekla před časem zpravodajskému serveru Journal Nacional (JN) Brazilka Josenilda. Žije s manželem a čtyřmi dětmi v pronajatém pokoji v centru Ria de Janeira.
Přibývá také Brazilců, kteří čelí potravinové chudobě. Zatímco v roce 2020 hladovělo z 212milionové populace kolem 13 milionů lidí, aktuálně se jejich počet zvýšil na 33 milionů. Dalších 100 milionů Brazilců se potýká s určitou formou nedostatku potravin.
„Někdy jsme bez oběda, někdy na oběd není, někdy je, ale málo a necháme ho na večeři. Protože noc je dlouhá,“ popsala pro JN 73letá Joana, která sdílí pozemek i náklady na jeho pronájem se svými dětmi a vnuky (7 dospělých a 7 dětí) ve státě Maranhao na severovýchodě země.
Paradoxní přitom je, že Brazílie patří mezi světově významné exportéry potravin. „Jak může největší vývozce sóji, největší chovatel dobytka na světě, co předstihl Austrálii i USA, který produkuje 12 milionů tun pšenice za rok, a jeden z největších vývozců kukuřice mít kolem 30 milionů lidí, co trpí hladem, a 108 milionů, tedy polovinu populace, co žije měsíčně pod 412 reálů (1960 korun, pozn. red.), to je vážně těžké vysvětlit,“ řekl pro DN brazilský ekonom a profesor Leonardo Trevisan z Vyšší odborné školy pro reklamu a marketing (ESPM) v Sao Paulu.
Hlad v Latinské Americe
Organizace spojených národů označuje situaci ohledně zásobování potravin v regionu Latinské Ameriky a Karibiku za „kritickou“. Počet lidí trpících hlady nebo určitým nedostatkem potravin je nejvyšší od roku 2000.
Trevisan přesto nabízí odpověď. Podle něj existuje na brazilském trhu vážný problém s pracovní nabídkou pro sociálně nejslabší skupiny. Míra nezaměstnanosti sice v Brazílii klesla na jednocifernou hodnotu (9,3 procenta), u těch nejchudších se to ale neprojevilo. Až 40 procent pracujících Brazilců navíc pracuje načerno a místní se ještě ani plně nevyrovnali s dopady pandemie covidu-19.
Nůžky mezi bohatými a chudými se tak v brazilské společnosti dále rozevírají. Podle World Inequality Lab jsou tam nerovnosti extrémní. Polovina nejchudších Brazilců tak má příjmy 29krát menší než 10 procent těch nejbohatších, uvádí letošní zpráva. To vše dva roky po pandemii, kdy v zemi zemřelo přes 680 tisíc infikovaných, což je po USA druhý nejvyšší počet na světě.
Zatímco jiné vlády v dobách nejhorších vln přijímaly opatření, brazilský prezident Jair Bolsonaro jejich zavádění nepodporoval a veřejně se několikrát nechal slyšet, že sám se vakcínou proti covidu-19 očkovat nenechá.
Neveselé jsou také prognózy ohledně vývoje ve státu Amazonas, kde se nachází největší část amazonského deštného pralesa. Kvůli jeho nedostatečné ochraně bijí brazilští i mezinárodní aktivisté na poplach již několik let. Lesa totiž z několika důvodů ubývá stále rychleji.
Odlesňování a vypalování v Amazonii je důsledkem nelegální těžby dřeva a nerostných surovin včetně zlata. Prales kácí nelegálně i zemědělci, aby získali další půdu pro pěstování plodin a chov dobytka. Další části jsou pro tamní ekologické aktivisty a domorodé obyvatele nebezpečné kvůli působení gangů, drogových kartelů a pašeráků.
Svět nedávno přišel o další amazonský kmen
Desítky let se bránil jakémukoli pokusu o kontakt s okolním světem. Proti lidem, kteří se k němu chtěli přiblížit, líčil pasti, nebo na ně přímo střílel šípy. Kvůli tomu si muž z brazilské Amazonie vysloužil přezdívku „nejosamělejší člověk na světě“. Zemřel letos v srpnu.
Ochrana životního prostředí v Brazílii významně ochabla právě po nástupu prezidenta Bolsonara. Ten sice dle vlastních slov na blaho amazonského pralesa dbá, nicméně stejně tak zdůrazňuje jeho ekonomický potenciál a jde tím na ruku brazilským agrobaronům. Za jeho jednání ho dokonce původní obyvatelé Brazílie zažalovali u Mezinárodního soudního tribunálu. Čtěte zde.
„Než pokácet jeden strom, někteří radši umřou hlady. Je to jejich volba, ale nemůže to tak mít i zbytek populace,“ řekl Bolsonaro například při zahájení Global Agribusiness Forum v červenci 2022 v Sao Paulu. Otázky životního prostředí podle něj slouží k tomu, aby „překážely“.
Přístup nejen k životnímu prostředí by se po nadcházejících prezidentských volbách mohl změnit, pokud bude do funkce zvolen jiný prezident.
Jiná budoucnost?
„Stejně jako nemůžeme dopustit, aby 900 milionů lidí na planetě hladovělo, nemůžeme dovolit, aby někteří nezodpovědní odlesňovali. Není to jen zákon, byl by to závazek mojí vlády skončit s nelegální těžbou… Pokud vyhraju, uvidíte takovou péči o klima jako nikdy dřív,“ slíbil nedávno kandidát a exprezident Luiz Inácio Lula da Silva.
Právě Lula, kterého Bolsonaro označuje za komunistu, si podle předvolebních výzkumů drží pozici favorita. Bolsonaro je za ním s několikaprocentním odstupem druhý, a to jak pro první, tak pro druhé kolo. Ostatní kandidáti prakticky nemají šanci, vyplývá z nejnovějších čísel zveřejněných brazilským serverem Globo.
Lula v rámci své předvolební kampaně kromě větší ochrany životního prostředí slibuje především boj proti korupci. V rozhovoru pro Globo uvedl, že pokud by opět dostal mandát, vytvořil by mechanismy pro vyšetřování členů vlády. „Kdokoliv udělá chybu, za ni zaplatí, tím si buďte jistí,“ prohlásil. Lula byl sám v minulosti stíhaný kvůli korupci, ale byl zproštěn obvinění.
Zavázal se také vytvořit další pracovní příležitosti a „důvěryhodně, předvídatelně a stabilně“ obnovit růst největší jihoamerické ekonomiky.
O situaci v brazilské Amazonii jsme psali již dříve:
Naopak pravicový Bolsonaro, přezdívaný také brazilský Trump, by rád pokračoval v privatizaci. „Vláda… bude pokračovat v přeskupení role státu v ekonomice prostřednictvím privatizace a prodeje státních společností,“ prohlásil na začátku srpna. Podle něj je třeba, aby se stát zaměřil na své základní úlohy a podporoval udržitelný hospodářský a sociální rozvoj.
V rámci boje proti chudobě přislíbil v případě opětovného zvolení pokračovat ve vyplácení 600 reálů (2 900 Kč) měsíčně těm nejchudším. Brazilci ji mají zatím garantovanou do konce letošního roku.
„Všechny moje děti jsou malé a někdy si odpustím jídlo, abych jim ho mohla dát. Už jsem z toho unavená. Ubírat sobě a dávat (jídlo) radši jim, aby nešly spát hladové,“ popisuje i tak tíživou situaci Brazilka Joseleine pro JN.
Situace v zemi je nicméně před prvním kolem voleb plánovaným na 2. října vypjatá. Může za to i Bolsonarova inspirace americkým exprezidentem Donaldem Trumpem. Politik několikrát naznačil, že by jeho možná prohra mohla být podvod na voličích.
Významnou roli mohou hrát také dezinformace, na které se ostatně Bolsonaro v souvislosti s covidem-19 několikrát odkazoval. Myslí si to 85 procent dotázaných Brazilců, informovala v úterý brazilská výzkumná agentura IPEC.
