Brána Kremlu k jižnímu bohatství. Černé moře bude naše, říkají Rusové

Ruské námořnictvo už Černé moře ovládá dlouhá léta. K rozhodnutí Moskvy v roce 2014 nezákonně anektovat ukrajinský poloostrov Krym přispělo i to, že město Sevastopol je po staletí domovským přístavem ruské černomořské flotily.

Od loňského února, kdy začala invaze do sousední země, má Rusko své námořnictvo u ukrajinského pobřeží a účinně blokuje ukrajinské lodě v přístavech.

Černé moře se do centra pozornosti znovu dostalo minulý týden, kdy se nad ním po zásahu ruských letadel zřítil americký vojenský dron. Moskva tvrdí, že se letoun blížil k ruským hranicím a narušil Ruskem vyhlášenou bezpečnostní zónu. Washington zdůrazňuje, že dron operoval v mezinárodním vzdušném prostoru.

Bez ohledu na tento incident ale význam Černého moře podle analytiků dalece přesahuje rámec vojenského soupeření. Týká se mnoha geopolitických i ekonomických zájmů Ukrajiny i Ruska a jeho důležitost ještě s ruskou agresí vzrostla.

Zřícení amerického dronu posloužilo jako důrazná připomínka, že se region může stát ohniskem konfliktu, a to kdykoli.

Černé moře je pro Ukrajinu i Rusko důležité zejména kvůli obchodním trasám, a to dokonce tak moc, že se během války staly vzácným tématem vzájemné dohody. Na základě ujednání, které loni v červenci zprostředkovalo Turecko a OSN, vznikl koridor pro lodě s obilím a dalšími potravinářskými plodinami, které mohou opustit ukrajinské přístavy a proplout ruskou blokádou.

Černé moře je významnou dopravní a obchodní cestou mezi Evropou, Asií a Blízkým východem. Na jeho pobřeží se nachází také několik významných přístavů, včetně Istanbulu, Oděsy a Novorossijska, které slouží jako důležité brány pro mezinárodní obchod.

„Řekl bych, že naprosto klíčová role je ta ekonomická. Černé moře bylo tradičně tím prostorem, kudy šla velká část ukrajinského exportu, právě přes ty černomořské přístavy, hlavně Oděsu. Jak se ten export po vypuknutí války znemožnil, tak to byl samozřejmě z ekonomického hlediska pro Ukrajinu poměrně velký problém, protože pozemní infrastruktura směrem na západ zdaleka nebyla a není tak rozvinutá,“ řekl pro Seznam Zprávy analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.

Dohoda o vývozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů přes Černé moře stále platí. Minulý týden se ji podařilo prodloužit, byť Moskva a Kyjev se neshodují na jak dlouho. Rusko mluví o 60 dnech, což potvrdilo o víkendu, Ukrajina o 120.

„Obilí se vyváží, ale jinak je to samozřejmě do značné míry zablokované. Právě proto se hledají různé cesty, jak teď zlepšovat export směrem na západ, do Evropské unie. Je to samozřejmě složité, protože tam nejsou dobré silnice ani železniční spojení, to tam komplikuje samozřejmě to, že na Ukrajině používají jiný rozchod než v Evropské unii. Proto bylo to Černé moře klíčové,“ dodal Lebduška.

Válka Ruska proti Ukrajině a jeho snaha zcela ji odříznout od přístavů a tranzitních možností v Černém moři zvyšují nutnost většího zapojení EU a NATO do zajištění bezpečnosti v Černém moři.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se klíčovým prostředníkem mezi Ukrajinou a Ruskem a zásadním aktérem NATO v oblasti Černého moře stalo Turecko, jak ukázalo i prodloužení dohody o vývozu obilí, kterou vyjednal prezident Recep Tayyip Erdoğan.

Turecko má na Černé moře obrovský vliv díky kontrole průlivů Bospor a Dardanely, kterými lodě musí proplouvat, aby se do moře dostaly.

Moskva se zároveň Ankaře dvoří energetickými projekty a nabídkami hospodářské spolupráce. Podle webu Internationale Politik Quarterly by se Turecko pro Rusko mělo stát klíčovou zemí pro obcházení západních sankcí. To Seznam Zprávy potvrdily, když vystopovaly jednu z pašeráckých cest, skrze níž se výrobky označené Made in Russia dostávají do Evropy. (více zde).

A již nyní je podle analýz zřejmé, že Turecko ze západních sankcí těží. Jeho vývoz do Ruska se v říjnu zvýšil o 86 procent. Turecko si také zajistilo ruskou investici do jaderné elektrárny, jejíž výši Moskva odhaduje na 10 miliard dolarů.

Volodymyr Saldo, kterého Kreml dosadil do čela nezákonně anektované ukrajinské Chersonské oblasti, nedávno prohlásil, že Černé moře připadne Rusku.

„Azovské moře se již stalo vnitřním mořem Ruska a myslím, že Černé moře se jím brzy stane také,“ řekl proruský gubernátor Chersonské oblasti Saldo. Video se Saldovými výroky na twitteru kritizoval Anton Heraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra. „Co si o tom myslí Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Gruzie?“ napsal.

Z ruského pohledu je Černé moře odrazovým můstkem prosazování vlivu ve Středomoří, na Blízkém východě, v severní Africe a v jižní Evropě. Černé moře umožňuje přístup ke klíčovým regionům, kde se potýkají s bezpečnostními problémy (Sýrie, Írán, Irák, Libye) a zároveň jsou tam významné energetické zdroje.

Černé moře hrálo významnou roli od začátku ruské agrese vůči Ukrajině. První den invaze, která začala loni v únoru, se ukrajinští vojáci na Hadím ostrově odmítli vzdát ruské námořní lodi, která chtěla nad oblastí převzít kontrolu. Tento incident se stal symbolem ukrajinského odporu. Ruské síly později ostrov obsadily, ale v červnu se musely po ukrajinských raketových úderech stáhnout.

„Klíčový je Hadí ostrov, o nějž se bojovalo loni. To souvisí s tím exportem z Ukrajiny a s tím exportem obilí. Když Rusko drželo Hadí ostrov, mohlo do značné míry blokovat ty námořní obchodní trasy. Tím, že se podařilo Ukrajincům ostrov osvobodit, si to z části uvolnili,“ vysvětlil Lebduška.

Některé z nejvýznamnějších ukrajinských útoků se také odehrály v Černém moři. V dubnu ukrajinská armáda potopila křižník Moskva, vlajkovou loď ruské černomořské flotily.

V říjnu pak výbuch těžce poškodil most přes Kerčský průliv, který spojuje Krym s Ruskem. Exploze mostu ztížila Moskvě zásobování jejích sil na Krymu a také uvedla do rozpaků ruského prezidenta Vladimira Putina, který si na stavbě mostu připsal osobní zásluhy.

Rusko naopak Černé moře využívá k ostřelování cílů na Ukrajině z válečných lodí. „Raketové útoky jsou samozřejmě závažné, ale intenzita se od loňského roku dost snížila. Ty škody, které tím mohou způsobit, nejsou extrémně velké. Je to jedna z platforem, kterou Rusko ve válce využívá. Ale z hlediska války jako takové to nějaký rozhodující, zásadní význam nemá,“ uzavřel Lebduška.

Zřícení amerického dronu z minulého týdne, pokračující raketové údery i to, že se navzdory všemu Ukrajina a Rusko stále dokážou dohodnout na vývozu přes Černé moře, jen prokazují pokračující důležitost tohoto regionu.