Článek
Ruská média informují o dalším podivném úmrtí v řadách ruských byznysmenů.
Agentura TASS s odkazem na orgány činné v trestním řízení napsala, že z okna moskevské nemocnice vypadl Ravil Maganov, předseda představenstva ropné společnosti Lukoil.
„Muž vypadl z okna v šestém patře a na následky zranění zemřel. K incidentu došlo kolem 7:00 moskevského času v Ústřední klinické nemocnici na ulici maršála Timošenka,“ napsala dopoledne státem plně kontrolovaná agentura.
O hodinu později svou zprávu upravila: TASS už píše přímo o sebevraždě.
„V důsledku sebevraždy zemřel šéf představenstva Lukoilu Maganov. Byl hospitalizován se srdečním infarktem. Navíc bral antidepresiva,“ citovala agentura policii.
A společnost v oficiálním prohlášení napsala: „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že Ravil Maganov, předseda představenstva společnosti Lukoil, zemřel po vážné nemoci.“
A Kreml mlčí: „To vůbec není otázka na nás,“ odmítl otázku od RIA Novosti mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov.
Ravil Maganov
- Maganov se narodil v roce 1954 v Almetěvsku v Tatarstánu.
- Absolvoval Moskevský institut petrochemického a plynárenského průmyslu, poté pracoval pro Langepasněftěgaz, do Lukoilu přešel v roce 1993.
- V Lukoilu nastoupil na pozici viceprezidenta společnosti na těžbu ropy. Předsedou představenstva byl od června 2020.
- Jak se píše na stránkách Lukoilu, byl to právě Maganov, kdo zkrátil původní název společnosti (LangepasUrajKogalym) na dnes známý Lukoil.
Lukoil je druhým největším těžařem ropy v Rusku, větší už je jen Rosněfť.
Ropný koncern se stal prvním velkým ruským podnikem, který se postavil proti ruské invazi na Ukrajinu. Společnost vyzvala už na začátku března k rychlému ukončení konfliktu a vyjádřila soustrast obětem „této tragédie“.
Její miliardářský prezident Vagit Alekperov odstoupil v dubnu poté, co na něj Spojené království v reakci na invazi uvalilo sankce.
Martin Nejedlý, poradce českého prezidenta Miloše Zemana, navázal během svého letitého působení v Rusku s moskevským vedením Lukoilu úzké kontakty. Posléze získal 40procentní majetkový podíl ve společnosti Lukoil Aviation Czech, do níž jako majoritní 60procentní akcionář investoval právě ruský Lukoil (detailněji zde).
K úmrtí Maganova, s nímž se znal, se Nejedlý nyní nechce vyjadřovat. „Prosím nechci mluvit o lidech, se kterými jsem dlouho spolupracoval. Bylo to krásné období mého života a nechci se k tomu vyjadřovat. Nechci dávat zprávy nikam do tisku ohledně kolegů, nebo spíš nadřízených, kteří byli součástí mé práce,“ napsal Seznam Zprávám.
Podivná úmrtí
Maganovo jméno rozšiřuje řadu superbohatých Rusů, kteří si za poslední měsíce sáhli na život za poměrně nejasných okolností.
Namátkou:
Koncem ledna, měsíc před invazí ruských vojsk na Ukrajinu, údajně spáchal sebevraždu Leonid Schulman, 60letý vysoce postavený manažer Gazpromu.
Poté byl 25. února ve svém domě v Petrohradě nalezen oběšený další bývalý manažer tohoto energetického gigantu Alexandr Tjuljakov.
O tři dny později byl v garáži svého venkovského sídla v Surrey v jižní Anglii nalezen oběšený také na Ukrajině narozený plynárenský a ropný magnát Michail Watford.
A tak dále, podrobněji například zde.
Úmrtí, která byla obratem označena za sebevraždy a dál se nevyšetřovala, rozvířila spekulace o možné „operaci“ pod taktovkou Kremlu, který se pod zástěrkou nafingovaných sebevražd zbavuje nepohodlných byznysmenů.
Kdo má na Putina vliv
Vybrali jsme pětici mužů, kteří mají k Vladimiru Putinovi velmi blízko. A ovlivňují jeho politiku vůči Ukrajině.
Přímý důkaz pro takové tvrzení neexistuje. Jen nepřímé – jako třeba osudy otevřených kritiků režimu.
Namátkou:
V srpnu 2020 byl opoziční předák Alexej Navalnyj otráven nervově paralytickou látkou Novičok.
O dva roky dříve byl podobně otráven Sergej Skripal, zběhlý šéf ruské zpravodajské služby GRU. Navalnyj i Skripal přežili.
V roce 2006 byl v Londýně smrtelně otráven radioaktivním poloniem Alexandr Litviněnko, bývalý ruský bezpečnostní důstojník, který přeběhl do Spojeného království.
Americký deník USA Today před pěti lety spočítal, že v průběhu předcházejících tří let zemřelo (nebo bylo pohřešováno) nejméně 38 ruských oligarchů.
