Článek
Bývalý německý ministr zemědělství a nyní vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt řekl, že vůdce bosenských Srbů a dominantní postava tamní politické scény Milorad Dodik pozastavil své plány obnovit bosenskosrbskou armádu. Hrozba toho, že bosenští Srbové vytvoří vlastní armádu, se sice zmírnila, ale situace v celém regionu je i nadále kritická, podotkl politik.
„Vidíme, že po mnoha rozhovorech, včetně rozhovorů v sousedních zemích, si (Dodik, pozn. red.) uvědomil, že nikdo nebude tolerovat jednání, které může vést k potenciálnímu politickému a doufejme, že ne k vojenskému konfliktu,“ citoval Schmidtova slova list The Guardian. „Není tu válka, válka nebude a ani tu možnost války není,“ reagoval již dříve podle agentury Reuters Dodik.
Napětí v Bosně se začalo stupňovat poté, co vedení bosenských Srbů oznámilo, že chce znovu vytvořit vlastní armádu, čímž by se federální ozbrojené síly rozdělily na dvě části. Podle Schmidta by v takovém případě musely do země znovu zamířit mezinárodní mírové jednotky, aby zastavily nebezpečí konfliktu.
Milorad Dodik v říjnu také pohrozil, že se jeho lidé stáhnou z důležitých státních institucí včetně ozbrojených složek, které za poslední čtvrtstoletí s mezinárodní pomocí vznikly. Podle Dodika nemá jít o odtržení Republiky srbské, nýbrž o získání plné autonomie, což celistvost Bosny a Hercegoviny po územní stránce neovlivní.
Válka v Bosně a Hercegovině
Muž utíká přes území nikoho v centru Sarajeva. Šlo o oblasti, které byly na mušce odstřelovačů usazených ve svazích nad Sarajevem. Duben 1993.
- Konflikt vypukl na území bývalé Jugoslávie počátkem 90. let minulého století. Když Chorvatsko a Bosna a Hercegovina vyhlásily nezávislost, zahájili etničtí Srbové, kteří byli proti rozpadu Jugoslávie, boje s cílem „urvat“ si samostatná území v obou oblastech. Přibližně ve stejné době pak mezi sebou začali bojovat také Chorvati a Bosňáci, a to převážně o území. Válka si vyžádala přes 100 tisíc životů.
- Válka skončila v roce 1995 podpisem Daytonské dohody zprostředkované mezinárodním společenstvím. Země vyšla z jednání jako stát složený ze dvou částí – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, přičemž Sarajevo zůstalo jako nerozdělené hlavní město země. Dohoda byla řešením poválečných problémů – územního uspořádání a politického rozdělení moci.
- Daytonská mírová dohoda zároveň zřídila Úřad vysokého představitele jmenovaného ze zahraničí, který zastřešuje přítomnost mezinárodních organizací a řídí civilní správu země.
- Během konfliktu své domovy opustila asi polovina z více než čtyř milionů obyvatel. Polovina z těchto lidí – přibližně milion – odešla do zahraničí a mnoho se jich po válce už nevrátilo. Důvodem byla například neutěšená ekonomická situace, ale i politické či majetkové překážky.
O hrozbě nové války a o možném rozpadu země hovořil Schmidt tento měsíc již několikrát. Politik dříve uváděl, že Bosna je před největší existenční hrozbou poválečné éry a že zemi hrozí opětovné rozhoření konfliktu z 90. let.
„Nedostatek reakce na současnou situaci by ohrozil Daytonskou dohodu, zatímco nestabilita v Bosně a Hercegovině by měla širší regionální dopady,“ uvedl začátkem tohoto měsíce. „Vyhlídky na další rozdělení a konflikt jsou velmi reálné,“ dodal.
Avšak později v rozhovoru pro britská média uvedl, že „ve skutečnosti žádné nebezpečí války nevidí“. Dodal rovněž, že v zemi je nyní méně těžkých zbraní než v roce 1992, kdy vypukla válka v Bosně. „Naštěstí je k dispozici příliš málo vojenské techniky,“ poznamenal.
Schmidt je ale přesvědčen, že Dodikova separatistická rétorika způsobuje v zemi vážnou krizi a může vést k rozkolu. Pokud by k něčemu takovému skutečně došlo, neovlivnilo by to pouze Bosnu a Hercegovinu, ale také ostatní země v regionu, domnívá se politik.
O velkých obavách z destabilizace situace hovořila také bosenská ministryně zahraničí Bisera Turkovičová. Europoslanci během debaty v Evropském parlamentu varovali, že současná situace by mohla znovu zažehnout konflikt v zemi.
To je velmi špatným signálem a mohlo by to znovu vést ke konfliktu a násilí
Spoluzakladatel berlínského think-tanku Democratization Policy Council Kurt Bassuener uvedl, že Schmidt se jeví jako příliš optimistický, pokud jde o šance vyhnout se násilí. V zemi je podle něj také více než dost vojenského vybavení, které by mohlo podnítit další konflikt.
Je zde více než dost vojenského vybavení, aby se mohly stát velmi špatné věci.
Blokáda vládních institucí v Bosně a ohrožení Daytonské mírové dohody vzbudily podle místních politiků hluboké znepokojení mezinárodního společenství. Schmidt v souvislosti s napjatou situací v regionu vyzývá USA a evropské státy k diplomatické reakci.
Ve Washingtonu během setkání s Bidenovým týmem pro zahraniční politiku mluvil o hrozbě zhroucení dohody, která byla podepsána za pomoci mezinárodního společenství a ukončila válku v roce 1995. Země podle dokumentu vyšla z jednání jako stát složený ze dvou částí – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, Sarajevo přitom zůstalo jako nerozdělené hlavní město země.
List The Guardian napsal, že kromě představitelů Bílého domu se na setkání ve Washingtonu objevil také poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, což lze považovat za znamení toho, že Bidenova administrativa věnuje vývoji v Bosně velkou pozornost.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken minulý týden v dopise předsednictvu Bosny a Hercegoviny upozornil, že „kroky vedoucí k jednostrannému odchodu z celostátních institucí nebo jiné destabilizaci Daytonské mírové smlouvy budou mít za následek přiměřenou reakci, včetně úvah o sankcích“. Blinken ve svém prohlášení také připomínal, že kroky vedoucí k destabilizaci ústředních institucí zhoršují šance na budoucnost Bosny v rámci Evropské unie, její hospodářskou obnovu a zahraniční investice.
