Bombové výhrůžky, dezinformace, kyberútoky. Nová válka o Ukrajinu už začala

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od zvláštního zpravodaje na Ukrajině.

Ve škole se nachází bomba, rychle ji evakuujte. Podobný anonymní vzkaz dostaly v lednu telefonicky nebo e-mailem stovky ukrajinských škol.

Ve všech případech šlo o planý poplach, který si i tak vynutil přerušení výuky a pyrotechnickou prohlídku budov. V polovině ledna se hrozba týkala 350 škol v Kyjevě, o den později v Čerkasech a ve Lvově. Bombové výhrůžky dostaly kyjevské soudy, prezidentská kancelář i obchodní centra, úřady, letiště nebo stanice metra.

Den před svátkem sjednocení Ukrajiny připadajícím na 22. ledna dostaly výhrůžky mimo jiné školy ve Lvově, Rovně a také Charkově. V Čerkasech a Nikolajevu museli žáci kvůli opakovaným poplachům nastoupit na distanční výuku.

Jen během ledna se objevilo tolik výhrůžek, jako obvykle za půl roku.

Podle policie některé hrozby souvisely s oslavami Nového roku, Vánocemi a opileckými výtržnostmi, stopy ale „s jistotou“ vedly i na území Donbasu a Krymu, které nemá vláda v Kyjevě pod kontrolou, a také do Ruska a do Podněstří. „Účelem tohoto informačního terorismu je udržet Ukrajince v napětí a zasít nejistotu ohledně jejich bezpečnosti. Hlavní je teď zůstat v klidu,“ stojí v policejním prohlášení.

V době napjaté bezpečnostní situace přesně takové incidenty odpovídají projevům hybridní války. Tedy nevyhlášeného konfliktu, který se nevede formou střetu ozbrojených sil, ale má celou řadu jiných projevů, jako jsou například narušení kritické infrastruktury včetně elektráren, šíření dezinformací a paniky nebo podkopávání důvěry ve stát.

Seznam Zprávy mluvily v Kyjevě o hybridních hrozbách s bezpečnostní expertkou a první ředitelkou ukrajinského vládního Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost Ljubou Cybulskou.

Sama je pro případ výpadku elektrického proudu nebo komunikační sítě vybavená vysílačkami a se známými v Kyjevě je dohodnutá, na kterém místě se v případě krize sejdou.

Hybridní válka má podle Cybulské vícero aspektů, jedním z nich může být i výpadek bankovních služeb. Důležité je i konstantní šíření dezinformací a zároveň vyvolávání paniky prostřednictvím zpráv na sociálních sítích. „Je to nová a nebezpečná generace vedení války. Oběť totiž ani nemusí vědět, že se na ni útočí, a když si to uvědomí, může už být pozdě,“ popisuje Cybulská.

Velkou roli přitom zejména ve východní Evropě sehrávají komunikační aplikace jako Telegram nebo Viber. „Organizátoři různých dezinformačních skupin a kanálů tam přidávají uživatele i nevyžádaně, proti jejich vůli. A když člověk tu skupinu opustí, po 10 nebo 15 minutách tam jeho číslo přidají znovu,“ vysvětluje jednu z praktik.

Kanálů na Telegramu může být bezpočet a nikdo navíc neověřuje identitu pisatele. „Můžete tam psát, co chcete. SBU (Služba bezpečnosti Ukrajiny) odhalila identitu několika kanálů, jejichž autoři dostávali instrukce od GRU (ruská zpravodajská služba). Měli pokyny, co zveřejňovat, jak vykládat a prezentovat události apod.,“ říká Cybulská.

Dalším projevem hybridní války jsou kybernetické a hackerské útoky. Obzvlášť závažný útok v lednu na Ukrajině ochromil desítky státních webů, například ministerstev zahraničí nebo školství. Cílem byla i aplikace Dija, která slouží jako elektronická peněženka a zároveň usnadňuje elektronickou komunikaci s úřady. Uživatelé v ní mohou mít nahraný občanský průkaz, řidičský průkaz nebo očkovací certifikát.

Dezinformační média tvrdila, že z databází unikla osobní data uživatelů, vláda ale zprávu vyvrátila a za strůjce útoku označila Moskvu. Kreml opakovaně popřel, že by s incidentem měl co do činění. „Nemáme s tím nic společného. Rusko za těmi kybernetickými útoky nestálo,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Ukrajinci viní Rusko ze všeho, dokonce i z toho, když je u nich špatné počasí,“ dodal.

Aplikace Dija se týká i další dezinformace, podle které se má v budoucnu za službu platit, jenže nic takového stát neplánuje.

Podobné útoky mají podle Cybulské vytvářet pocit nedůvěry ve stát, který nedokáže ochránit osobní data a tím pádem své občany.

Mimochodem krátce po útocích na Ukrajině byly cílem útoků i české weby Seznam.cz nebo iVysílání České televize. Varování před zvýšeným rizikem kyberšpionáže a kyberútoků kvůli situaci ve východní Evropě vydal i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Cybulská podotýká, že nástrojem hybridní války je na Ukrajině i ruská ortodoxní církev. „Hybridní válka nejsou jen dezinformace, ale i ekonomické vlivy, diplomacie a také náboženství. Ruská pravoslavná církev je v Kyjevě velmi vlivná a šíří ruské informační rámce,“ vysvětluje. Medializovaný byl třeba příklad kněze, který žehnal proruským separatistům.

Ruská církev zůstává na Ukrajině aktivní i po rozkolu, kdy v roce 2019 oficiálně vznikla ukrajinská pravoslavná církev. Pod ukrajinskou spadá na 7000 farností, dalších 12 000 pod jiné, včetně ruské.

V posledních týdnech se mnoha kanály šíří dezinformace o plánování agrese ze strany Ukrajiny a vojenském ohrožení Ruska. Přitom právě Rusko od loňského podzimu kolem svých hranic s Ukrajinou a také v Bělorusku koncentruje bezprecedentní počty vojáků a vojenské techniky.

Připravené k použití mělo být podle tvrzení Washingtonu také zinscenované video s falešnými záběry útoku „ukrajinských vojáků“ na civilisty v okupovaných územích na východě Ukrajiny. Záběry měly podle USA posloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu. Moskva existenci videa odmítla.

„Přečetl jsem si a viděl na internetu jakési prohlášení, že Rusko připravuje falešné video s údajným útokem ukrajinských vojáků na Donbas. Nesmyslnost tohoto druhu výmyslů, jichž přibývá každým dnem, je zjevná každému, byť i málo zkušenému politologovi,“ prohlásil k tématu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Dalším nedávným příkladem může být využití tématu pandemie covidu-19 k podrývání důvěry ve stát nebo místní úřady. Obětí sofistikované dezinformační operace se podle Cybulské stali obyvatelé městečka Novi Sanžary v Poltavské oblasti.

V tamní sanatoriu totiž v únoru 2020 zamířily do karantény desítky lidí, které se kvůli koronaviru evakuovaly z Číny. V řetězových e-mailech a po Viberu se začaly mezi místními šířit poplašné zprávy, že chce vláda udělat z místa „ukrajinský Wu-chan“ a propukly násilnosti. Ukrajině incident s házením kamenů a zapalováním ohňů přinesl negativní mezinárodní publicitu.

Obecně má ale Cybulská za to, že povědomí Ukrajinců o hybridní válce postupně roste. „Musí to ale pochopit a vnímat celá společnost, nemůže to být jen vojenský sektor,“ dodává s tím, že hlavním nástrojem musí být nepodléhání panice a zachování chladné hlavy.

K tomu má pomoci i příručka, na jejímž vydání se analytička podílela. V brožuře, která je dostupná on-line, jsou rady, co dělat během odstřelování, ale také jak reagovat na propagandu a dezinformace.

„Například, že se nemá hned věřit zprávám, že se armáda vzdala, protože může jít o cílenou dezinformaci,“ vyjmenovává. Právě projevy hybridní války jsou teď podle Cybulské mnohem pravděpodobnější než ruská pozemní invaze.