Článek
V den, kdy teroristé z palestinské organizace Hamás podnikli překvapivý útok na Izrael, pobýval vůdce Hamásu Ismaíl Haníja v Istanbulu. Stálé sídlo má ale v luxusním hotelu Four Seasons v katarské metropoli Dauhá.
I když tedy ve čtvrtek OSN informovala, že v celém Pásmu Gazy není jediné bezpečné místo, pro vůdce Hamásu izraelské bombardování i počátek následné invaze příliš moc nezměnily. Zůstávají v bezpečí, jim o život (alespoň zatím) na rozdíl od gazanských členů teroristických organizací - ale také civilistů - nejde.
Jak přežít útok Mosadu
Podobně jako Haníja pobývá v zahraničí i jeho předchůdce Chálid Mišál, který se do Kataru přestěhoval v roce 2012. Do té doby pobýval spolu se zbytkem politického vedení Hamásu v Sýrii. Mišál, který v minulých dnech vyzýval Hizballáh a další organizace k zapojení se do války proti Izraeli, má důvod židovský stát nenávidět. Když ještě v devadesátých letech pobýval v Jordánsku - později ho král Abdalláh vypověděl - stal se cílem atentátu agentů Mosadu.
Izraelští agenti přicestovali do království jako turisté a před vchodem do ammánské kanceláře Hamásu vstříkli Mišálovi do ucha jed. Ochranka sice útočníky zadržela, Mišálovo zdraví se ale začalo rychle zhoršovat.
Tehdejší jordánský král Husajn izraelského premiéra Benjamina Netanjahua žádal, aby Mosad poskytl protilék, v té době byl už Mišál v kómatu. Netanjahu nejprve odmítl, pak ale následovaly hrozby ze strany Jordánců, že zruší mírovou smlouvu s Izraelem. Král se totiž obával nepokojů, které by mohly přerůst až v občanskou válku, kdyby Mišál zemřel. Ke králi se vzápětí přidal i Bílý dům a do Ammánu nakonec přiletěl tehdejší šéf Mosadu s potřebným protilékem. Vůdce Hamásu přežil.
Kalhousová o Izraeli a dění v Pásmu Gazy
Izrael vstupuje do nové fáze války. „Stěžejním tématem je pro Izraelce osud rukojmí,“ říká pro Seznam Zprávy Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií na UK.
V Kataru sídlí i další vysocí představitelé islamistického hnutí, jako je Samí abú Zuhrí, mluvčí Hamásu v Pásmu Gazy, nebo Tahár Nunú, Haníjův politický poradce. Vůdci Hamásu nežijí v žádné izolaci, právě naopak - před pár dny se s nimi například sešel íránský ministr zahraničí.
Blízké vazby Kataru a Hamásu se ostatně projevily i minulý týden, kdy islamisté propustili ze zajetí dvě ženy s americkým občanstvím (krátce poté propustili i další dva rukojmí). Právě katarský šejk al-Sání měl být hlavním zprostředkovatelem jednání, díky němuž Hamás rukojmí propustil.
Chvála i kritika na adresu Kataru
Roli Kataru posléze ocenil izraelský poradce pro národní bezpečnost Tzachi Hanegbi:„Jsem potěšen, že mohu říci, že Katar se stává zásadní a zainteresovanou stranou při usnadňování humanitárních řešení. Diplomatické úsilí Kataru je v tuto chvíli klíčové,“ napsal na síti X, dříve Twitteru. Podobně pochvalná slova na adresu Kataru zazněla i z Washingtonu.
Izraelské vpády do Gazy
Izraelská armáda za poslední den podnikla další omezené vpády na území palestinského Pásma Gazy. Ve čtvrtek mluvila o průzkumné akci, která předchází pozemní ofenzivě.
Izrael ve svém postoji vůči Kataru, který je považován za jednoho z hlavních sponzorů Hamásu, čelí dilematu. Část politické scény je přesvědčená, že spolupracovat s touto zemí je chybou:
„Katar není ‚nezbytným partnerem pro humanitární a diplomatické akce‘. Samotný Katar je nepřítel. Katar financuje, pomáhá a podporuje teroristickou skupinu Hamás-ISIS,“ napsal na stejné sociální síti bývalý premiér Naftali Bennett.
Erdogan: Hamás je osvobozenecké hnutí
Další zemí, v níž řada představitelů Hamásu nalezla útočiště, je Turecko. Prezident Recep Tayyip Erdogan v nedávném rozhovoru odmítl, že by zvažoval vypovězení členů Hamásu ze země: „Ačkoli Ankara za všech okolností vehementně odmítá civilní oběti, její vztahy s Hamásem zůstávají nezměněny,“ prohlásil.
Hamás navíc Erdogan nevnímá jako teroristickou organizaci, ale jako osvobozenecké hnutí, jak řekl. Za terorismus naopak kritizoval Izrael v souvislosti s násilným chováním židovských osadníků na Západním břehu Jordánu.
Jiní členové Hamásu žijí v Libanonu, například Sálih Arúrí, druhý muž politbyra organizace. Ten se nedávno v Bejrútu sešel se šéfem Hizballáhu Hasanem Nasralláhem a vůdcem Islámského džihádu Zijádem Nachalou. Ze schůzky existují i fotografie, spíše než o tajné jednání teroristických vůdců šlo o standardní jednání politických spojenců. Ministři za Nasralláhův Hizballáh ostatně zasedají i v libanonské vládě a k šíitskému hnutí má rozporuplný vztah i Západ, podobně jako ke Kataru.
