Článek
V časných ranních hodinách 2. října 2022 seděla pětice Janomamů v místní kantýně v obci Napolepi v chráněné oblasti Janomamů. Majitel podniku jim najednou řekl, že se je chystá napadnout skupina nelegálních těžařů, kteří si přezdívají „vlci“. O tom, kde se skupina Janomamů nachází, věděli ze společné whatsappové skupiny, přes kterou komunikovali. Utéct ale nestihli.
Později na ně zaútočilo 10 mužů. Vůdce skupiny etnika Janomamů , Cleomara Xirixina, útočníci střelili do čela i hrudníku. Na místě zemřel. Druhý, patnáctiletý chlapec, vyvázl se střelným zraněním. Zbytku skupiny se podařilo nasednout na loď a zachránit se. Proč muži zaútočili, úřady nezjistily, jak popisuje brazilská stanice O Globo.
O několik měsíců dříve – v dubnu stejného roku – pak v komunitě Aracaçá nelegální těžaři brutálně znásilnili a zavraždili 12letou Janomamku. „Dospívající byla v obci sama a nelegální těžaři přišli a odvedli ji do svých chatrčí… brutálně ji znásilnili,“ řekl pro brazilskou stanici předseda okresní rady pro zdraví domorodých Janomamů a Ye'kuanů Junior Hekurari Janomami.
Podobných tragédií a násilných vražd domorodých etnik v brazilské Amazonii od začátku vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara začalo opět přibývat. Šlo o jeden z důsledků skutečnosti, že za jeho vlády došlo v Amazonii k dalšímu bujení nelegálních aktivit – včetně nepovolené těžby zlata, dřeva, pytláctví a obchodu s drogami.
Případ z roku 2022: Phillips a Pereira
Sedmapadesátiletý Phillips, spolupracovník britského deníku The Guardian, a jednačtyřicetiletý Bruno Pereira, odborník brazilské vládní agentury pro záležitosti původních obyvatel (Funai), spolu cestovali lodí po odlehlém údolí Javari na západě Amazonie a vedli rozhovory pro knihu o ochraně životního prostředí.
Podle nově zveřejněné zprávy „Násilí proti původním národům v Brazílii“ (Violencia Contra Povos Indigenas no Brasil), kterou zveřejnila Misionářská rada pro domorodé obyvatelstvo (CIMI), k nejvíce případům došlo v amazonských státech Amazonas, Pará a Rondônia.
Za uplynulé čtyři roky (2019–2022) tak bylo zavražděno v amazonských státech 795 původních obyvatel různých etnik. Jde o 54procentní nárůst oproti předchozímu období vlády (2015–2018) exprezidentky Dilmy Roussefové a viceprezidenta Michela Temera. Tehdy podle dat došlo „jen“ k 500 vraždám.
Nejvíce příslušníků původních etnik nejen v období Bolsonarovy vlády, ale i za posledních dvacet let zemřelo násilnou smrtí v roce 2020 – konkrétně 216. V minulém roce pak úřady zaznamenaly 180 případů násilné smrti.
Kromě vražd přibývalo i dalších forem násilí, včetně vyhrožování, pokusů o vraždu nebo zneužívání moci.
Podle brazilských lidskoprávních i environmentálních aktivistů stála za rostoucím trendem nejen přibývajících vražd původních obyvatel, ale i ničení pralesa právě politická agenda Jaira Bolsonara.
Ten těžil z veřejné podpory lobby zemědělců na úkor odlesňování a ochrany původních obyvatel, kteří se dožadovali klimatické spravedlnosti. Zároveň také výrazně oslabil vládní agentury, které byly za ochranu pralesa i jeho obyvatel odpovědné, a obsazoval klíčová místa loajálními příslušníky armády nebo policie.
