Článek
Gruzii poslední týdny ovládají masové protesty proti zákonu o zahraničních agentech, který by podle kritiků zemi více přiblížil k Rusku.
Kontroverzní legislativu vláda zkoušela prosadit již loni, po vlně demonstrací ji ale stáhla. Nyní norma navzdory odporu veřejnosti prošla druhým čtením.
Proti protestujícím v uplynulých dnech tvrdě zasáhla policie. Desítky tisíc lidí se snažila ze setkání odehnat slzným plynem a vodními děly. Akce nicméně pokračovaly až do pozdních hodin.
Jedním z protestujících byl i Nika Gurini, zakladatel neziskové organizace Euroatlantické centrum, která se v gruzínském městě Kvareli věnuje zejména vzdělávání.
„Gruzínci mají pocit, že bojují za svou budoucnost a svobodu. Není to pro ně pouze o tomto zákonu, protože pokud projde, Gruzie se bude přibližovat Rusku a to by pro Gruzínce znamenalo velkou prohru. Lidé přitom mnohokrát dali najevo, že se už nechtějí nikdy znovu ubírat ruskou cestou,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Protesty v Gruzii pokračují už několik týdnů, v posledních dnech se ale změnila jejich povaha a policie je násilněji potlačuje. Co jste na nich zažil vy? Jsem na Gruzínce opravdu pyšný. Protestují každý den. Včera jsem strávil v ulicích celou noc až do šesti ráno. Atmosféra a energie všech lidí jsou neuvěřitelné. Lidé chodí protestovat v potápěčských brýlích a rouškách, aby se jim nedostal slzný plyn do očí nebo je nezačal dusit. Policie používá naprosto nepřiměřenou sílu proti poklidným protestům.
Všichni jsou odhodlaní bojovat za svobodu až do konce. Já nemám pochyby o tom, že nakonec zvítězíme.
Reportáže z Gruzie
Málokterý stát proměnil ruský vpád na Ukrajinu tolik jako Gruzii. Kavkazská země, která má s Ruskem obdobnou zkušenost jako Kyjev, se proti Moskvě vyhraňuje, stala se ale domovem pro statisíce Rusů.
Lidé přijíždí z celé Gruzie, včera mířily do Tbilisi stovky autobusů z různých regionů. Lidé se svolávají na sociálních sítích, kde to organizují zejména mladí lidé. Nabízí se odvozy i ubytování, jen aby bylo možné pro co nejvíce lidí vyjádřit svůj názor. Lidé jsou nyní opravdu sjednocení a je to úžasné sledovat.
S jakými postoji lidé na demonstrace přichází?
Gruzínci mají pocit, že bojují za svou budoucnost a svobodu. Není to pro ně pouze o tomto zákonu, protože pokud projde, Gruzie se bude přibližovat Rusku a to by pro Gruzínce znamenalo velkou prohru. Lidé přitom mnohokrát dali najevo, že se už nechtějí nikdy znovu ubírat ruskou cestou.
Gruzínci se staví proti nástupu diktatury, protože pokud tento zákon projde, bude náš režim opravdu podobný tomu ruskému. Západní partneři od EU až po Spojené státy nám navíc opakovaně řekli, že pokud se tento proruský zákon schválí, bude to velkou ranou pro naše vzájemné vztahy.
Proč vás zákon o zahraničních agentech pobuřuje?
Vláda tvrdí, že jí jde o transparentnost, je ale jasné, že to je o něčem jiném. Jsem zakladatelem neziskové organizace Euroatlantické centrum a jsme transparentní už dávno. Každý měsíc vyplňujeme pro ministerstva potřebnou dokumentaci. Všechny naše projekty a záznamy o financování jsou veřejně dostupné. Samozřejmě velká část našeho financování pochází ze Západu.
Pokud by to ale celé bylo jenom o tom, že vláda chce nějaké dokumenty nebo více informací o fungování organizací, stačilo by jenom změnit nějaké zákony. Nemusel by vznikat úplně nový zákon, který se snaží o stigmatizaci těchto organizací.
Vláda je chce označit za agenty, kteří jsou ovládáni nějakými zahraničními vlivy. To pojmenování agent má v naší zemi navíc velmi negativní konotaci a dalo by se přirovnat například ke slovu zrádce, který podporuje zájmy cizí země v té vlastní.
Gruzínské nevládní organizace ani nemusí nutně provozovat aktivity, které by měly nějaké politické dopady. Přesto na ně vláda útočí, protože jsou nezávislé. Organizace, včetně té, ve které působím, už předem řekly, že se v žádném případě nezaregistrují jako zahraniční agenti. Na druhou stranu pak jim velmi pravděpodobně hrozí, že budou muset přestat fungovat.
Dalším problémem je, že označovat kohokoliv, kdo spolupracuje se Západem, za zahraničního agenta nedělá zemi ve vztazích s EU nebo USA dobrou službu. Už jenom to, že vláda chce něco označit za ovlivňování Západem, nepůsobí dobře a navíc to ani není pravdivé.
Před třemi dny dokonce zakladatel Gruzínského snu a bývalý premiér Bidzina Ivanišvili kritizoval Západ a pochvaloval si tento zákon. Celá jeho strana používá podobná prohlášení.
Nakolik jsou takové rozsáhlé protesty pro Gruzii nezvyklé?
S podobnými protesty máme zkušenost už z minulého roku, kdy se vláda snažila tento zákon prosadit. Po pár dnech ho ale stáhla a demonstrace skončily. Nyní ale jsou ty protesty větší, vzhledem k tomu, že zákon prošel už druhým čtením. Mnoho lidí je v ulicích a další se přidávají.
Očekává se, že vláda v dalších dnech ještě zintenzivní zásahy proti demonstrantům. Netají se tím, že protesty rázně odsuzuje. Ať už je to zakladatel vládní strany, nebo dokonce náš premiér, všichni upozorňují, že se nebudou chovat fér. To je velmi znepokojivé, ale Gruzínci jsou i na to připraveni. Vědí, že tento boj za svobodu bude bolet a nepůjde to snadno, ale nehodlají to vzdát.
Zákon o zahraničním vlivu
Chystaný zákon má podle vládní strany Gruzínský sen vnést větší jasno do financování nevládních organizací. Odpůrci dokument označují za „ruský zákon“, sepsaný po vzoru Ruska, kde podobná právní úprava umožnila Kremlu potlačit opozici a nevládní organizace a umlčet nezávislá média.
Předloha zákona vyžaduje, aby se organizace, která dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“.
Protestující se obávají, že navrhovaný zákon o zahraničním vlivu by mohl být použit k potlačení kritických hlasů před parlamentními volbami, které se uskuteční koncem tohoto roku.
Zákon se dostal až do třetího čtení, po něm se dostane k prezidentce Salome Zurabišviliové, která by ho měla podepsat. Ta sice slíbila, že bude zákon vetovat, ale Gruzínský sen má v parlamentu dostatečný počet poslanců, aby ji přehlasoval.