Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přicestoval poprvé od ruské invaze na Ukrajinu do členské země Evropské unie. Na dvoudenním zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Maltě vystoupil s projevem.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský z něj na protest odešel. Přidali se k němu i představitelé Polska, pobaltských států a Ukrajiny.
„OBSE staví svoji existenci na helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité. Tyto principy jsou dneska podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti,“ poznamenal Lipavský před zasedáním.
Méně důrazné gesto než loni
Není to poprvé, kdy šéf české diplomacie kvůli válce na Ukrajině udělal podobné gesto vůči ruskému představiteli. Už loni opustil kvůli Lavrovovi sál na jednání stejné organizace v Severní Makedonii. Tehdy se k němu připojila například i šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
Do Skopje kvůli přítomnosti Lavrova vůbec nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny. Letos byl tak bojkot jeho projevu menší.
Ruský diplomat loni během svého projevu obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a označil Evropskou unii za „agresivní geopolitický projekt“.
Lavrov na loňském zasedání OBSE
„Není to nic, z čeho by kdokoliv tady měl radost,“ komentoval pro Seznam Zprávy český ministr zahraničí Jan Lipavský účast šéfa ruské diplomacie na jednání OBSE ve Skopji. Během Lavrovova projevu spolu s dalšími ministry odešel.
Kritika vůči organizaci zní z ruské strany i nadále. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu prohlásila, že se OBSE nachází v hluboké institucionální krizi, ze které obvinila skupinu západní států, které se podle jejího tvrzení snaží podřídit OBSE vlastním zájmům. Ona sama na Maltu nakonec nedorazila, tamní úřady jí totiž zrušily před cestou vízum.
„Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ reagovala na rozhodnutí Zacharovová na svém telegramovém účtu.
Lavrov nicméně s cestami do unijních zemí problém nemá, přestože figuruje na sankčních seznamech kvůli své roli ve válce. Na území EU se smí nadále pohybovat, sedmadvacítka se snaží ponechat nadále otevřenou komunikaci s ruskými diplomaty.
OBSE prochází kvůli ruské válce krizí
OBSE vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem.
Od začátku ruské války proti Ukrajině nicméně funguje velmi obtížně kvůli ruskému vetu, které země využila při několika zásadních rozhodnutích. Například se dosud ani po třech letech nepodařilo schválit rozpočet organizace.
Problematický byl také výběr hostitelské země pro letošní summit. Zatímco některé státy navrhovaly Estonsko, Moskva využila své veto a zasedání se tak koná v neutrální zemi.
Nyní má organizace 57 členských států, včetně všech členů Evropské unie, všech nástupnických států Sovětského svazu, USA a Kanady. Organizace se snaží o posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu.
