Velitelská rošáda rozkrývá tvrdý mocenský boj v Kremlu

Jak se odrazí jmenování nového šéfa ruských vojsk na Ukrajině na průběhu války? A co středeční krok vypovídá o stavu mocenských bojů v Moskvě? Západní analytici se vesměs shodují, že od nového velitele Valerije Gerasimova se nedá očekávat lepší řízení armády. Jeho dosazení chápou jako porážku dosavadních kritiků ruského ministerstva obrany, především šéfa žoldnéřské Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) svědčí personální změny o tom, že se ruský prezident Vladimir Putin stále nevzdal svých maximalistických válečných představ a věří, že Gerasimov může v letošním roce podniknout úspěšnou ofenzivu.

Analytici z ISW nedávno upozornili na přípravy ruských sil k rozsáhlému úderu, pravděpodobně v Luhanské oblasti, a také na soustředění ruských vojsk v Bělorusku.

„Pokračující snaha o posilování ruských sil má pravděpodobně za cíl podpořit nějakou formu dalších útočných operací. U Gerasimova, který schválil katastrofální ruský válečný plán z února 2022, je nepravděpodobné, že by nyní začal Putinovi vzdorovat,“ uvedl institut.

Nový velitel však Putinovy nerealistické cíle podle analytiků nejspíš nenaplní. „Gerasimov pravděpodobně stane v čele dezorganizované velitelské struktury sužované endemickými, trvalými a stále se opakujícími selháními, která právě on z velké části uvedl do pohybu ve své počáteční roli před invazí na Ukrajinu,“ napsal ISW ve zprávě.

Gerasimovovo jmenování experti z ISW chápou také jako politické rozhodnutí v rámci vnitřního mocenského boje v Rusku. Cílem bylo upevnit postavení ministerstva obrany na úkor jeho kritiků, jako je vůdce vagnerovců Prigožin, čečenský vůdce Ramzan Kadyrov nebo váleční blogeři. Ti vychvalovali právě sesazeného Surovikina.

Podle analýzy ISW může Prigožin zareagovat umocněním své kampaně, ještě víc než dosud tlačit na Kreml přes sociální sítě a propagovat své žoldnéřské jednotky na úkor ministerstva obrany.

Pravděpodobně se to projevilo už v posledních dnech. O plánu na jmenování Gerasimova mohl Prigožin vědět předem a záměrně tak v předstihu šířil informace o úspěších vagnerovců při dobývání východoukrajinského města Soledar.

Reálné kroky Prigožina tyto úvahy potvrzují. Ve středu znovu rozeslal zprávu, že jednotky vagnerovců ovládly Soledar. Zároveň oznámil zřízení nového kanálu o průběhu války na sociální síti Telegram, který má denně poskytovat „informace, které Rusy zajímají“.

Podle Dary Massicotové, která se v americkém think tanku RAND Corporation zaměřuje na ruskou armádu, ministr obrany Sergej Šojgu degradoval svého nejschopnějšího vrchního velitele a nahradil ho nekompetentním.

„Je to příběh, který má v sobě všechno: rozbroje, boje o moc, závist,“ uvedla analytička.

Sesazení Surovikina podle ní nemělo věcnou příčinu, protože nedělal na bojišti strategické chyby jako mnoho jiných generálů. Naopak upevnil ruské pozice, lépe využíval zdroje, měl autoritu u Putina a byl také oblíbený mezi vojáky a zároveň mezi vojenskými blogery i u Prigožina nebo Kadyrova.

Na druhou stranu o ministru Šojguovi a náčelníkovi štábu Gerasimovi podle analytičky nemůže nikdo tvrdit, že jsou kompetentní. Pod jejich vedením byla zničena velká část mužstva i vybavení, v normálním systému už by museli být dávno odvolaní, jsou ale zkušení političtí hráči v Moskvě. „Vnímám to jako boj o moc, který se vyřešil ve prospěch Šojgua a Gerasimova,“ napsala Massicotová.

Pokud je jmenování Gerasimova skutečně trvalé, výrazně roste pravděpodobnost, že Rusové budou po svých unavených vojácích požadovat něco, co nejsou schopni zvládnout. „Chápu tuto zprávu jako Šojguovu řeč oznamující návrat dalších divizí,“ dodala analytička RAND Corporation.

Někteří analytici hodnotí výměnu na postu šéfa ukrajinské operace odlišně.

„V poslední době se personální rozhodnutí dělají obráceně: ne proto, abychom něčeho dosáhli, ale proto, abychom se něčemu vyhnuli. Gerasimov dostal velení vojenské operace kvůli vážným opomenutím, jichž se dopustil Surovikin,“ uvedla šéfka evropského think tanku R.Politik Tatiana Stanovajová, která v minulosti působila jako analytička v rodném Rusku.

Poznamenala, že prezident Putin se zvláště po nedávném zabití stovek ruských vojáků po ukrajinském raketovém úderu na kasárna v Makijivce musel zabývat diskusemi o tom, kdo je viníkem a co dále dělat. Zároveň to byla příležitost pro Gerasimova, aby se ozval.

„Nejedná se samozřejmě o vojenský převrat, ale Gerasimov mohl v zápalu slovních bitev na pozadí některých velmi vzrušených diskusí požádat (nikoli však požadovat) o volnou ruku. Putin mohl říct – no, běž a dokaž to v praxi,“ zauvažovala Stanovajová. Za pár měsíců však podle ní může Gerasimov zase padnout.

Podobný názor má Michael Kofman z amerického Centra námořních analýz (CNA), který si myslí, že Gerasimovo jmenování nemusí znamenat změnu přístupu ve vedení války. „Těžko říct, co bylo slíbeno nebo očekáváno. Putin může být netrpělivý a Gerasimov ho dokáže přesvědčit, že Surovikinova obranná strategie není schůdnou cestou,“ podotkl Kofman.