Žraloci kolem Trumpa ucítili krev. Jenže jich kolem „plave“ až moc

„Prezident Joe Biden a radikální levice oslabili Ameriku doma i v zahraničí,“ zaznívá hned v první části videa, kterým ve středu oficiálně oznámil veřejnosti svou kandidaturu na amerického prezidenta republikán Mike Pence, kterého mohou lidé znát jako dřívějšího guvernéra státu Indiana a především jako bývalého viceprezidenta Donalda Trumpa.

Celé video se nese v duchu příslibu lepší budoucnosti, kterou dnes podle Pence Spojené státy potřebují a kterou hodlá právě on občanům zajistit. „Věřím v americký lid a věřím, že Bůh na Ameriku ještě nezanevřel. Společně můžeme tuto zemi vzkřísit a ty nejlepší dny pro ten nejskvělejší národ světa teprve přijdou!“ hlásá dále ve videu bývalý viceprezident.

Pence se svou kandidaturou staví mimo jiné právě proti svému někdejšímu šéfovi. Není to ovšem překvapení, protože jeho vztah s Trumpem začal skřípat již před časem. Příznivci exprezidenta dodnes Pencem opovrhují třeba kvůli tomu, že v roce 2020 odmítl pomoct zvrátit výsledky prezidentských voleb, a během útoku na Kapitol někteří dokonce volali po jeho oběšení.

Umírněnější konzervativci mu naopak vyčítají, že během svého času v Bílém domě nezvládl Trumpa více ukočírovat.

Bývalý viceprezident není jediný, kdo se minulý týden rozhodl zapojit do boje o republikánskou nominaci do prezidentského klání. Kandidaturu oznámil i podnikatel a guvernér Severní Dakoty Doug Burgum, který se prý chce méně soustředit na kulturní války a více na ekonomiku, energetickou politiku a národní bezpečnost.

Svůj druhý prezidentský pokus odstartoval i Chris Christie, který před pár lety působil jako guvernér New Jersey. V životopise se mu mimo jiné vyjímá i pozice poradce exprezidenta Trumpa, byť se v roce 2020 vydal jiným směrem. Přetransformoval se v jednoho z Trumpových nejvýraznějších kritiků v řadách republikánů.

Zatímco tábor demokratických kandidátů na amerického prezidenta, jehož součástí je i ten současný, tedy Joe Biden, dnes čítá celkem čtyři jména, počet republikánských adeptů už se pohybuje ve dvojciferných číslech, včetně těch, která média již předem vyhodnotila jako ne až tak relevantní.

I když vysoké počty kandidátů jsou při amerických primárkách běžné, lze se jen těžko ubránit otázce, co vlastně kandidáty motivuje. Podle amerikanisty Jana Beneše z Ostravské univerzity sice určitou roli hrají ego a politické ambice, do značné míry ale jednoduše sledujeme evergreen primárních kampaní, který míří trochu jiným směrem.

„Je tam spousta lidí, kteří se díky kandidatuře aspoň na chvíli dostanou do médií. A pokud mají třeba knížku nebo podcast, může se jim je povést zpopularizovat a nějakým způsobem dostat k více lidem,“ upřesnil odborník s tím, že neopomenutelným faktorem jsou i peníze, které během kampaně mohou kandidáti od voličů obdržet a následně je investovat do svých dalších projektů.

Ve výběru je ovšem i řada „seriózních“ kandidátů, jejichž hlavním hnacím motorem je již zmiňovaná politická ctižádost. Jak ale pro změnu upozorňuje amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha, většina jich momentálně stále našlapuje velmi opatrně a vyjadřuje se značně mlhavě, což o přesné podobě jejich ambicí či programů moc neříká.

Ať už kandidáty motivuje cokoliv, amerikanista Beneš podotýká, že jde o poměrně nudný výběr. „První dva kandidáti, ti největší favorité, jsou jasní a zbytek jsou často lidé, kteří zastávají nějaké volené funkce. Jsou to třeba bývalí či současní guvernéři nebo senátoři a člověk je od sebe moc nerozliší,“ vysvětlil odborník.

Jediná, kdo se od skupiny alespoň trochu odlišuje, je podle něj Nikki Haleyová, bývalá velvyslankyně USA při OSN a bývalá guvernérka Jižní Karolíny, která vyčnívá svou kariérou a svým příběhem.

„Moc zajímavý a rozmanitý mi ten dosavadní výběr ale nepřijde. Řekl bych, že jde o klasické nudné pole. Když se podíváte na fotku kandidátů z roku 2015/2016, je to vlastně stále to stejné. Všechno jsou to očekávatelné názory a pozice,“ dodal Beneš a upozornil, že kandidát, který by tento fakt změnil, se na obzoru ani nerýsuje.

Březinová pak jako nejzajímavější rys kandidátů zmiňuje výmluvné ticho, které udržují ohledně exprezidenta Trumpa. S tím se sice mají utkat v primárkách, ale nejenže ho nekritizují, mnohdy ho ve svých kampaních ani nezmiňují.

Světlou výjimku v tomto ohledu představuje jen již zmiňovaný Chris Christie, který explicitně říká, že jeho cílem je Trumpa zastavit.

„Druhou, z mého pohledu také výmluvnou shodou mezi aktuálními republikánskými kandidáty je skutečnost, že většina z nich s Trumpem v minulosti úzce spolupracovala,“ dodává dále amerikanistka, která je aktuálně hostující badatelkou na London School of Economics.

Jak již v textu zaznělo a jak vyplývá také z přiloženého grafu, favorité na republikánskou nominaci jsou nyní jasní. První dvě příčky průzkumů patří Donaldu Trumpovi a Ronu DeSantisovi, současnému guvernérovi Floridy, přičemž exprezident si před svým nejvážnějším vyzyvatelem drží poměrně velký náskok.

DeSantis pak od třetího místa udržuje odstup téměř 20 procentních bodů, což zbylé kandidáty – alespoň podle souhrnného průzkumu RealClearPolitics – zanechává kolem nebo pod hranicí pěti procent.

Političtí analytici dále odhadují, že Trump může počítat s pevným jádrem svých příznivců, kteří podle agentury Reuters tvoří nejméně třetinu republikánských voličů. Právě oni by mu tak mohli pomoct získat stranickou nominaci.

DeSantis se o tyto voliče sice velmi snaží, očekává se ale, že jen málo z nich od Trumpa přeběhne. Pokud tak má mít DeSantis nějakou naději stát se republikánským kandidátem, musí se podle odborníků pokusit získat významnou část ze zbývajících zhruba 70 % voličů, kteří jsou ve hře.

Jak již však bylo zmíněno, kandidátů je mnohem více a DeSantis se nedokázal prosadit jako Trumpův jediný soupeř. O dané hlasy se tak musí přetahovat s řadou kolegů, a i když mnozí z nich jsou v průzkumech veřejného mínění sotva zaregistrovatelní, podle některých hlasů mohou DeSantisovi ztížit jeho snahy uspět.

„Volební matematika republikánských primárek je jasná. Řídí se logikou ‚vítěz bere vše‘. Čím více kandidátů vstoupí do hry, tím více se štěpí protitrumpovské hlasy, a tím větší šanci na vítězství má v tuto chvíli zcela dominantní Donald Trump,“ vysvětluje situaci Březinová.

Právě na tento fakt upozornil například i republikán Larry Hogan, bývalý populární guvernér Marylandu a jeden z Trumpových kritiků, podle kterého je lepší mít menší pole s jedním nebo dvěma silnými kandidáty než deset a více těch, kteří ani nedokážou upoutat pozornost a v průzkumech získávají jednociferná čísla.

Stejný postoj pak zaujal například i Chris Sununu, guvernér New Hampshire, o kterém se spekulovalo jako o dalším možném uchazeči o republikánskou nominaci. Ten ale minulý týden oznámil, že se do klání nezapojí, a to právě kvůli štěpení hlasů. Porazit Trumpa je podle něj prý důležitější než jeho vlastní kandidatura.

„Nikdo nemůže zabránit kandidátům, aby se do voleb přihlásili, ale kandidáti, kteří nemají šanci na vítězství, musí mít disciplínu a odstoupit,“ napsal Sununu ve svém komentáři pro list The Washington Post. „Každý, kdo letos v zimě bude mít v průzkumech nízké jednociferné číslo, musí mít odvahu pověsit kandidaturu na hřebík a odejít.“

Trochu odlišný pohled nabízí amerikanista Beneš. „Nejsem si jistý, jestli v Iowě nebo v New Hampshire lidé půjdou a těch šest procent si tam třeba Haleyová opravdu najde a jestli to bude šest procent, jež ubere DeSantisovi nebo Trumpovi. Myslím, že to jsou zanedbatelná čísla a celé se to bude odehrávat pouze na úrovni první dvojice.“

Odborník však podotkl, že existují průzkumy, které ukazují, že republikánští voliči – ať už ve vztahu k Trumpovi, či DeSantisovi – vykazují jistou poptávku po nových tvářích. V tomto směru si tak Beneš prý dokáže představit, že by příchod někoho takového potenciálně mohl čísly zamíchat, jinak prý ale velké ohrožení nevidí.

Stejný postoj pak zaujímá i v otázce toho, zda by vysoký počet kandidátů a možné štěpení hlasů nemohly být promyšlený plán na pomoc Trumpovi. „Pence či Christie jsou kandidáti, kteří by do toho nešli, kdyby neviděli, že Donald Trump po podzimních volbách, kde jeho kandidáti zrovna neuspěli, oslabil,“ vysvětlil Beneš.

„Kvůli tomu, čemu všemu Trump čelí, je navíc slabší. Bude toho mít opravdu spoustu; a to je dnes o několik let starší, nemá tolik energie a nejezdí tolik mezi lidi jako dříve. Dá se tak říct, že ucítili krev, i když se později ukázalo, že mu žaloby zřejmě budou pomáhat,“ dodal odborník.

Trumpovi soupeři tak nyní budou muset vymyslet, jak přesně se svou kandidaturou naložit.

Nadto se v nadcházejících týdnech ukáže, zda a jak moc s veřejným míněním zamává nové obvinění, které má Trump na účtu. Minulý týden totiž došlo k vývoji v jeho kauze přechovávání utajovaných dokumentů, a exprezident tak opět bude muset před soud.

Pro tuto chvíli je zřejmé, že Republikánská strana zatím nenašla žádnou jasnou alternativu k osobnosti Donalda Trumpa. Do voleb, které proběhnou na podzim 2024, však zbývá ještě poměrně dost času a situace se ještě může zajímavě vyvinout – ať už případnými odstoupeními kandidátů, nebo zvyšováním toxicity celé kampaně, což se očekává.

„Už jsem zahlédl názor, že pokud někdo ze zbylých kandidátů bude chtít uspět, měli by útočit spíše na DeSantise než na Trumpa, protože DeSantis je ten, který se nyní bude chtít co nejvíce stavět do světel ramp, bude chtít být co nejvíce slyšet a bude chtít Trumpa co nejvíce okopávat,“ nabídl jeden z možných scénářů Beneš.

„Oni vědí, co mohou od Trumpa čekat, a vědí, že DeSantis je slabší kandidát, do kterého se  mohou kdykoliv pustit. Nebude to snaha pomoct Trumpovi, ale spíše snaha o případné odstranění DeSantise z boje,“ dodal.

Velmi zajímavý pak bude i 23. srpen, kdy se odehraje první debata kandidátů. Vzhledem k nastaveným podmínkám pro účast však zatím není jasné, kdo všechno se na ni dostaví. Jednou z podmínek je totiž i slib, že každý ze zúčastněných ve volbách podpoří hlavního kandidáta, kterého si strana nakonec vybere.