Článek
Norští akademici, aktivisté, známí spisovatelé a i bývalý ministr zahraničí naléhají na Oslo, aby zvýšilo podporu Ukrajiny. Tvrdí, že vláda musí pomáhat víc. Společně podepsali otevřený dopis vládě publikovaný v listu VG. Podle nich Norsko na válce profituje a nedělá dost pro její ukončení.
Podle serveru The Guardian norské tržby z ropy a zemního plynu za posledních 12 měsíců vyletěly na rekordní úroveň. Ceny energie se po ruské invazi na Ukrajinu ztrojnásobily a Norsko nahradilo Rusko v pozici hlavního evropského dodavatele plynu a ropy.
Ve srovnání s původními odhady státního rozpočtu na roky 2022 a 2023 přibylo Norku 80 miliard eur (1 902 835 940 000 korun) v příjmech z ropy a zemního plynu. Norská pomoc Ukrajině přitom činila pouze 1,27 miliard euro (30 225 548 159 korun), kritizují signatáři.
Norský premiér Jonas Gahr Støre razantně odmítl, že by země z války profitovala. „Je to názor, se kterým rozhodně nesouhlasím,“ řekl Støre v úterý agentuře AFP. Podle něj se nejedná o „válečný zisk“ a dodal, že v nadcházejících dnech bude oznámen další velký „víceletý balíček podpory“.
Signatáři v otevřeném dopise sice uznávají, že vláda plánuje další humanitární a vojenskou pomoc, dál ale tvrdí, že „si v každém případě Norsko může dovolit přispívat více. Mnohem více“.
Ukrajinská města a infrastruktura se proměnily v trosky, stojí v dopise. „Máme povinnost pomoci Ukrajině postavit se vojenské přesile a omezit humanitární katastrofu.“
Norsko přispívá, ale náš příspěvek není úměrný našim jedinečným schopnostem, píše se v dále v dopise. „Je na čase, aby Norsko využilo část ze svého hromadícího se bohatství ve prospěch země, která zoufale potřebuje naši podporu… Ukrajinský boj je i náš boj.“
Sven Holtsmark z Norské vojenské akademie, který dopis inicioval, uvedl, že Norsko podle mezinárodních standardů patří „k lepším dárcům“. Skutečnost, že si ve srovnání s ostatními spojenci „nevede špatně“, je ale podle něho irelevantní.
„Tato země získala obrovské příjmy, obrovský neočekávaný zisk, kvůli ruské invazi,“ řekl Holtsmark. „Jsme v naprosto jedinečné pozici a měli bychom tak dávat mnohem, mnohem víc.“
Støre popřel, že by Oslo obrátilo válku ve svůj finanční prospěch. Řekl, že vyšší cena plynu také vedla k prudce rostoucím účtům za elektřinu pro norské rodiny a firmy. „Byla to pro nás politicky velká výzvy,“ uvedl a dodal, že jeho země silně spoléhá na elektřinu pro průmysl, vytápění ale i dopravu.
