Článek
Boje na literární frontě kulturních válek v Americe nabraly v posledních měsících na intenzitě. Od července loňského roku do konce března toho letošního se cenzura dotkla celkem 1 145 titulů. Knihy buď zmizely z nabídky školních knihoven či z oběhu celkově, nebo byly zakázány ve školních třídách.
Se zjištěním přišla americká nezisková organizace PEN America, založená před sto lety v New Yorku s cílem bránit svobodu slova. Ve své studii uvádí, že třetina zakázaných titulů se týká LGBT+ tematiky, více než pětina pak otázky rasy a rasismu. K nejvíce zákazům došlo v Texasu, celkově se ale cenzura dotkla skoro 90 škol ve více než polovině amerických států.
Vůbec nejzakazovanější byl ve školních okrscích napříč USA grafický román Gender Queer od nebinární/ho autora/ky Maiy Kobabe. Kniha je zaměřená na objevování vlastní identity a sexuality a dočkala se zákazů ve 30 okrscích.
Titul All Boys Aren’t Blue, který popisuje dospívání autora George Johnsona jakožto homosexuálního Afroameričana, dostal zákaz v jednadvaceti okrscích.
Na černou listinu se dostala i kniha, kterou mnozí považují za úplnou klasiku americké literatury. Tedy novela The Bluest Eye od laureátky Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonové. Hlavní postava, afroamerická dívka, v knize vyrůstá v Ohiu a touží po modrých očích. Titul zakázali ve dvanácti okrscích.
Další kapitola v dějinách cenzury
„Nejnovější vlna zákazu knih je skoro bezprecedentní svým rozsahem a záběrem – koordinovaně jsou zakazovány knihy napříč USA a snahy ze strany rodičů, organizací a zákonodárců postihují nikoli jednotlivé knihy či autory, ale specifické typy knih a tematiku,“ řekl Seznam Zprávám Jan Beneš, amerikanista z Ostravské univerzity.
Jedná se podle něj zejména o texty věnující se dospívání ve spojení s objevováním sexuality, genderové identity a rasismu. „Cílem má být ochrana dětí před údajnou indoktrinací genderovou ideologií, pornografií, pedofilií a socialistickými snahami vykreslit Spojené státy coby rasistickou zemi,“ podotkl Beneš.
Seznam s 850 tituly v Texasu
Člen texaské Sněmovny reprezentantů Matt Krause rozeslal v říjnu 2021 dopis se seznamem 850 knih do texaských školních okrsků. Žádal, aby školy seznam prošetřily a následně podaly zprávu o tom, které z titulů mají ve svých knihovnách nebo učebnách. Podle novinářky Daniky Ellisové, která seznam rozebrala pro server Book Riot, šlo o „podivnou, neuspořádanou“ skrumáž titulů. Uvedla, že to vypadalo, jako by seznam někdo vytvořil za využití klíčových slov v databázi knihovny se záměrem zbavit se knih s (mimo jiné) LGBT+ tematikou a postavami.
Zákazy tak postihují široké spektrum knih – mezi nimi například autobiografii bývalé první dámy Michelle Obamové. „Zakázaná je i dětská kniha o pochodu Martina Luthera Kinga mladšího na Washington nebo o příběhu Ruby Bridgesové, černošské dívky, která v 60. letech v Louisianě jako jedna z prvních desegregovala školy a musela přitom mít ozbrojenou eskortu,“ doplnil amerikanista a zmínil i zákaz slavného grafického románu Maus o holokaustu.
Současná snaha zakazovat a cenzurovat knihy ve školách a knihovnách představuje jen další kapitolu v dějinách cenzury v USA. „Už Chaloupka strýčka Toma byla v polovině devatenáctého století zakázána v mnoha – především jižanských – státech. Následně Kongres omezil zasílání údajně pornografických materiálů poštou, takže Canterburské povídky od Geoffreyho Chaucera, některé učebnice anatomie nebo díla Oscara Wildea byly v tomto století zakázány,“ popsal amerikanista Beneš.
Na Floridě vznikl kvůli literární cenzuře Projekt čtenářské svobody, který daly dohromady Američanky Stephane Ferrellová a Jen Cousinsová (zleva).
Ve dvacátém století pak podle odborníka velké pozdvižení z obdobných důvodů způsobil Odysseus Jamese Joyce a Milenec Lady Chatterleyové od D. H. Lawrence:
„Zabavovaly se knihy, docházelo k soudním sporům. Stejně tak se ve 40. letech zakazovaly některé učebnice ZSV, protože byly podle politiků a cenzorů příliš levicové či inkluzivní. A velký nárůst snah o zákaz knih pak přichází především v Reaganově éře v 80. letech, kdy se rodiče a různé organizace začali ozývat tak často, že Americká asociace knihovníků zavedla každoroční Týden zakázaných knih. Ten poukazuje na nesmyslnost zákazů a existuje dodnes – jak ukazuje současné dění, je ho stále třeba.“
Hysterie přetrvá
Současná vlna zákazů se dá vnímat i jako staronová součást kulturních válek, která se vzedmula v reakci na společenské události v USA před dvěma lety. Od protestů proti rasismu a policejní brutalitě až po bouřlivé dění kolem prezidentských voleb. Beneš připomněl, že právě tyto momenty se Republikánské straně podařilo zpolitizovat, mimo jiné skrze útoky na kritickou rasovou teorii:
„Jde také i o získání kontroly nad tím, jaký příběh se o Americe a Američanech budou děti ve školách učit. Společně s konspiračními teoriemi o zmanipulovaných prezidentských volbách jsou tak tvrzení o narůstající indoktrinaci dětí antiamerikanismem a protibělošským rasismem ve školách součástí arzenálu republikánských politiků a kandidátů před důležitými volbami do Kongresu na podzim letošního roku. Koneckonců tato taktika pomohla Republikánům získat po osmi letech místo guvernéra ve státě Virginie,“ tvrdí Beneš.
Amerikanista teď očekává, že jakási morální panika, kterou konzervativní síly v USA vyvolaly, částečně ustoupí po očekávaném vítězství Republikánské strany v listopadových volbách. „Ovšem důsledky hysterie – ovládnutí školních rad konzervativními rodiči a aktivisty, z nichž někteří volali po pálení vybraných knih, a nastavení autocenzury u ředitelů škol, učitelů a knihovníků? Ty v republikány ovládaných státech přetrvají,“ dodal Jan Beneš v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
