Bod zvratu? Volby ukázaly, že Johnson se stal pro konzervativce přítěží

Výsledky nejsou zdaleka finální, už nyní je ale jasné, že drtivou výhru z parlamentních voleb před třemi lety si Toryové letos nezopakují. Naopak. Premiér Boris Johnson přiznal, že jeho strana má za sebou vzhledem k výsledkům z některých oblastí těžkou noc. A svého lídra teď řada straníků kritizuje.

„Myslím si, že pokud věci zůstanou tak, jak jsou, zaplatíme za to,“ uvedl konzervativec John Mallinson, který sedí v čele rady v Carlisle City. „Krize rostoucích životních nákladů lidem velice zatěžuje mysl a musím říct, že kvůli problémům jako Partygate je pro ně soustředit se na lokální témata ještě složitější,“ rýpl si Mallinson do aféry kolem vládních večírků v době lockdownů při rozhovoru pro BBC Radio 4.

Konzervativní poslanec David Simmonds zase prohlásil, že premiér Johnson bude muset zodpovědět pár těžkých otázek. Při obcházení domácností v rámci předvolební kampaně mu prý lidé sdělovali, že jsou sice s vládní politikou spokojení, méně už ale s Johnsonovými aférami.

Hlasy z volebních obvodů v Anglii jsou sečtené zhruba ze dvou třetin, ve Skotsku a Walesu se začalo sčítat teprve v pátek ráno a výsledky budou jasné až večer. Jen v Anglii je ve hře 4411 křesel – a vše nasvědčuje tomu, že konzervativci čelí citelným ztrátám.

Rozloučit se musí například s dlouholetou převahou v londýnských okrscích, které byly dosud považované za ryze konzervativní bašty. Tedy s vládní čtvrtí Westminster i s okrskem Wandsworth na jihozápadě britského hlavního města. Právě ten měli Toryové pod kontrolou od roku 1978, teď jej od nich převzali s velkou pompou labouristé.

Labouristický lídr Keir Starmer volební zisky označil s nadšením za bod zvratu, jeho strana v posledních letech příliš úspěchů nezaznamenala. Labouristé jsou podle něj zpět na cestě k vítězství i v příštích volbách do britského parlamentu.

„Ukazujeme, jakou těžkou změnou jsme za poslední dva roky prošli a jaký je to rozdíl,“ řekl Starmer energicky novinářům. „Vzkázali jsme tím premiérovi, že Británie si zaslouží víc,“ doplnil. Podle BBC nicméně Labour Party získala prakticky stejnou podporu jako při komunálních volbách před čtyřmi lety, kdy v čele strany stál Starmerův předchůdce Jeremy Corbyn.

I tak si labouristé z volebního koláče uzmuli pořádné sousto a ve výrazném plusu jsou v Anglii i další opoziční strany. Například britští zelení získali přinejmenším dvakrát víc křesel, než dosud drželi.

Liberální demokraté zase zvýšili zisk v tradičně toryovském okrsku West Oxfordshire, kde nyní žádná strana nemá většinu. A podobně se jim zadařilo i v Wokinghamu, kde budou konzervativci poprvé za dvě desítky let muset spolupracovat s další politickou stranu.

Palčivých otázek, které hýbou společností a jsou pravděpodobnými příčinami volebního neúspěchu konzervativců, je více. Jednu z těch nejvýraznějších představuje jistě aféra Partygate, která plní titulky britských médií už od konce loňského roku.

Jde o sérii nepovolených večírků v době lockdownů v prvních dvou letech koronavirové pandemie. V Downing Street se tehdy konaly různé akce, které porušovaly pravidla, s nimiž přišla právě vláda – od oslavy narozenin samotného premiéra až po zahradní party.

Případ vyšetřovala i Metropolitní policie a desítkám osob z prostředí britské vlády uložila pokutu. Včetně ministra financí Rishiho Sunaka a premiéra Johnsona, který o své účasti na vyšetřovaných akcích zpočátku lhal. A to při grilování v Dolní sněmovně, kde nejprve svou vinu popíral, později se za své kroky omluvil.

Aféra Partygate vedla k rozkolu uvnitř Konzervativní strany, kdy se – nehledě na opozici – nemálo jejích členů vyjádřilo s tím, že by měl Johnson z čela země odstoupit. Británii ale koncem února zaměstnal ozbrojený konflikt, jenž na Ukrajině rozpoutalo Rusko, a hlasy volající po rezignaci zeslábly.

Politická reportérka BBC Laura Kuenssbergová k nynějšímu volebnímu výsledků konzervativců napsala, že strana sice čelí neúspěchu, ne však tak výraznému, aby se roztržky mezi Toryi řešily veřejně. Anebo aby ztráta křesel napříč Anglií stála Johnsona to jeho premiérské.

Vůbec nejzásadnější otázkou jsou ovšem na Ostrovech rychle rostoucí životní náklady. Ty vyvěraly v krizi, jež řadu lidí nutí vybírat si mezi tím, zda zaplatí za nákup potravin či za teplo. Vláda už domácnostem i důchodcům poskytla sociální podporu.

Média v Británii před několika dny přišla například s tím, že britští senioři přes den podnikají nekonečné cesty hromadnou dopravou, aby se udrželi v teple. Na zaplacení účtu za energie nemají prostředky – jako v případě sedmasedmdesátileté Elsie, jež se stala jedním ze symbolů současné krize.

Britská veřejnost se nyní obává hluboké recese. Bank of England, centrální banka Ostrovů, už podle agentury Reuters upozornila na to, že snížení životních standardů bude pro mnoho Britů nevyhnutelné. „Nebudu předstírat, že to nebude těžké období, jak přicházejí následky covidu. Bude,“ řekl premiér Johnson.