Článek
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20, který v pondělí začíná v Brazílii, představí plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na lidi obeznámené s Erdoganovými plány.
Podotýká, že jsou značně odlišné od takzvaného mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který je založený na jasné vizi cesty Ukrajiny k členství v NATO a bezpečnostních garancích do doby, než do Aliance vstoupí.
Erdogan navrhne, aby Zelenskyj souhlasil s tím, že diskuze o vstupu Ukrajiny do NATO se jako ústupek ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi odloží o nejméně deset let.
Plán tureckého prezidenta počítá také se vznikem demilitarizované zóny v Donbasu na východě Ukrajiny, kde Rusko od roku 2014 ovládlo rozsáhlé části území. Na východě Ukrajiny nejdříve proti jednotkám loajálním Kyjevu bojovali separatisté podporovaní Moskvou, ruská armáda tam otevřeně operuje od začátku celoplošné invaze v únoru 2022.
Podle Erdogana by v demilitarizované oblasti mohly být rozmístěny mezinárodní jednotky a Kyjevu by se dostalo ujištění o dodávkách zbraní jako kompenzace za to, že nevstoupí do NATO. Turečtí činitelé uznávají, že pro Ukrajinu bude těžké takové návrhy přijmout, ale domnívají se, že jde o nejrealističtější přístup, píše Bloomberg.
Cílem plánu by bylo zatím nechat stranou diskuze o budoucím osudu území, která teď Rusko okupuje. V první řadě jde o zajištění stabilního příměří.
Erdoganovy návrhy by mohly vyhovovat některým spojencům Ukrajiny, kteří se obávají, že plné členství Ukrajiny v NATO by Západ přivedlo do přímého konfliktu s Ruskem. Turecký prezident podle zdrojů z jeho okolí doufá, že se mu Zelenského podaří přesvědčit, aby začal jednat o příměří, protože má informace o tom, že Ukrajina by v příštích měsících mohla přijít o další území, pokud boje nepřestanou.
Bloomberg podotýká, že vyhlídky na další vývoj situace na frontě spíše povedou Putina k tomu, aby boje navzdory těžkým ruským ztrátám pokračovaly. Šéf Kremlu před několika dny během telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že byl vždy otevřený jednání, ale že jakákoliv dohoda musí brát ohled na bezpečnostní zájmy Ruska a na jeho územní zisky.
