Blok nerozhodných. Kdo a proč v OSN neodsoudil ruskou agresi

Valné shromáždění OSN ve středu drtivou většinou hlasů přijalo rezoluci, v níž ostře odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu, vyzývá Moskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků. K přijetí rezoluce byla zapotřebí dvoutřetinová většina hlasů.

Návrh rezoluce s názvem „Agrese vůči Ukrajině“ vypracovaly státy EU ve spolupráci s Kyjevem. Text rovněž kritizuje zapojení Minsku do konfliktu a volá po bezpodmínečném zaručení přístupu humanitární pomoci na Ukrajinu.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že je jeho povinností se rezolucí řídit. „Poselství Valného shromáždění je hlasité a jasné. Okamžitě ukončete nepřátelské akce na Ukrajině. Umlčte zbraně. Okamžitě otevřete dveře dialogu a diplomacii,“ řekl.

Pro ukrajinského velvyslance při OSN Serhije Kyslycju to byl „rozhodující den“. „OSN je stále živá a prochází procesem katarze. Věřím v OSN, lidé na Ukrajině mají nyní více důvodů věřit v OSN," řekl.

Hlasování se zdrželo přibližně 35 zemí, včetně Číny, Indie a dalších převážně afrických či asijských států. Hlasování se zdržely i některé komunistické země, jako například Vietnam nebo Kuba. Některé země, jako Turkmenistán nebo Togo, nehlasovaly vůbec.

Čínský velvyslanec v OSN Čang Ťün označil situaci na Ukrajině za „srdcervoucí“, ale také za „velmi složitou a citlivou“. „Bohužel návrh rezoluce neprošel plnými konzultacemi ani plně nezohledňuje historii a složitost současné krize,“ uvedl Čang Ťün při vysvětlování toho, proč se Čína zdržela hlasování.

Pozice Číny ve vztahu k dění na Ukrajině je problematická i kvůli novým zjištěním. Vysoce postavení čínští představitelé požádali na začátku února ruské činitele, aby Moskva nespouštěla invazi na Ukrajinu před koncem zimních olympijských her v Pekingu. Uvedl to deník The New York Times (NYT) s odkazem na americké a evropské činitele, kteří se odvolávali na zprávu západní tajné služby.

Podle NYT zpráva naznačuje, že Peking měl určitý stupeň znalosti o ruských plánech či záměrech provést invazi na Ukrajinu ještě předtím, než Moskva minulý týden operaci zahájila. Obeznámený zdroj, který si vzhledem k citlivosti záležitosti nepřál být jmenován, agentuře Reuters uvedl, že podle zprávy Čína tento požadavek skutečně vznesla. Odmítl ale uvést podrobnosti.

„Tvrzení uvedená v příslušných zprávách jsou spekulace bez jakéhokoli opodstatnění a mají za cíl obvinit a očernit Čínu,“ uvedl mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü.

Indie se navzdory historickým vazbám na Sovětský svaz a Rusko k ruskému útoku vyjádřila méně vstřícně. Druhá nejlidnatější země světa ale odmítla invazi jasně odsoudit.

Indický zástupce vyzval k „okamžitému zastavení násilí a ukončení nepřátelských akcí s tím, že všechny členské státy OSN jsou povinny respektovat mezinárodní právo, územní celistvost a státní suverenitu“.

Indie se v posledních dnech musela v souvislosti s Ukrajinou pohybovat po diplomatickém laně, když se snažila vybalancovat své vztahy s Moskvou a Západem, uvedl web BBC.

Ukrajina i Rusko dokonce veřejně vyzvaly Dillí, aby zaujalo jasné stanovisko. Indie se rozhodla zdržet se hlasování. Pozorné čtení prohlášení ale podle BBC naznačuje, že země šla o krok dál a nepřímo požádala Moskvu o respektování mezinárodního práva.

Indie hovořila o důležitosti „Charty OSN, mezinárodního práva a respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti států“ a dodala, že „všechny členské státy musí tyto zásady ctít při hledání konstruktivní cesty vpřed“.

Strategie Indie vyvolala zejména na Západě otázky, zda největší světová demokracie neměla zaujmout jasnější postoj. Bývalý indický diplomat JN Misra pro BBC řekl, že Indie „měla na výběr ze špatné a horší možnosti“.

V rámci asijsko-pacifického regionu, na nějž se zaměřil web The Diplomat, hlasovaly proti rezoluci dvě země: Rusko a Severní Korea. Deset zemí se hlasování zdrželo: Bangladéš, Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Mongolsko, Pákistán, Srí Lanka, Tádžikistán a Vietnam. Turkmenistán nehlasoval vůbec, stejně jako Uzbekistán.

V jižní Asii byly země rovnoměrně rozděleny: čtyři země rezoluci podpořily, Afghánistán, Bhútán, Maledivy a Nepál. Čtyři se hlasování zdržely, Bangladéš, Indie, Pákistán a Srí Lanka.

Přestože hlasování Afghánistánu může vyvolat otázky, vysvětlení je nasnadě. Delegace Afghánistánu v OSN je dosud složena ze zástupců bývalé vlády, nikoli Tálibánu. Nový režim byl neutrálnější a vyzval „obě strany ke zdrženlivosti", což je postoj, který by spíše odpovídal zdržení se hlasování.

U severovýchodních sousedů Ruska došlo k jasnému rozkolu. Čína a Mongolsko se při hlasování zdržely, Jižní Korea a Japonsko rezoluci podpořily.

Poslední soused Ruska z tohoto regionu, Severní Korea, hlasoval proti přijetí rezoluce. Severokorejský velvyslanec v OSN Valnému shromáždění řekl, že „hlavní příčina ukrajinské krize spočívá v hegemonistické politice Spojených států a Západu“, které se „vyžívají ve vrchnostenské a svévolné politice vůči jiným zemím“.

„Je absurdní, že USA a Západ, které zdevastovaly Irák, Afghánistán a Libyi, zmiňují respektování suverenity a územní celistvosti,“ uvedl.

Většina zemí v jihovýchodní Asii navzdory neochotě většiny vlád zaujmout silný postoj vůči ruské agresi nakonec rezoluci podpořila.

Z deseti členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) hlasovalo pro přijetí rezoluce osm – Brunej, Kambodža, Indonésie, Malajsie, Myanmar, Filipíny, Singapur a Thajsko. Jedinými, kdo se hlasování zdržel, byly Vietnam a Laos.

V Myanmaru, stejně jako v Afghánistánu, však nehlasoval současný režim. Křeslo v OSN stále zastává Kyaw Moe Tun, který byl jmenován ještě vládou, která byla svržena při loňském převratu. Myanmarská junta nabídla Rusku rozhodnou podporu, na Generálním shromáždění by zřejmě hlasovala jinak.

Hlasování se na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN zdržel také Kazachstán, jakožto země, kterou v lednu postihly nejvážnější nepokoje od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu. Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot, později ale dav zaútočil na vládní budovy v několika městech.

Kazachstánský režim nakonec masové demonstrace krvavě potlačil. Ruský prezident Vladimir Putin v lednu do Kazachstánu poslal výsadkáře, aby pomohli zemi zachvácenou nepokoji uklidnit.

Pákistán, který se hlasování také zdržel, Rusko podpořil. Tato podpora není překvapením, píše web The Diplomat. Premiér Imran Chán byl v Rusku na státní návštěvě v den, kdy Moskva vyslala vojáky na Ukrajinu.

Rusko v posledních letech rozšiřuje svůj vliv v Africe. Po invazi na Ukrajinu tak od svých nově nalezených spojenců očekává podporu nebo alespoň neutralitu v mezinárodních orgánech, jako je OSN, napsal web BBC.

Afrických států, které se hlasování ve středu zdržely, byla celá řada. Konkrétně jich bylo 15 z celkového počtu 35.

Mezi ty, které se při hlasování v OSN zdržely hlasování, patřily Alžírsko, Angola, Burundi, Jihoafrická republika, Kongo, Madagaskar a Mali, stejně jako Mosambik, Namibie, Senegal, Středoafrická republika, Súdán, Tanzanie, Uganda a Zimbabwe. Mezi africké země, které naopak hlasovaly pro rezoluci, patřily Benin, Džibutsko a Egypt, Nigérie, Zambie a Ghana.

Stálý zástupce Ugandy při OSN Adonia Ayebare prohlásil, že za odmítnutím hlasování stála neutralita. „Pro mne je neutralita klíčová. Uganda bude i nadále hrát konstruktivní roli při udržování míru a bezpečnosti na regionální i celosvětové úrovni," uvedl.

Ačkoli Uganda oficiálně nevyjádřila svůj postoj k rusko-ukrajinské válce, prezidentův syn a velitel pozemních sil Muhoozi Kainerugaba naznačil, že Rusko mělo k invazi na Ukrajinu závažné „bezpečnostní" důvody, připomněl web BBC.

Středečního hlasování se zdržela například i Arménie, která je ve sféře ruského vlivu, nebo Kuba, kde je dodnes jedinou legálně působící politickou stranou strana komunistická. Hlasovat odmítly i blízkovýchodní státy Írán a Irák nebo latinskoamerická Bolívie.

V neposlední řadě se hlasování zdržely státy střední Ameriky, Nikaragua a Salvador. Některé země, jako například Ázerbájdžán, Maroko, Venezuela nebo Turkmenistán, nehlasovaly vůbec, tedy ani pro zdržení.

Hlasování završilo vzácné mimořádné zasedání Valného shromáždění, které začalo v pondělí. Mimořádnou schůzi svolala Rada bezpečnosti, v níž se nepodařilo podobnou rezoluci prosadit kvůli vetu Ruska. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné a mají pouze politickou sílu, podle řady expertů je však hlasování odrazem nynějšího postoje většiny světa vůči ruské agresi.

Valné shromáždění OSN se sešlo k mimořádné schůzi teprve pojedenácté od roku 1950. Svolání mimořádného jednání umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil.