Blíž k Rusku, s letadly a ponorkami. Jak Švédsko a Finsko posílí NATO

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruský vpád na Ukrajinu prohloubil obavy Švédska a Finska z agresivních plánů Moskvy. Většina obyvatel obou zemí si podle posledních průzkumů myslí, že je třeba se vzdát tradiční vojenské neutrality – i přes výhrůžky režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Že Švédsko a Finsko zamíří do Severoatlantické aliance, se už bere skoro jako hotová věc. Podle severských médií se vrcholní politici obou států chystají společně vyjádřit záměr vstoupit do NATO začátkem druhé poloviny května.

Rozšíření aliance o dva severoevropské státy by v první řadě znamenalo opačný vývoj, než si přeje Kreml, který by nejraději vrátil východní hranice NATO na úroveň z dob studené války. Se vstupem Finska by se společná pozemská styčná linie mezi aliancí a Ruskem prodloužila o více než 1 300 kilometrů, tedy zhruba na dvojnásobek nynějšího stavu.

Na severu Evropy by se tím podstatně změnila geopolitická situace. Aliance by prakticky „zaplnila“ prostor mezi Norskem a pobaltskými zeměmi, které už jsou jejími členy. Ucelená kontrola celé oblasti by především usnadnila obranu Estonska, Lotyšska a Litvy.

Začleněním Švédska a Finska by si NATO v nemalé míře polepšilo také vojensky. Finsko, které udržuje všeobecnou brannou povinnost, disponuje početnými zálohami. V případě války může země s 5,5 milionu obyvatel rychle povolat přes 200 tisíc branců, v krajním případě až 900 tisíc rezervistů.

Švédsko zase vyniká silným a moderním letectvem a námořnictvem, klíčové zbraně jako stíhačky nebo ponorky navíc samo vyrábí.

„S pokročilými švédskými stíhačkami Gripen, které byly přidány k F35, které jsou nyní objednány nebo dodávány do Norska, Dánska a Finska, bude v regionu jako celku k dispozici více než 250 vysoce moderních stíhaček. Při společném provozu budou značnou silou,“ vyzdvihl bývalý švédský premiér a mírový vyjednavač Carl Bildt v článku pro časopis Foreign Affairs.

Švédi a Finové by do NATO nevstupovali v roli nezkušených nováčků. Obě země podstatně prohloubily spolupráci s aliancí po roce 2014, kdy Rusko připojilo poloostrov Krym a vojensky podpořilo separatisty na východě Ukrajiny. Například letos v únoru cvičily švédské armádní gripeny s letouny amerického letectva v jižním Švédsku.

Ještě užší vojenská kooperace funguje na regionální úrovni. Švédské, finské a norské letectvo spolu již téměř deset let cvičí skoro každý týden. Dvoustranná spolupráce mezi švédskými a finskými vojenskými jednotkami pak kromě společných cvičení zahrnuje i vzájemný přístup na území druhého státu nebo přípravu společných vojenských akcí.

Obě severské země počítají s tím, že budou v příštích letech navyšovat výdaje na obranu. Švédsko se plánuje dostat na „předepsanou“ úroveň dvou procent HDP do roku 2028, Finsko už se blízko této hranice pohybuje nyní.

Podle Carla Bildta si však Finsko a Švédsko i po případném připojení k NATO budou dávat pozor, aby Rusko zbytečně neprovokovaly. „Jako vzor může dobře posloužit Norsko, které úspěšně spojilo silnou vojenskou integraci v NATO s politikou uklidňování vůči Rusku,“ uvedl diplomat. Neočekává proto, že by Švédsko a Finsko například souhlasily s rozmístěním zahraničních jednotek na svém území.

Otázka je, kdy se završí schvalování vstupu do NATO. Přistoupení nových členů musí ratifikovat všech 30 členských států aliance. Do té doby Švédsko a Finsko nebudou formálně zajištěny pátým článkem alianční smlouvy, podle něhož je útok na jeden členský stát považován za agresi proti všem. Zatím se předpokládá, že schvalovací proces bude završen během příštího roku.