Políček od nejbližšího spojence. Blinken dal Izraeli „lekci z demokracie“

Návštěva šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena v Izraeli a na palestinských územích snad nemohla přijít v napjatější dobu. Násilí bují na obou stranách a leden se stal jedním z nejkrvavějších měsíců za poslední roky.

Izraelské bezpečnostní složky během něj zabily přes tři desítky Palestinců, palestinský útočník pak minulý pátek postřílel sedm lidí před synagogou v jeruzalémské čtvrti Neve Jaakov. V neděli navíc nejspíš izraelský Mosad s pomocí dronů udeřil na zbrojovku v íránském městě Isfahán.

Blinken, kterého na letišti přivítal jeho izraelský protějšek Eli Cohen, tak obě strany nabádal ke klidu a deeskalaci násilí. Teroristický útok na věřící v synagoze pak opakovaně odsoudil. Kromě obvyklých slov o potřebě dvoustátního řešení se ale více k palestinsko-izraelskému konfliktu nevyjádřil.

Na schůzce s premiérem Benjaminem Netanjahuem ale došlo i na téma, o kterém šéf nové izraelské vlády příliš mluvit nechtěl. Židovským státem zmítají v posledních dnech protesty tisíců lidí, kteří odmítají vládou navrženou justiční reformu. Ta má zbavit rozhodujících pravomocí Nejvyšší soud a prakticky veškerou moc dát poslancům Knesetu, kde má nyní Netanjahu se svými spojenci většinu. Nejen opozice, ale i nezávislí experti takový krok považují za vážné ohrožení izraelské demokracie.

Blinken sice nemluvil přímo o justiční reformě, mezi řádky jeho diplomatických slov ale bylo jasné, co tím myslí: „Stále znovu se vracíme k tomu, že vztah mezi našimi zeměmi je zakořeněn jak ve sdílených zájmech, tak ve sdílených hodnotách,“ řekl.

„To zahrnuje naši podporu základních demokratických principů a institucí, včetně dodržování lidských práv, rovného výkonu spravedlnosti pro všechny, rovných práv menšinových skupin, právního státu, svobodného tisku, silné občanské společnosti – a životaschopnost izraelské občanské společnosti se v poslední době naplno projevila,“ prohlásil se zjevnou narážkou na probíhající demonstrace.

Ohrožení izraelských institucí vládou, v níž zasedají i krajně pravicové extremisté, řešil Blinken i s expremiérem a nynějším vůdcem izraelské opozice Jairem Lapidem: „Hodně jsme mluvili o zvláštních vztazích mezi Izraelem a USA, které jsou založeny nejen na společných zájmech, ale především na sdílených hodnotách principů demokracie a zachování demokratických institucí,“ tweetoval po schůzce Lapid.

O oslabování institucí přitom nemůže být pochyb – právě v době Blinkenovy návštěvy se vládní koalice shodla na návrhu zákona, který umožní šéfovi ultraortodoxní strany Šas Arje Derimu návrat do vlády. Ministr vnitra a zdravotnictví ji musel před pár dny opustit po zásahu soudu, který stanovil, že odsouzený korupčník tuto pozici zastávat nemůže. Deri je ale pro Netanjahua klíčovým partnerem, vláda proto raději verdikt soudu „přebije“ novou legislativou.

Blinkenova kritika izraelské vlády ale nezůstala bez odezvy. Ministryně pro národní mise Orit Strocková, politička krajně pravicové strany Náboženský sionismus, se nechala slyšet, že demokracie je o vládě většiny, nikoli o „zahraniční angažovanosti“.

„Vážený pane Blinkene, chápu, že jste se rozhodl dát našemu premiérovi lekci z demokracie. Demokracie je především povinností země určovat svůj směr podle hlasů svých občanů, z nichž každý má stejnou váhu, bez cizí účasti,“ napsala na twitteru. Demonstrace mohou být podle ní legitimní, nejsou ale ekvivalentem hlasování, citoval ji server The Times of Israel.

Ministryně Strocková na sebe upoutala pozornost už jednou, když prohlásila, že by lékaři měli mít možnost odmítnout něčí léčbu z náboženských důvodů – to by se týkalo zejména nemocných z řad LGBT komunity. Za to sklidila ostrou kritiku a oponenti jí vyčítali diskriminaci a rasismus.

Samotný Blinken na kritiku Strockové nereagoval, zastoupil ho ale opozičník Lapid. Ten vyzval premiéra, aby „při vší své slabosti alespoň ministryni usadil na její místo“. „Zahraniční angažovanost Američanů, proti které se vyslovuje, zahrnuje 38 miliard dolarů pomoci, financování baterií Iron Dome, vrtulníků Apache a letadel F-35, která mají zaútočit na Írán,“ připomněl Lapid konkrétní podobu americké pomoci Izraeli.

Právě na Írán se na společné tiskové konferenci s Blinkenem soustředil premiér Netanjahu: „Vaše návštěva přichází v důležitý čas. Je to doba, kdy většina mezinárodního společenství viděla pravou tvář Íránu, viděla barbarství tohoto režimu proti vlastním lidem. Viděli, jak vyváží agresi za své hranice,“ narážel na krvavé potlačování protestů i vývoz íránských dronů do Ruska.

Po sérii dronových útoků na íránské výrobny zbraní Netanjahu slíbil, že udělá všechno pro to, aby se Íráncům nepodařilo získat jaderné zbraně.

Na rozdíl od palestinsko-izraelského konfliktu, kde jeho vládu a americkou administrativu dělí hluboké rozpory, v otázce Íránu se názory i zájmy Izraele a USA shodují. Obě země si uvědomují, že už nelze spoléhat na mezinárodní dohodu o kontrole íránského jaderného programu (známou pod zkratkou JCPOA), kterou jednostranně vypověděl bývalý americký prezident Donald Trump.

Kromě nebezpečí samotného získání atomové bomby se Izraelci bojí i vývoje íránských raket, které by mohly v budoucnu nést jaderné hlavice.

Nedělní útok na muniční sklad v Íránu zjevně podráždil i Rusko, které je s režimem ajatolláhů zajedno. „Důrazně odsuzujeme jakékoli provokativní snahy, které mají potenciál vyvolat nekontrolovanou eskalaci napětí v regionu, který se zdaleka neblíží míru. Takové destruktivní akce by mohly mít nepředvídatelné důsledky pro mír a stabilitu na Blízkém východě,“ uvedlo v tiskovém prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. „To musí pochopit organizátoři bezostyšného nájezdu, jejich podporovatelé…,“ pokračuje text.

Jak napsal list The Jerusalem Post, experti předpokládají, že organizátory míní ministerstvo Izrael a „podporovateli“ Spojené státy. Deník proto mluví o ruské skryté hrozbě oběma státům.

V úterý pokračovala Blinkenova návštěva regionu zastávkou v Ramalláhu, kde se šéf americké diplomacie sešel s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. Očekává se, že USA budou tlačit Abbáse k obnovení bezpečnostní spolupráce s Izraelem. Tu šéf palestinské samosprávy vypověděl minulý týden poté, co izraelské síly zabily v uprchlickém táboře Džanín devět lidí.