Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do České republiky dorazily hned dvě výrazné tváře Severoatlantické aliance najednou – generální tajemník Jens Stoltenberg a šéf americké diplomacie Antony Blinken.
V Praze, kde se účastní neformálního zasedání ministrů zahraničí členských států NATO, je během dvou dní čeká několik důležitých schůzek.
Americký ministr zahraničí už se ve čtvrtek dopoledne na letišti ve Kbelích setkal s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ocenil českou roli při pomoci napadené Ukrajině. Vyzdvihl především českou muniční iniciativu, se kterou přišel Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února.
„Vidíme mimořádnou práci, kterou ČR odvádí na podporu Ukrajiny,“ vzkázal Blinken. Černochová dodala, že pro pomoc napadené zemi je nezbytná podpora ze strany Spojených států.
Krátce nato Blinken zamířil za ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti), se kterým probíral bezpečnost, obranu i ekonomiku a podepsal memorandum o spolupráci v boji proti dezinformacím.
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká už několik měsíců. Přispěly k němu i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo už na 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice, oznámil v dubnu premiér Fiala. Na téměř 200 tisíc kusů jsou smlouvy, dalších 300 tisíc kusů je Česko podle něj schopné velmi reálně zajistit.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
I během schůzky se šéfem české diplomacie Blinken zdůraznil důležitost Česka v pomoci Ukrajině.
„Vidíme, co Česká republika dělá, jak podporuje Ukrajinu v boji proti ruské agresi, jak vycvičila tisíce vojáků a jak zaslala stovky milionů na podporu Ukrajiny,“ uvedl. „Jedná se o důležité vybavení, které ukrajinská armáda používá v boji proti ruské agresi,“ dodal.
V odpoledních hodinách pak Blinkena na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel. Jak později napsal na sociální síti X, hlavním tématem schůzky byla příprava summitu NATO ve Washingtonu a blížící se mírové jednání ve Švýcarsku.
Na Hrad ve čtvrtek dorazil i šéf NATO Stoltenberg, který od prezidenta Pavla převzal Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Stoltenberg se podle Hradu zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě. Bývalý norský premiér vede Alianci už od roku 2014, letos by měl skončit.
České snahy ocenil i Stoltenberg
Generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga předtím přijal premiér Petr Fiala (ODS). Na společné tiskové konferenci po schůzce český premiér zopakoval, že Česko od letoška plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech.
Stoltenberg Česko označil za velmi spolehlivého a ceněného partnera a poděkoval mu za roli, kterou hraje při pomoci Ukrajině, zejména pak svou muniční iniciativou.
Fiala už v úterý před pracovní večeří s evropskými státníky oznámil, že do české iniciativy se zapojilo 15 zemí a první desítky tisíc kusů munice na Ukrajinu dorazí už v následujících dnech (psali jsme zde).
Stoltenberg zároveň vzkázal, že to, co NATO dosud dělalo, nestačí. „Docházelo k zásadním zpožděním v dodávání podpory,“ přiznal a řekl, že Aliance momentálně řeší, jak být při dodávkách zbraní i výcviku vojáků efektivnější.
Jedním z dalších témat, o kterém se v souvislosti s návštěvou Stoltenberga hojně debatovalo, bylo uvolnění omezení na ukrajinskou palbu. Generální tajemník NATO v úterý před zasedáním ministrů obrany Evropské unie prohlásil, že použití západních zbraní proti cílům v Rusku by z NATO ani jeho členů neudělalo stranu konfliktu na Ukrajině.
Jaká je pozice států NATO?
- V NATO vznikla většina, která podporuje, aby Ukrajina mohla používat zbraně dodané Západem i k úderům na legitimní vojenské cíle na ruském území. Pro uvolnění stávajících podmínek se v pondělí vyslovilo 24 ze 32 členských států Aliance.
- Možnost útočit západními zbraněmi na cíle v Rusku hlasitě podporuje například francouzský prezident Emmanuel Macron.„Máme říct Ukrajincům, že sice dostanou zbraně, ale bránit se s nimi nesmí?" vzkázal s tím, že ovšem na jiné než vojenské cíle by Ukrajina mířit neměla.
- Přístup německého kancléře Olafa Scholze je o něco zdrženlivější. Dlouhodobě zdůrazňuje, že Německo si nepřeje eskalaci konfliktu a nechce být do války zataženo. V úterý ovšem prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost útočit na vojenské cíle na ruském území.
- Právo Ukrajiny útočit na vojenské cíle v Rusku podporuje také Velká Británie, Nizozemsko, Polsko, Švédsko, Finsko, Kanada a pobaltské země.
- Pozice Spojených států ovšem přes rostoucí podporu zůstává neměnná. „V tuto chvíli nedošlo k žádné změně naší politiky, nepodporujeme ani neumožňujeme použití amerických zbraní k úderům uvnitř Ruska," vzkázal mluvčí Bílého domu John Kirby.
Apel na přehodnocení současných opatření Stoltenberg zopakoval i v Praze. Vzkázal, že Ukrajina má právo bránit se a to zahrnuje i možnost útočit na legitimní vojenské cíle přímo v Rusku. Je to agresivní válka, kterou spustilo právě Rusko, dodal.
Ministr Lipavský před zasedáním ministrů zahraničí členských států NATO vzkázal, že Česko obecně nemá problém s tím, aby Ukrajina v rámci sebeobrany útočila na ruské území, je-li to nutné.
Podobně se v úterý vyjádřil i premiér Fiala, který uvolnění pravidel označil za naprosto logické. Dodal, že Ukrajina má právo, aby využila všechny možnosti, jak se bránit.
