Biologický terorismus na školách. Otravy už donutily reagovat i Chameneího

Protestní hnutí v Íránu vyvolané smrtí Mahsy Amíníové získává nový impuls. Je jím prakticky nulová reakce režimu na masové otravy v íránských školách, které se vyžádaly hospitalizaci několika stovek dívek. K demonstracím vyzývají jejich učitelé i rodiče. Mohutné protesty plánují zvláště na 8. března, na Mezinárodní den žen.

Rostoucí kritika režimu už přiměla k odezvě nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten v pondělí v prohlásil, že otravy školaček jsou „neodpustitelným zločinem“.

„Úřady by se měly vážně zabývat otázkou otrav studentů. Pokud se to prokáže jako úmyslné, měli by být pachatelé odsouzeni k trestu smrti,“ citovala z Chameneího vyjádření pro íránskou televizi agentura Reuters.

V úterý pak náměstek ministra vnitra Mir Ahmádí oznámil zatčení podezřelých v pěti různých íránských provinciích. Více podrobností íránské úřady neuvedly.

První otravy se objevily v listopadu ve svatém městě Kóm, postupně se pak rozšířily do 25 z 31 íránských provincií. Zatímco íránské úřady viní z útoků neznámou chemickou látkou „nepřátele režimu“, jeho kritici poukazují spíše na extremistické náboženské skupiny, které mají myšlenkově blízko k afghánskému hnutí Tálibán.

Někteří aktivisté vidí za vlnou otrav i režimní snahu o pomstu: „Íránské dívky platí cenu za boj proti povinnému hidžábu, byly otráveny klerikálním establishmentem,“ napsala na twitteru v New Yorku žijící íránská aktivistka Masih Alinejadová.

Úřady naopak poukazují na to, že k otravě došlo i v nejméně jedné chlapecké škole.

Íránské učitelské organizace mluví v souvislosti s útoky o biologickém terorismu. Na středu proto svolaly demonstraci před sídlem parlamentu v Teheránu, další před ministerstvem školství i před úředními budovami v dalších městech.

„Existuje silné podezření, že cílem útoků je potlačení hnutí Žena, život, svoboda (heslo íránské revoluce, pozn. red.) vyvoláním strachu mezi dívkami a jejich rodinami,“ píše se v prohlášení Národního odborového svazu učitelů.

Pedagogům vadí kromě výše zmíněných otrav i klesající kupní síla, která je spojená s vysokou inflací a klesající hodnotou íránské měny.

Organizace Rada volnomyšlenkářských studentů pak obviňuje režim z toho, že se otravami dívek snaží indoktrinovat studenty ideologií Tálibánu. K tomu má sloužit i nábor 20 tisíc kleriků, kteří mají působit jako učitelé.

Protestovat je ovšem v Íránu stále složité, a to i v případě školních otrav. Lidskoprávní server HRANA v úterý informoval, že při demonstraci rodičů v Teheránu byla jedna z matek otrávených dětí zbita.

Video z incidentu, k němuž došlo před školou 13 Aban, kolovalo na sociálních sítích a vzbudilo značné rozhořčení veřejnosti. Neznámý muž, zjevně agent režimních tajných služeb, na něm bije bezbrannou ženu. Mluvčí íránských bezpečnostních složek však později uvedl, že incident vyšetřují a že v něm nebyl zapojený žádný policista.

Přetrvávající protesty se vláda snaží prezentovat jako výsledek zahraničního vměšování a dezinformací, které podle ní šíří exilová média. Na ta, která stále působí v Íránu, uvalily úřady tuhou cenzuru. Jak řekl sám Chameneí, narativ je nutné mít pod kontrolou: „Pokud to neuděláte vy, udělá to nepřítel a bude lhát,“ citoval ho server IranWire.

Výsledkem je rostoucí tlak na novináře a mediální organizace se snahou umlčet jakoukoliv kritiku teokratického režimu.

Roli hlavního cenzora vykonává sekretariát Nejvyšší bezpečnostní rady, který se pravidelně schází se šéfy mediálních domů a dává jim seznamy zakázaných slov i výrazů. Mezi ty patří například „lidové hnutí, ženská práva, protestní hnutí nebo lidové protesty“.

Kromě toho se ale cenzura rozšiřuje i do dalších oblastí, citlivým se tak v poslední době stalo i psaní o inflaci nebo pádu íránského riálu. Tuhá cenzura ale vede k tomu, že íránským institucím věří stále méně lidí a režim se tak ještě vzdaluje od svých občanů.

Jen za posledních pět měsíců bylo v zemi zatčeno 73 novinářů a fotografů, další byli předvoláni k výslechům, mnozí z nich opakovaně. „Byli jsme varováni, abychom se vyhnuli jakékoliv kritice politiky Islámské republiky,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z nich.

Další z novinářů upozornil na běžnou praktiku zabavování techniky, kterou už bezpečnostní složky zpět nevydávají. „Mnozí z nás vydělávali peníze prací on-line a používali smartphony a laptopy, které jim agenti odebrali, ale už nevrátili. Pokud fotograf přijde o fotoaparát, nemůže si už za nynějších ekonomické situace koupit nový,“ dodal s tím, že řada novinářů v regionech se proto informování o bezpečnostní situaci raději vzdala.

Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic označila podmínky novinářů v Íránu za velmi špatné. Islámská republika figuruje v jejím každoročním hodnocení na 174. místě na světě, tedy pouhých pět míst před úplně nejhorším státem, kterým je Eritrea.