Článek
Bílý dům připravuje odhad nákladů, na kolik by americkou vládu vyšla kontrola Grónska, informuje The Washington Post (WP). Jde tak o zatím politicky nejkonkrétnější snahu uskutečnit přání prezidenta Donalda Trumpa, který chce dánský autonomní ostrov získat. Zároveň se ve středu chystá dánská premiérka na návštěvu Grónska, kde bude jednat s novou vládou.
Zatímco Trumpovy výroky o Grónsku vyvolaly ve světě pobouření, včetně ostré výtky ze strany Dánska, představitelé Bílého domu v posledních týdnech podnikli kroky k tomu, aby zjistili, na kolik by USA finančně vyšlo Grónsko, kdyby bylo součástí amerického území, a to včetně nákladů na poskytování vládních služeb pro 58 000 obyvatel, uvedly pro WP tři osoby, které jsou s touto záležitostí obeznámeny.
Jednou z údajně analyzovaných možností je nabídnout grónské vládě výhodnější podmínky, než které nabízí Dánové, kteří v současné době dotují ostrov částkou přibližně 600 milionů dolarů ročně. „Je to mnohem vyšší částka,“ řekl jeden z úředníků, který stejně jako ostatní hovořil pod podmínkou anonymity. „Pointou je zaplatit víc než Dánsko.“
Trump opakovaně prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko. A to „na 100 procent“, řekl v sobotu televizi NBC News. Podle Donalda Trumpa nebudou USA nutně muset využít svých vojenských sil, aby území získaly. „Existuje možnost, že bychom to mohli udělat bez vojenské síly, ale nic nevylučuji,“ řekl.
„Prezident se domnívá, že Grónsko je strategicky důležitou lokalitou, a je přesvědčen, že by Gróňanům prospělo, kdyby je Spojené státy chránily před moderními hrozbami v arktické oblasti,“ uvedla v e-mailu pro WP Anna Kellyová, zástupkyně tiskového tajemníka Bílého domu. „Prezident Trump je odhodlán nastolit dlouhodobý mír doma i v zahraničí,“ dodala.
Trumpův zájem o získání kontroly nad ostrovem vyvolal šok a nedůvěru v Kodani, která dala najevo, že je připravena spolupracovat na tom, aby Washington zvýšil svou vojenskou a ekonomickou přítomnost v Grónsku bez toho, aniž by se měnily hranice. Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes zahájí třídenní návštěvu Grónska – částečně proto, aby ukázala ochotu Dánska prohloubit s ním vztahy.
„Velmi se těším – společně s novou vládou – na rozvoj úzkých vazeb mezi Grónskem a Dánskem,“ uvedla Frederiksenová.
Statsminister Mette Frederiksen: “Et stort tillykke til den kommende formand for Naalakkersuisut Jens-Frederik Nielsen og partierne bag den brede koalitionsaftale i Grønland. Jeg ser meget frem til – sammen med det nye Naalakkersuisut – at udvikle de tætte bånd mellem 🇬🇱 og 🇩🇰”
— Statsministeriet (@Statsmin) March 28, 2025
Vysoce postavený úředník Bílého domu podle WP uvedl, že administrativa v současné době analyzuje možné náklady Grónska, včetně těch na poskytování vládních služeb občanům. „Probíhá diskuze o tom, jaký by byl poměr nákladů a přínosů pro Spojené státy americké, kdybychom Grónsko získali,“ řekl úředník. Podle něj jsou finanční plány založeny na tom, „zda Gróňané budou hlasovat a podpoří to“.
Představitelé Grónska se proti Trumpově snaze ostrov získat ohradili. „Musíme naslouchat, když o nás ostatní mluví. Ale nesmíme se nechat zviklat,“ napsal v neděli na facebooku grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Funkce se ujal v pátek po volbách, v nichž hrály hlavní roli Trumpovy návrhy.
„Washington by byl lepším partnerem“
Viceprezident J. D. Vance minulý týden navštívil Grónsko a spolu s poradcem pro národní bezpečnost Michaelem Waltzem a druhou dámou Ushou Vanceovou se vydal na americkou vojenskou základnu.
„Náš vzkaz Dánsku je velmi jednoduchý. Nepracovali jste pro místní dobře. Nedostatečně jste investovali do obyvatel a nedostatečně jste investovali do bezpečnostní architektury této neuvěřitelné, krásné pevniny plné neuvěřitelných lidí,“ řekl. Mluvil také o vlivu ruských a čínských zájmů o ostrov s tím, že USA mají udělat víc.
Analýzu nákladů zpracovávají pro Russella Voughta, ředitele Úřadu pro řízení a rozpočet, pracovníci oddělení mezinárodních záležitostí úřadu. Trumpova administrativa částečně doufá, že se jí podaří přesvědčit veřejnost, že vláda by náklady v Grónsku získala zpět prostřednictvím poplatků za nerostné suroviny a z daní placených za komerční aktivity.
