Bidenův „katastrofální obrat”: USA nabídnou v aukci obří kus Mexického zálivu

Americký úřad pro hospodaření s energií oceánů (BOEM) nabídne ve středeční aukci obrovskou část Mexického zálivu pro těžbu ropy a zemního plynu. Jedná se především o centrální a západní část zálivu, avšak rozloha území je obdobná velikosti celé Itálie.

Vláda schválila přenechání nezvykle rozlehlé části zálivu k těžebním účelům i přes celosvětové obavy vědců o zvyšování emisí skleníkových plynů. Joe Biden zároveň tímto krokem potvrzuje odklon od své údajné klimatické politiky, která byla jedním z pilířů jeho předvolební kampaně, píše The Guardian.

Biden rovněž před volbami slíbil, že pozastaví veškeré další vrty na federálních územích a vodách. Avšak před dvěma týdny Bidenova administrativa schválila rozsáhlou těžbu ropy na Aljašce a tuto středu začíná zmíněná aukce, která umožní nadnárodním korporacím těžit ve značné části Mexického zálivu. Bidenova reputace bojovníka s klimatickou krizí tak v poslední době řádně utrpěla.

V rámci transakce označované jako Lease 259 bude vrtným společnostem zpřístupněno celkem 30 milionů hektarů zálivu. Podle americké vlády se má z oblasti během příštích 50 let vytěžit více než miliarda barelů ropy.

Vládu k poskytnutí území údajně zavazuje také zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act - IRA) z minulého roku, který prezident Biden označil za „největší krok vpřed v oblasti klimatu“. Rozsáhlá legislativa poskytne miliardy dolarů na podporu obnovitelné energie a v rámci dotací na elektromobily, ale rovněž obsahuje ustanovení, že velké oblasti Mexického zálivu a Aljašky budou zpřístupněny pro těžební vrty.

Ochránci přírody většinou považovali tento kompromis za užitečný, jelikož výsledné snížení emisí by mělo být stále znatelné, nové gigantické projekty by však mohly vymazat většinu výhod větrných a solárních projektů.

Podle ekologické organizace Earthjustice však zákon nevyžaduje, aby byla tak rozsáhlá oblast poskytnuta průmyslu, a rovněž nevyjímá transakci ze žádných existujících zákonů pro ochranu lidí a životního prostředí.

„Zákon o inflaci přivedl tyto dlouhodobé nájemní smlouvy k životu, ale neexistuje žádný právní důvod nabízet téměř celý Mexický záliv ropnému a plynárenskému průmyslu,“ uvedl George Torgun, právník společnosti Earthjustice.

Ropné společnosti navíc za poslední rok zaznamenaly mimořádné zisky po ruské invazi na Ukrajinu a mají nezvykle dobrou pozici, aby se ucházely o pronájmy tohoto typu.

Valné shromáždění OSN shodou okolností ve středu přijalo historickou klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu.

Před dvěma týdny americký prezident schválil také rozsáhlou těžbu ropy na Aljašce. Projekt nadnárodní těžební korporace ConocoPhillips, nazvaný Willow, rozhněval klimatické aktivisty a některé místní obyvatele, avšak má také řadu příznivců, a to i mezi místními zákonodárci.

Podle nich díky projektu vzniknou nová pracovní místa, zvýší se domácí produkce energie a naopak se „sníží závislost USA na zahraniční ropě“. Proti jsou však ekologické skupiny, které se obávají dopadů na klima a poškození divoké přírody, a rovněž místní, kteří žijí v okolí plánovaného projektu.

Není snadné přesně posoudit dopady na životní prostředí, avšak podle mnohých ekologů projekt navýší produkci oxidu uhličitého více než jakákoli jiná akce realizovaná na půdě vlastněné americkou federální vládou.

Podle Bena Jealouse, ředitele ekologické organizace Sierra Club, měl zpočátku prezident Biden ambiciózní vizi, avšak v druhé polovině svého mandátu ukazuje „katastrofální klimatický obrat“.

„Pokud to bude pokračovat, tak všechno dobré, co Biden udělal pro budoucnost, zruší on sám,“ uvedl Jealous. „Pokud dělá politickou kalkulaci, dělá ji špatně. Zdá se, že jeho rozhodnutí mají kořeny v politickém a ekonomickém kalkulu minulého století, nikoliv tohoto,“ dodal.

Prezident Biden v pátek řekl, že je nakloněn tomu zablokovat aljašský projekt Willow, ale právníci mu prý řekli, že společnost ConocoPhillips, vlastník pronájmu projektu, by pravděpodobně podala žalobu, kterou by zřejmě vyhrála.

Toto tvrzení dokazuje jistou absurdnost Bidenových předvolebních slibů a vůbec boje světových velmocí proti klimatické krizi, když země jako USA nemá legislativní prostředky na to ochránit své území před zájmem nadnárodních korporací. Otázkou však zůstává, zda státy opravdu chtějí takovými prostředky disponovat nebo je využít, či se nechají raději zlákat penězi a miliony barelů ropy.