Biden slíbil boj s klimatickou krizí. V cestě má Kongres, čas se krátí

Boj s klimatickou změnou označil za jednu ze svých nejvyšších priorit a loni v dubnu se například zavázal, že do konce dekády sníží americké emise skleníkových plynů o polovinu. To je mimochodem podle klimatologů nezbytný krok, pokud svět chce zpomalit oteplování planety.

Aby toho však prezident USA Joe Biden dosáhl, potřebuje přesun Spojených států k zelené energii podpořit miliardami dolarů. Právě takové investice jsou zanesené do masivního balíku Build Back Better (Obnovujme lépe). Původní hodnota pro americkou klimatickou agendu zásadního legislativního návrhu byla zhruba 1,7 bilionu dolarů, zasekl se ale v americkém Senátu.

„Tato verze Build Back Better fakticky zanikla v prosinci, kdy Joe Manchin, demokratický senátor ze Západní Virginie, odmítl pro balík hlasovat, protože jde podle něj o příliš vysoké výdaje, které není čím zaplatit,“ uvedl pro Seznam Zprávy americký politolog Paasha Mahdavi z Kalifornské univerzity. „Nyní je tu nová naděje, že projde osekaný návrh zákona a s ním i body týkající se klimatu – Manchin jej už nedávno podpořil.“

Úspornější verze investičního balíku zahrnuje třeba 300 miliard dolarů na daňové dobropisy za zelenou energii nebo asi 20 miliard na podporu občanské činnosti v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí.

Cesta k naplnění klimatických slibů bude dlouhá, Mahdavi má nicméně za to, že už teď toho Biden v oblasti klimatické změny udělal víc než kdokoliv před ním.

„Přijatý zákon na obnovu infrastruktury obsahuje i klimatické prvky, třeba finanční podporu na urychlení přijetí elektrických vozidel a na modernizaci a rozšíření energetické sítě. 21 miliard dolarů půjde na vyčištění míst, jako jsou staré ropné vrty nebo opuštěné doly, z nichž uniká obrovské množství metanu a jiných skleníkových plynů,“ podotkl politolog.

Zmíněná legislativa také poskytne státům i městům finance pro přípravu na extrémní projevy počasí – bouře, povodně či lesní požáry.

V souvislosti s metanem zmínil Mahdavi i jeden z dílčích úspěchů loňského klimatického summitu COP26 v Glasgow. Tedy iniciativu Globální metanový závazek (více např. zde), kterou představily právě USA spolu s Evropskou unií a k níž se přidalo 103 zemí světa.

A samozřejmě – hned po svém nástupu do čela Ameriky ji Biden připojil zpět k Pařížské klimatické dohodě z roku 2015 (více zde). Tedy k úmluvě, jejíž signatáři chtějí udržet růst globální průměrné teploty ideálně pod hranicí 1,5 stupně Celsia.

„Stále ale zbývá mnoho, čeho je potřeba dosáhnout. Build Back Better se zastavil v Senátu. A administrativa se musí zavázat k tomu, aby přišla s návrhy zákonů, jež by Kongres podpořil – ať už se budou týkat finanční podpory na přechod k čisté energii, nebo federálních investičních pobídek. Biden ve své předvolební kampani slíbil napumpovat dva biliony dolarů do boje s klimatickou změnou, od tohoto čísla jsme ale stále příliš daleko. Tedy ve smyslu přijatých zákonů,“ poznamenal americký odborník.

Britský analytik Robert Falkner z London School of Economics pro Seznam Zprávy dodal, že kvůli nedostatku podpory v Kongresu musí Bidenova administrativa volit alternativní cesty. „Při dekarbonizaci americké ekonomiky se bude muset spoléhat na dostupné regulační nástroje. Třeba zákon o čistém ovzduší (z roku 1970) nebo normy energetické účinnosti. To je první krok, ke snížení emisí to ale stačit nebude,“ vysvětlil Falkner.

Jen pomalé přibližování se k vytyčeným klimatickým závazkům nese nelibě i progresivní část demokratických voličů, píše server Politico.

Za Bidena se postavili mimo jiné proto, že klimatickou změnu zahrnul mezi čtyři témata s nejvyšší prioritou pro svůj prezidentský mandát.

„Voliči nás sledují a frustrovaně vrtí hlavou,“ prohlásila členka Sněmovny reprezentantů Pramila Jayapalová, předsedkyně výboru progresivistů v Kongresu.

Právě co nejširší voličská podpora bude v následujících měsících pro Demokratickou stranu zásadní – blíží se listopadové volby do Kongresu, ve kterém mají demokraté nyní jen velmi těsnou většinu. A odborníci jim do volebního klání nedávají příliš mnoho šancí uspět a oněch pár křesel navíc si udržet.

„Abychom oživili všechny části naší voličské základny včetně té klimatické, musíme být schopni voličům ukázat, co jsme zvládli udělat. A oni chtějí vidět, že jsme pokročili u velkých témat, jako je klima – ale to se ještě nestalo,“ řekla Jayapalová.

Podle britského analytika Falknera demokratům ubývá čas: „Volby do Kongresu dostávají nejen klimatickou agendu Bidenova kabinetu do značného ohrožení. Demokraté do nich jdou s rizikem, že přijdou o křesla v obou komorách Kongresu – to by schválené nové klimatické legislativy ještě ztížilo. Skutečně teď proto hrozí, že Bidenovi po volbách zbyde jen velmi malý prostor pro klimatickou politiku.“

Zatímco federální vláda je pod tlakem a nedaří se jí prosadit plánované klimatické kroky, Spojené státy se i přesto posouvají směrem k zelenému cíli.

„Jednotlivé americké státy nesedí a nečekají na to, až začne federální vláda jednat. Na východním i západním pobřeží zavedly systémy obchodu s emisemi, investují do obnovitelé energie a míří k odklonění od té uhelné. I státy, jež produkují ropu a zemní plyn, jako je Texas, investovaly do větrné i solární energie. A to nejen kvůli tomu, že to dává smysl z ekonomického hlediska,“ podotkl Robert Falkner z London School of Economics.

Podobně to vidí i Paasha Mahdavi z Kalifornské univerzity. „Bez velké podpory městských rad a administrativ jednotlivých amerických států by bylo neuvěřitelně složité řešit klimatickou krizi jen na federální úrovni. Máme tu například Americkou klimatickou alianci – skupinu 25 guvernérů ze států, jež tvoří 62 procent amerického HDP a které produkují 43 procent amerických emisí. A ta slíbila, že do roku 2030 emise sníží o 59 procent,“ vyzdvihl politolog Mahdavi.

Vedle toho funguje i iniciativa starostů více než 470 amerických měst, kteří chtějí zvýšit využívání obnovitelné energie. „125 z nich se navíc zavázalo k tomu, že naplno přejdou na zelenou energii, což inspiruje i další komunity. To jen ukazuje, že boj s klimatickou krizí vyžaduje zapojení všech – i těch nejmenších měst a komunit,“ uzavřel americký odborník.