Článek
„Toto je ta nejextrémnější vláda, co jsem viděl od doby Goldy Meirové,“ řekl v rozhovoru pro televizi CNN americký prezident Joe Biden s odkazem na izraelskou premiérku z přelomu 60. a 70. let.
„Ministři, kteří říkají, že se mohou usadit, kde chtějí, jsou součástí problému,“ zmínil Biden, aniž by je jmenoval, nacionalisty Itamara Ben Gvira a Becalela Smotriče, kteří podporují rozšiřování židovských osad na palestinském Západním břehu Jordánu.
Biden vždy platil za politika podporujícího Izrael, to ostatně i sám v rozhovoru pro televizi CNN připomněl. Přesto ale do Bílého domu premiéra Benjamina Netanjahua až dosud nepozval. A nezdá se, že by se to mělo v blízké době změnit: „Netanjahu se stále snaží vyřešit problém ve své koalici,“ odpověděl na dotaz ohledně pozvání „Bibiho“.
Do Bílého domu se Bibi nepodívá
Izraelský premiér přitom nedávno oznámil, že dostal pozvánku k oficiální návštěvě Číny, mnohem více by ale stál o přijetí v Bílém domě. Biden se ale vyhnul odpovědi na to, kdy Bibiho pozve.
Sdělil jen, že v blízké době přijme izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga. Ten ale stojí v opačném politickém táboře než Netanjahu – na rozdíl od premiéra například nepodporuje kontroverzní justiční reformu, která podřizuje dosud nezávislé soudnictví vůli politiků.
Více o operaci v Džanínu
Podívejte se na snímky z nejrozsáhlejší izraelské armádní operace na Západním břehu Jordánu za poslední desítky let:
Ještě více než pokus o demontáž izraelské demokracie ale Američany znepokojuje vývoj na okupovaných palestinských územích. Poté, co dostal jejich správu pod kontrolu ministr financí Smotrič, se rychle projevily změny k horšímu. Radikální osadníci se vracejí do armádou vyklizených outpostů (výraz pro ilegální divoká tábořiště), vláda masivně schvaluje další výstavbu osad a nerespektuje zákon o stahování se z části Západního břehu z roku 2005.
Výsledkem je jen více násilí, které se projevuje častějšími teroristickými útoky. Paradoxně to byl právě Netanjahu, který ve volební kampani sázel na téma bezpečnosti a Izraelcům tvrdil, že jedině jím sestavená vláda je dokáže ochránit.
Vůbec největší obavy mají nyní Američané z bujících nacionalistických zločinů páchaných extremistickými osadníky. Po pogromu na město Huvára – o jehož vymazání z mapy mluvil ministr Smotrič – následoval 21. června další podobný útok na vesnici Tumus Aja. Stovky osadníků v ní zapalovaly domy i automobily, jednoho místního obyvatele pak tito teroristé zabili.
Za poslední rok šlo přitom už o třetí osadnický útok na tuto vesnici – izraelské bezpečnostní složky mu přesto nezabránily.
Zranění civilisté, zničené školy i nemocnice
Komentátor serveru Ynetnews Itamar Eichner poukazuje na načasování Bidenovy kritiky, která přišla krátce po ukončení vojenské operace v palestinském městě Džanín. Za použití nepřiměřeného násilí Izrael kritizoval i jindy zdrženlivý šéf OSN António Guterres: „Použití náletů je v rozporu s prováděním donucovacích operací,“ prohlásil a připomněl, že „jako okupační mocnost má Izrael odpovědnost zajistit, aby civilní obyvatelstvo bylo chráněno před všemi násilnými činy“.
Dodal, že při největší izraelské operaci na Západním břehu za dvě desetiletí bylo zraněno na sto civilistů, tisíce lidí musely utéct ze svých domovů, poškozeny byly školy, nemocnice i vodovodní a elektrické sítě.
„Jako pravý přítel Izraele má Biden diagnózu, že současná vláda způsobuje Státu Izrael katastrofu,“ píše server Ynetnews. Pokud Netanjahu nezkrotí extremisty ve své vládě, může zapomenout na pozvání do Bílého domu, ale i na normalizaci vztahů se Saúdskou Arábií a další rozšiřování Abrahámovských dohod (série smluv o navázání styků s arabskými státy), po kterém Izraelci touží. Sám Biden o saúdsko-izraelském usmíření řekl, že je ještě daleko.
