Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené státy by mohly vyslyšet jedno z ukrajinských nejpalčivějších přání.
Americký prezident Joe Biden v úterý řekl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, což by Ukrajině umožnilo útočit na cíle hluboko na ruském území.
Učinil tak krátce před tím, než americký ministr zahraničí Antony Blinken po boku svého britského protějšku Davida Lammyho dorazil do Kyjeva, kde má jednat s vládními představiteli i prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Pokud by Bílý dům změnu schválil, překročil by tím jednu z posledních červených linií, které si ve vztahu k válce na Ukrajině vytyčil, píše server Politico. K tomu, aby změnil svůj dlouhodobý postoj, podle listu The Times nejspíše přispěla dodávka více než 200 balistických raket krátkého doletu Fath-360, kterou Moskva minulý týden obdržela od Íránu.
Jaká omezení platí teď?
Washington v květnu ukrajinské armádě udělil částečné povolení útočit americkými zbraněmi na cíle na ruském území. Týkalo se ovšem pouze Charkovské oblasti, proti které tehdy Rusko zahájilo novou ofenzivu, a odrážení ruských útoků.
Ukrajina dlouhodobě apeluje na Spojené státy, aby restrikce zrušily, protože jí údajně v boji proti ruské agresi svazují ruce. Jedině tak prý bude moci účinně zasahovat ruská vojenská letiště, z nichž mohou startovat letouny vypouštějící řízené střely či klouzavé bomby na Ukrajinu.
Zprávy z bojiště
V Kurské oblasti se obě strany střídají v útocích a snaze vyvést protivníka z rovnováhy. Těžiště bojů ovšem nadále leží v Doněcké oblasti, kde invazní síly rozšiřují své pozice v blízkosti Pokrovsku.
Tomu, aby mohla Ukrajina zbraněmi dodanými z USA útočit na cíle daleko za ruskou hranicí, se ovšem USA dosud bránily kvůli obavám z eskalace konfliktu s Ruskem. Kyjev tvrdí, že těmto obavám rozumí, zároveň ale namítá, že by neměly převážit nad snahou poskytnout Ukrajině prostor pro odvetu.
Proč to Ukrajina považuje za důležité?
Ukrajina věří, že uvolnění restrikcí by ji mohlo přiblížit ke konci války. Zdroje z tamní armády se domnívají, že použití dalekonosných zbraní hluboko za ruskou hranicí by Moskvu donutilo přesunout své letectvo dál od frontové linie, což by znamenalo, že by na dolet potřebovali více paliva. Tím by se mohl snížit počet letů, které vykonají.
„(Změna politiky) by nám umožnila zabránit ruským úderům a poskytnout nezbytné odstrašení. Jde o to, abychom se přiblížili ke konci války,“ uvedl zdroj, se kterým mluvili novináři listu The Times.
„Potřebujeme mít tuto schopnost dalekého dosahu nejen na rozděleném území Ukrajiny, ale také na území Ruska, aby bylo Rusko motivováno usilovat o mír,“ uvedl prezident Zelenskyj na páteční schůzce Ukrajinské obranné kontaktní skupiny na německé základně v Ramsteinu.
„Musíme přimět ruská města, a dokonce i ruské vojáky, aby se zamysleli nad tím, co potřebují: mír, nebo (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ dodal.
Nový ukrajinský ministr zahraničí
Dosavadního ministra zahraničí Dmytra Kulebu na pozici vystřídá jeho náměstek Andrij Sybiha. Na začátku války působil v prezidentské kanceláři. Předtím sbíral diplomatické zkušenosti v Turecku, kde byl velvyslancem, a v Polsku.
Podle ukrajinské poslankyně Kiry Rudik je momentálně uvolnění restrikcí jedním z ukrajinských hlavních cílů a je to „čistě otázka přežití“.
„Ukázalo se, že když Rusové útočí raketami a drony na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ze svého území, jsou mnohem úspěšnější. Nedávno také došlo k útoku, kdy se dron dostal na polské území,“ uvedla ukrajinská politička v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Spojence vyzvala, aby jim dovolili používat dodané zbraně moudře a ochránit nejen Ukrajinu, ale celou Evropu. „Viděli jste, jak efektivní a úspěšní jsme dokázali být se zbraněmi, které jsme dostali,“ vzkázala.
Změnilo by povolení skutečně průběh války?
Průběh celé války spíše ne. Podle listu The Times zejména proto, že je nepravděpodobné, že by Ukrajinci získali vetší množství těchto zbraní, které by byly třeba k významnějším útokům na ruském území. Experti německé stanice Deutsche Welle odhadují, že by se jí to mohlo podařit až za několik měsíců, a to kvůli technickým a byrokratickým překážkám.
Podle časopisu The Economist by ovšem mohly mít odvetné útoky „vážné důsledky pro ruské válečné úsilí“ a mohly by zmírnit intenzitu ruských úderů na Ukrajinu, které jsou součástí „systematické kampaně, jejímž cílem bylo tuto zimu co nejvíce znepříjemnit život obyčejným Ukrajincům“.
Časopis Foreign Affairs namítá, že vojenský přínos úderů hluboko za ruskou hranicí by byl zřejmě poměrně skromný a je těžké říct, zda by stál za eskalační riziko.
O situaci v ukrajinské vládě
Odchod ministra zahraničí Dmytra Kuleby je součástí velké rošády v ukrajinské vládě. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji naplánoval na začátek podzimu, který, jak on sám tvrdí, bude pro Ukrajinu „extrémně důležitý“.
Rozhovor s ukrajinským novinářem:
Co na to Rusko?
Spojence od postoje k užití dalekonosných zbraní odrazuje zejména riziko ruské odvety, která by mohla vtáhnout země NATO do války nebo vyprovokovat jaderný konflikt.
Rusko varovalo, že pokud se do konfliktu zapojí americké dalekonosné zbraně, budou USA i jejich spojence považovat za účastníky války.
„Washington a další evropské země se stávají účastníky války na Ukrajině,“ napsal na telegramu mluvčí ruské dumy Vjačeslav Volodin. „To vše povede k tomu, že naše země bude nucena reagovat použitím silnějších a ničivějších zbraní, aby ochránila své občany,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin už dříve varoval, že zrušení restrikcí by mohlo vést k „velmi závažným problémům“. Podle něj by ukrajinský útok na Rusko západními zbraněmi mohl odstartovat rozsáhlejší válku.
„Neustálá eskalace může mít vážné následky,“ řekl Putin v květnu. „Chtějí globální konflikt?“ dodal s tím, že veškerou odpovědnost za takové útoky na ruské území by nesli západní dodavatelé zbraní i v případě, že by jimi útočily ukrajinské síly.
