Článek
Bidenova administrativa v pondělí schválila kontroverzní projekt těžby ropy na severním svahu Aljašky, píše server NPR. Společnost ConocoPhillips, která za projektem Willow stojí, tvrdí, že tak vytvoří tisíce pracovních míst a zvýší místní investice.
Návrh v hodnotě 8 miliard dolarů ale v posledních týdnech čelil silnému odporu aktivistů, ekologů a některých aljašských domorodých komunit, píše list The Guardian. Podle nich těžba urychlí klimatický kolaps, a ohrozí tak potravinovou bezpečnost.
Projekt společnosti ConocoPhillips bude jedním z největších svého druhu na území USA. Zahrnoval by těžbu ropy a zemního plynu na třech místech na území Národní ropné rezervace o rozloze 23 milionů akrů po dobu několika desítek let.
Odhaduje se, že během 30 let se zde vytěží 576 milionů barelů ropy, přičemž maximální produkce bude 180 tisíc barelů ropy denně. Podle amerického Úřadu pro správu půdy to znamená, že za 30 let své životnosti vyprodukuje až 278 milionů tun CO2, což odpovídá každoročnímu rozšíření amerických silnic o dva miliony automobilů.
Jen samotná těžba by vyprodukovala více než dvakrát tolik emisí, než kolik by do roku 2030 snížily všechny projekty obnovitelné energie na veřejných pozemcích dohromady.
Ekologové namítají, že schválení těžby na Aljašce je v rozporu se sliby prezidenta Bidena, že bude stát v čele opatření v oblasti klimatu.
„Schválení projektu Willow je nepřijatelným odklonem od slibů, které prezident Biden dal americkému lidu v oblasti klimatu a environmentální spravedlnosti,“ uvedla Lena Moffittová, výkonná ředitelka klimatické skupiny Evergreen Action.
„Po všem, co tato administrativa udělala pro prosazení opatření v oblasti klimatu a environmentální spravedlnosti, je srdcervoucí vidět rozhodnutí, o kterém víme, že otráví arktické komunity a způsobí desetiletí znečištění klimatu, které si prostě nemůžeme dovolit,“ dodala.
Schválení přišlo v době, kdy ministerstvo vnitra oznámilo, že se chystá zakázat jakoukoli budoucí těžbu ropy a zemního plynu v americkém Severním ledovém oceánu a také chránit miliony akrů aljašské půdy považované za citlivou pro původní komunity.
„Schválení Bidenovy administrativy jasně ukazuje, že volání po opatřeních v oblasti klimatu a ochrany biologické rozmanitosti jsou jen prázdné řeči,“ řekla Sonia Ahkivgaková, koordinátorka sociální práce ve skupině Sovereign Iñupiat for a Living Arctic.
Manažeři mají zisky, lidi řeší důsledky
Schválení těžby vyvolalo silný odpor. Ten zahrnoval více než milion dopisů zaslaných do Bílého domu, petici na serveru Change.org s více než 3 miliony signatářů a virální kampaň #stopwillow vedenou na TikToku i dalších sociálních sítích. Schválení projektu bude téměř jistě čelit i právním námitkám.
„Jediným rozumným řešením klimatické krize je podobné projekty, jako je Willow, jasně odmítnout. Náš boj je dlouhý a také teprve začíná, ale budeme i nadále vyzývat k zastavení projektu Willow, protože na něm závisí životy místních lidí i budoucích generací,“ uvedla dále Ahkivgaková.
„Je to špatný krok a bude katastrofou pro divokou přírodu, půdu, komunity a naše klima,“ uvedla v pondělí ekologická charitativní organizace Sierra Club.
Sonny Ahk, mladý aktivista Iñuipat z Aljašky, který vedl kampaň proti Willow, uvedl, že tato stavba „uzamkne těžbu ropy a plynu v Arktidě na dalších 30 let a urychlí budoucí expanzi těžby v Arktidě“.
„Zatímco manažeři z jiných států získávají rekordní zisky, místní obyvatelé se musí potýkat se škodlivými dopady toho, že jsou obklopeni masivními těžebními operacemi,“ řekl.
Podle Native Movement, občanského kolektivu se sídlem na Aljašce, developeři projektu Willow provedli jen malý výzkum dopadu kumulativních projektů na arktickém svahu Aljašky – rodišti 60tisícového stáda karibu z jezera Teshekpuk, které je historicky důležitým zdrojem potravy. Obyvatelé nejbližší aljašské indiánské komunity Nuiqsut hovoří o nemocných rybách a toxické kvalitě ovzduší, které jsou přímo způsobeny stávající těžbou ropy a zemního plynu v jejich domovině.
Všichni tři zákonodárci, kteří Aljašku v Kongresu zastupují, schválení projektu prosazovali a označovali ho za velmi potřebnou investici do komunit v regionu. Tvrdili také, že pomůže zvýšit domácí produkci energie a snížit závislost země na zahraniční ropě.
„Bylo to správné rozhodnutí pro Aljašku a náš národ,“ dodal v pondělí generální ředitel společnosti ConocoPhillips Ryan Lance.
Biden po svém nástupu do funkce pozastavil prodej nájemních smluv na ropu a zemní plyn a slíbil přepracovat vládní program pro fosilní paliva. Vláda však od odporu k pronájmům upustila v rámci kompromisu ohledně loňského zákona o klimatu. Ten mnoho ekologů považuje za selhání.
Vstřícnost administrativy k těžbě ropy a zemního plynu vyvolala mezi demokraty zděšení a dvě desítky progresivních členů Kongresu nedávno napsaly Bidenovi dopis. V něm prezidenta varovaly, že projekt Willow „významně ohrozí pokrok USA v otázkách klimatu“. Skupina vyzvala prezidenta, aby zablokoval „nepromyšlený a chybný projekt“.
Podle environmentálního korespondenta pro BBC News Matta McGratha je schválení „jedné z největších uhlíkových bomb“ v zásadě politické rozhodnutí. „Za 18 měsíců se konají prezidentské volby a Joe Biden chce být vnímán jako centrista, který se stará o dodávky plynu a jeho ceny pro občany USA,“ tvrdí McGrath.
„Biden ale tím, že dal zelenou vrtům, však nyní riskuje ztrátu podpory mnoha mladých lidí, kteří ho v roce 2020 ve velkém počtu volili,“ dodává.
