„Úžasné, svět zapomněl na 7. říjen,“ zlobí se Izrael po Bidenově rozhodnutí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve světle událostí tohoto týdne se zdá, že Bidenova podpora Izraele, který od října válčí s teroristickým hnutím Hamás, přece jenom má svou hranici – Rafah. Město na jihu Pásma Gazy se stalo útočištěm pro více než milion vysídlených palestinských civilistů a izraelská armáda se chystá na jeho plné vojenské obsazení.

Podle Organizace spojených národů (OSN) z města od pondělí, kdy Izrael ovládl hraniční přechod mezi Egyptem a Pásmem Gazy a vyzval Palestince k evakuaci, uteklo téměř 80 tisíc lidí. Velké množství civilistů však v oblasti stále zůstává a ve městě kromě obav z útoku izraelských vojáků sílí i humanitární krize.

Vývoj okolo Rafahu vyvolává u Spojených států nevoli a ve středu americký ministr obrany Lloyd Austin potvrdil zprávy o tom, že USA pozastavily plánovanou dodávku munice Izraeli a aktuálně přehodnocují svou bezprostřední vojenskou podporu státu. Izraelští činitelé dali poté Američanům najevo silné rozhořčení.

Propast, která mezi USA a Izraelem vzniká, se však ještě prohloubila poté, co se veřejně vyjádřil i prezident Joe Biden. Ten v rozhovoru pro CNN sdělil, že Washington zastaví dodávky zbraní izraelským silám, pokud k invazi do Rafahu opravdu dojde. Dosud nejsilněji tak veřejně oslabil spojenectví mezi zeměmi, které se dosud prezentovalo jako pevné.

Otevřeně pak dokonce uznal i to, že zbraně, které USA dodaly Izraeli, na Blízkém východě zabily civilisty.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir v příspěvku na platformě X napsal, že hnutí Hamás miluje Bidena, a ministr kultury a sportu Miki Zohar na stejné síti prohlásil, že je „úžasné zjistit, že svět zapomněl na to, co se 7. října stalo v Izraeli“. Připomeňme, že tehdy teroristé z Hamásu zaútočili na Izrael, zabili asi 1200 lidí a další unesli. Židovský stát v reakci na to spustil útok na Pásmo Gazy.

Bidenovy sliby i čím dál větší neshody ohledně dalšího postupu tak testují vztahy mezi oběma zeměmi.

USA apelují na příměří mezi oběma tábory. Izrael sice dává najevo ochotu jednat i vůli k nějaké formě příměří, ale na druhou stranu izraelský premiér Benjamin Netanjahu se nechal slyšet, že jeho cílem je totální vítězství nad Hamásem. V útoku na Rafah pak hodlá pokračovat i v případě uzavření příměří.

Nově se například projednává návrh příměří, se kterým přišel Egypt. A zatímco Hamás v pondělí večer ohlásil, že s návrhem souhlasí, Izrael dal najevo, že mu nevyhovuje, i když se egyptský text podle některých zdrojů jen mírně liší od návrhu, který vypracovaly na konci dubna Spojené státy právě s Izraelem.

To, co se odehraje v nadcházejících dnech, tak může mít pro americko-izraelské vztahy závažné důsledky. Nemluvě o tom, že Bidenova administrativa má v Kongresu předložit posudek, zda izraelská vojenská operace probíhala v souladu s humanitárním právem, který by se mohl vyjádřit i k tomu, zda byly spáchány válečné zločiny.

Biden se tak ocitá v obtížné situaci, jelikož kladná odpověď na tuto otázku by pro USA měla znamenat přerušení pomoci Izraeli. Omezení dodávek zbraní této blízkovýchodní zemi by ale oslabilo jeho vliv právě na zajištění příměří či humanitární pomoci, zatímco souhlas s ofenzivou by ho poškodil.

Utrpět by Biden mohl zejména doma, kde americký postoj vůči dění na Blízkém východě naráží hlavně u americko-arabské menšiny a mladých voličů, kteří jsou tradičně stěžejní částí demokratické voličské základny. Právě jejich hlasy tak bude prezident potřebovat v listopadu při obhajobě mandátu.

Například izraelský velvyslanec při OSN Gil’ad Erdan proto již v rozhovoru pro izraelskou televizi Channel 12 naznačil, že rozhodnutí pozastavit dodávku munice bylo důsledkem právě politického tlaku na Bidena ze strany Kongresu, propalestinských protestů na amerických univerzitách a nadcházejících voleb.

Veřejně americké vedení za důvod označuje humanitární situaci v Pásmu Gazy, do jaké míry tak rozhodnutí podpořilo i dění přímo za oceánem, lze jen spekulovat.

Jak Seznam Zprávy informovaly již dříve, dění na Blízkém východě a jeho dosavadní přístup k němu by klidně mohly přispět k tomu, že Biden o Bílý dům přijde. S tím, jak prezident zvládá celou situaci, podle průzkumu CNN z konce dubna ostatně nesouhlasí 81 % voličů pod 35 let.