Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mentální zdraví a vysoký věk amerického prezidenta je v centru pozornosti kvůli ve čtvrtek zveřejněné zprávě zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura, která shrnuje vyšetřování Bidenova zacházení s utajovanými dokumenty z období 2009-2017, kdy ještě působil jako viceprezident.
Vyšetřování vedené Hurem, který byl do funkce jmenován Donaldem Trumpem, sice v krátkosti řečeno neshledalo Bidenovo nakládání s dokumenty natolik problematickým, aby to stálo za žalobu. Hur ale do závěrečné zprávy napsal, že Biden projevil „značné omezení paměti“, když byl dotazován členy vyšetřovacího týmu.
Konkrétně si americký prezident podle zprávy neměl pamatovat, ve kterém roce začal a skončil pracovat jako viceprezident ani v kterém roce zemřel jeho syn Beau.
Biden, jeho tým a demokratičtí politici to odmítají.
Bílý dům podle mluvčích Hurova slova o „starém muži se špatnou pamětí“ odmítají s tím, že „se nezakládají na realitě“ a „nejsou pravdivá“. Viceprezidentka Kamala Harrisová Bidena brání nařčením z očividné politické motivace vyšetřovací zprávy. I několik demokratických politiků včetně senátora Oregonu Jeffa Merkleyho nebo senátorky Minnesoty Tiny Smithové se Bidena zastalo s tím, že poznámka ve zprávě je politicky motivovaná a že Hur ke své roli přistoupil naprosto nevhodným způsobem.
Médiím, a jak píše v politické analýze deník New York Times pravděpodobně mnoha Američanům, ale několik slov ve vyšetřovací zprávě přinejmenším stačilo k tomu, aby se z Bidenova mentálního zdraví znovu stalo velké téma s potenciálem poškodit ho v prezidentské kampani.
Věk 81letého amerického prezidenta a otázka, zda je v dost dobré kondici na to, aby zvládl ještě jeden mandát, se řeší už roky a přesvědčit Američany, že ano, je možná nejdůležitějším úkolem Bidena v jeho boji o další prezidentský mandát.
Když se ale na tiskové konferenci, podle amerických médií viditelně rozčílený, snažil Biden bránit, přišla chyba.
Biden řekl, že jeho paměť je v pořádku a že si pamatuje, kdy zemřel jeho syn. Když ale přešel na jiné téma a začal mluvit o zahraniční politice, spletl si Mexiko s Egyptem. „Prezident Mexika nechtěl otevřít brány a povolit vstup humanitárních zásob. Promluvil jsem s ním a přesvědčil ho, ať bránu otevře,“ řekl Biden, když mluvil o situaci na Blízkém východě a zjevně měl na mysli otevření egyptské hranice.
A nešlo o ojedinělý případ. Tento týden také Bidenovi zřejmě vypadl název palestinské islamistické a teroristické organizace Hamás. Když mluvil o vývoji vyjednávání o možném příměří, zasekl se a organizaci nazval „opozicí“, načež mu někdo z jeho týmu musel poradit, že se nazývá Hamás.
Jen o pár dní dříve Biden při předvolebním vystoupení v Las Vegas zaměnil jméno současného prezidenta Francie Emmanuela Macrona za jméno bývalého a již zesnulého prezidenta Françoise Mitterranda. To samé se mu stalo se jmény bývalých německých kancléřů Angely Merkelové a Helmuta Kohla.
Podobné chyby Biden dělá opakovaně, v minulosti například zaměnil válku na Ukrajině za válku v Iráku, nebo působil velmi zmateně při odchodu z proslovu.
Kvůli několika slovům v Hurově zprávě se ale nyní tyto přešlapy dostávají do centra pozornosti a Biden si může být jistý tím, že je nikdo nepřehlédne. Podle NYT se tím zhmotňuje možná největší strach demokratů, že se Donaldu Trumpovi a republikánům díky tomu bude dařit vyobrazovat Bidena jako slabého a nekompetentního.
Trumpovi je 77 let a za sebou už má rovněž celou řadu přešlapů. Například minulý měsíc zaměnil jména své soupeřky o republikánskou prezidentskou nominaci Nikki Haleyové s bývalou demokratickou šéfkou Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou. Loni zase varoval před tím, že hrozí „druhá světová válka“, nebo prohlásil, že maďarský premiér Viktor Orbán je „lídr Turecka“.
