Článek
Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska dál bouří vody Kremlu.
Po plejádě ruských politiků, kteří si nebrali servítky, se k incidentu konečně vyjádřil i sám Lavrov. Rozhodnutí tří zemí označil za „bezprecedentní a hanebné“.
Jak uvedla Kremlem řízená státní agentura TASS, na tiskové konferenci v Moskvě hovořil Lavrov o tom, že „došlo k nemyslitelnému“ a „bezprecedentnímu“ rozhodnutí některých členských zemí Severoatlantické aliance.
Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov označil uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra za „nepřátelský čin“.
„Takové nepřátelské činy vůči naší zemi mohou způsobit určité problémy, ale nemohou zabránit naší diplomacii pokračovat v práci,“ řekl Peskov podle agentury AFP.
A místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov rovnou žádá tvrdou reakci.
„Je jasné, že toto rozhodnutí nebylo o letadlu. Bylo namířeno proti Rusku jako státu a Srbsku jako státu. Doufám, že reakce bude společná a krajně tvrdá, a to v podobě nejen diplomatických protestů, ale i konkrétních praktických odvetných kroků,“ uvedl podle TASS Kosačov.
Jak je patrné z výroků šéfa ruské diplomacie, ten tvrdou reakci nežádá. „Nikdy nepodnikneme nic, co by ještě více zhoršilo styky mezi národy,“ odpověděl na otázku agentury Interfax ohledně případné ruské odvety. „Západ dává najevo, že neustane v tlaku na Rusko, přičemž nepohrdne žádnými prostředky a metodami, ale narušit vztahy Ruska a Srbska se nikomu nepodaří,“ zdůraznil ruský ministr.
Současně připomněl bombardování Jugoslávie Severoatlantickou aliancí v roce 1999. (Které přimělo tehdejší režim v Bělehradě k ukončení etnických čistek a stažení srbských sil z Kosova.)
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že téměř všechny země Evropské unie a také Británie uzavřely ruským letadlům svůj vzdušný prostor po ruském útoku na Ukrajinu z 24. února, zatímco Srbsko je jedním z mála spojenců Ruska v Evropě.
Srbsko nezavedlo sankce proti Moskvě, ale od roku 2012 je oficiálně kandidátskou zemí na členství v EU.
Začátkem března se v Bělehradě demonstrovalo na podporu počínání Ruska proti Ukrajině. Srbsko prakticky úplně závisí na dodávkách ruského plynu, ale za jeho loajalitou vůči Moskvě stojí také skutečnost, že Rusko podporuje Bělehrad v neuznávání nezávislosti Kosova.
