Článek
Finská premiérka Sanna Marinová vyzvala Evropu, aby si v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině vybudovala silnější obranu. „Musím k vám být brutálně upřímná, Evropa teď není dostatečně silná. Bez Spojených států bychom se ocitli v problémech,“ řekla na návštěvě Austrálie.
Marinová mimo jiné trvala na tom, že Ukrajina musí dostat „vše, co je třeba“, aby dosáhla vítězství. Spojené státy pak podle ní hrály klíčovou roli v dodávkách zbraní, financí a humanitární pomoci Kyjevu, které byly nezbytné k otupení ruského postupu.
USA jsou zdaleka největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Od začátku únorové invaze vyčlenily na podporu Kyjeva již 18,6 miliardy dolarů (asi 420 miliard korun), vyplývá z listopadového průzkumu britské Dolní sněmovny. Po Spojených státech se do pomoci nejvíce zapojila Evropská unie, následovaná Spojeným královstvím, uvedl Kielský institut pro světovou ekonomiku.
Evropa by si měla podle premiérky brát příklad ze Spojených států i co se týká obranného průmyslu. Podle odhadů vydávaly USA v roce 2020 na obranu něco přes 3,7 procent svého hrubého domácího produktu (HDP), zatímco průměr evropských členů NATO (a Kanady) činil 1,77 procent, podotkla britská BBC.
Po ruské invazi na Ukrajinu se mnoho zemí Evropské unie a členských států NATO zavázalo zvýšit své výdaje na obranu. Při vstupu do aliance státy slibují, že budou vydávat alespoň dvě procenta ze svého HDP.
Více o vstupu Finska do NATO
Finsko chce do NATO. Žádost o členství v alianci drtivou většinou schválil finský parlament a je tomu nakloněna i veřejnost, která do začátku války na Ukrajině byla proti. Jak situaci vidí finský komentátor Jussi Niemelainenem?
Formální přistoupení obou severských zemí do NATO se protáhne na měsíce, hlavně kvůli předepsané ratifikaci ve všech členských státech. Finsko a Švédsko ale dostaly bezpečnostní záruky v předstihu.
Finsko, které má dlouhou hranici s Ruskem, v květnu oficiálně požádalo o vstup do NATO. Přístupové protokoly byly podepsány v červenci, ačkoli je ještě musí ratifikovat všichni ostatní členové – zejména jejich žádost čeká na schválení Maďarska a Turecka.
V červnu Putin varoval, že pokud NATO instaluje vojenskou infrastrukturu ve Finsku a Švédsku, Moskva „bude nucena přiměřeně reagovat a vznést stejné hrozby pro ta území, kde vznikly hrozby pro nás“, připomněl deník The Guardian.
Finsko očekává kybernetické útoky
Finsko má podle Marinové dostatek vojenských sil, navíc u hranic s Ruskem nepozoruje žádné vojenské aktivity. Premiérka ovšem upozornila, že země očekává v zimě hybridní útoky, včetně těch kybernetických. Jejich počet se totiž v zemi od únorové invaze do konce října zvýšil o třetinu, uvedla finská televizní stanice YLE.
V srpnu se ruští hackeři přihlásili k útoku na webové stránky finského parlamentu a další finské státní webové stránky a na telegramu napsali, že se rozhodli uskutečnit „přátelskou“ návštěvu sousedního Finska, jehož úřady tak horlivě usilují o vstup do NATO“, popsala případ YLE.
Finsko v reakci na nelegální migraci z Ruska postaví plot
Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu podél části hranice s Ruskem. Helsinky silně znepokojují stále častější případy nelegálního překračování více než 1300 kilometrů dlouhé východní hranice sdílené s Ruskem. Tisíce Rusů prchaly před částečnou mobilizací, kterou Vladimir Putin vyhlásil v reakci na neúspěchy svých vojsk na Ukrajině.
Země se rovněž obává rozsáhlých nelegálních přechodů Rusů, kteří utíkají před mobilizací. Finsko tak již dříve schválilo výstavbu plotu podél části hranice s Ruskem. Podle ministra zahraničí Pekky Haavista vstoupilo od února do země asi 40 tisíc Rusů.
Finsko rovněž v minulých měsících pozastavilo vydávání turistických víz pro ruské občany. „Stalo se morálně nepřijatelným umožnit ruským středním a vyšším vrstvám, aby si nadále užívaly dovolené v Evropě, zatímco jejich armáda zabíjí, mučí a terorizuje Ukrajince,“ podotkla premiérka Marinová v pátek na půdě think-tanku Lowy Institute v Sydney.
