Bez Putina? Zelenskyj po tlaku USA upustil od podmínky pro mírová jednání

Krvavá válka, kterou rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině, trvá už devět měsíců. A mírové řešení je v nedohlednu. Z kraje konfliktu si podmínky diktovala na schůzkách vyjednavačů Moskva, zatímco na Ukrajinu dál pršely ruské rakety. Pak se situace na bojišti obrátila a v posledních měsících je to Kyjev, kdo říká, za jakých podmínek je ochoten se o míru vůbec bavit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po zvěrstvech, která ruské okupační jednotky v jeho zemi páchají, opakovaně vyloučil možnost usednout k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem. Na začátku října dokonce podepsal nařízení, které znemožňuje ukrajinským zástupcům vést s Putinem diplomatická jednání.

Teď, vůbec poprvé, svou rétoriku zjemnil. V podmínkách, za kterých by byl Kyjev ochoten jednat s Moskvou o míru, už nutnost odstavit Vladimira Putina od moci uvedena není. Zelenskyj mluvil především o obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

Jak napsala agentura AP, už pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem.

Co mohlo za obratem stát, přibližuje na svých stránkách deník Politico. Píše, že nový postoj ukrajinského prezidenta Zelenského způsobilo „jemné pošťuchování“ administrativy amerického prezidenta Joea Bidena.

Politico se odvolává na dva zdroje dobře obeznámené se situací, podle nichž Zelenskyj zmírnil svou nesmiřitelnou pozici po dnech jednání mezi Kyjevem a Washingtonem, včetně osobní návštěvy Bidenova poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana.

„Američtí představitelé přímo neřekli Zelenskému a jeho lidem, aby svou pozici změnili,“ cituje list vysoce postavený zdroj z administrativy. „Ale sdělili jim, že Kyjev musí ukázat svou ochotu ukončit válku – rozumně a pokojně.“

Svět by měl dostat informaci, že je to Ukrajina, nikoli Rusko, kdo chce konflikt vyřešit. „To neznamená, že si k jednacímu stolu musí sednout hned teď. Na základě toho, jaké kroky Rusko dělá, si ani nemyslíme, že je pro to právě teď ten správný čas,“ cituje list svůj zdroj, který naráží na opakované ruské údery cílené na civilní infrastrukturu. „Ale Kyjev musí prokázat svou ochotu konflikt vyřešit, protože nikdo asi nechce víc než sama Ukrajina, aby konflikt skončil.“

Zdroj deníku dále řekl, že na Bidenův tým tlačí jak demokraté, tak republikáni; chtějí, aby prosadil diplomatické řešení války.

Představitelé administrativy přitom jednají jak s ukrajinskou, tak ruskou stranou. Americký deník The Wall Street Journal v neděli publikoval vlastní zjištění, podle kterého již zmiňovaný bezpečností poradce Sullivan jednal v uplynulých měsících opakovaně s vysoce postavenými poradci Vladimira Putina. Důvěrné telefonické rozhovory měl vést s poradcem pro zahraniční otázky Jurijem Ušakovem či tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, napsal WSJ.

Cílem rozhovorů ovšem podle listu nebylo ukončení války na Ukrajině, ale snaha, aby se konflikt ještě nerozšířil. A varování Moskvy před použitím jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení.

Kreml se k těmto informacím odmítl vyjádřit.

Zelenskyj z kraje týdne řekl, že Ukrajina má pět zásadních podmínek pro jednání s Ruskem.

Jde o potrestání každého válečného zločince, zaplacení válečných škod, záruky, že se to už nikdy nebude opakovat, respektování statusu OSN a zmiňované o obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

To zahrnuje i návrat Krymu, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem Rusko anektovalo. Letos z kraje roku Moskva uznala územní nezávislost dvou ukrajinských samozvaných republik – Luhanské a Doněcké, které letos po zmanipulovaných referendech připojila i s dalšími dvěma oblastmi (Chersonskou a Záporožskou) k Rusku.