Bez pomoci USA by Ukrajina přišla o trumfy. Šest měsíců je limit

Po páteční roztržce v Bílém domě visí otazník nad tím, zda bude nová americká administrativa pokračovat v dodávkách pomoci Ukrajině.

Prezident Donald Trump signalizoval, že neplánuje napadenou zemi podporovat, a během vášnivé diskuze dokonce obvinil svůj ukrajinský protějšek, že si pokračováním v konfliktu zahrává s třetí světovou válkou.

„Buď se dohodnete, nebo končíme,“ řekl směrem k Zelenskému v souvislosti s pomocí. Vedle toho padla i složitě dojednávaná rámcová dohoda o nerostných surovinách, kterou si měla Ukrajina zajistit americké záruky.

Trump prohlásil, že ukrajinský prezident „nerespektoval“ Spojené státy a že „není připraven na mír, pokud je do něj zapojena Amerika“.

Spojené státy přitom platí za lídra zahraniční pomoci Kyjevu a od začátku ruské invaze mu poskytly zásadní vojenskou techniku i finanční podporu pro pokračování jeho obrany.

Pokud by Bílý dům stopl probíhající dodávky, jak podle informací listu The Washington Post zvažuje, Ukrajina by nevykrvácela hned.

Bývalý prezident Joe Biden se před odchodem z funkce snažil zajistit, aby napadená země mohla bojovat co nejdéle. Jeho administrativa posílala zbraně ze stávajících amerických zásob a podepisovala smlouvy s americkým obranným průmyslem na nákup munice, stíhaček protivzdušné obrany, vozidel a dalšího materiálu. Tyto dodávky by měly vydržet až do roku 2026.

Ale i ohledně těchto opatření zvedá Trump prst. „Nejmocnější páka, kterou Trump na Ukrajinu má, je vyhrožovat nedodáním zbraní. Máme podle mého názoru šest měsíců, než bychom skutečně začali pociťovat nedostatek zbraní v první linii,“ řekl pro server Politico bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Analytik Ondřej Ditrych soudí, že okamžitá zásadní katastrofa by s utnutím americké pomoci nepřišla i kvůli dalším důvodům, včetně situace na bojišti.

„Evropa zvyšuje produkci, sice pomalu, ale zvyšuje, a Ukrajinu podporuje. Zároveň se přece jenom podařilo hodně americké pomoci navézt na Ukrajinu ještě před nástupem současné administrativy,“ řekl Seznam Zprávám expert působící na Evropském institutu pro bezpečnostní studia v Paříži.

„Nehrozí tedy, že pokud by USA podporu náhle utnuly, bude to bezprostřední katastrofa. A stojí za to i připomenout, že ruský postup od léta, který byl sice pomalý a lokalizovaný, ale během podzimu nabýval na rychlosti, tak se zdá, že se vyčerpává. A taky že toho, čeho ruská armáda dosáhla, dosáhla jenom za cenu obrovských ztrát,“ dodal.

Nástřel toho, jak oslabení americké pomoci může vypadat, už Kyjev zažil před více než rokem, když Kongres odmítl schválit další balíčky pomoci.

Ukrajinská armáda tehdy trpěla nedostatkem dělostřelecké munice a protivzdušné obrany, což Rusku umožnilo prosadit svou výhodu v předních liniích.

Podle údajů Kielského institutu utratily USA od února 2022 do konce roku 2024 na vojenskou podporu Ukrajině 64 miliard eur, zatímco Evropa – včetně Spojeného království a Norska – přispěla téměř 62 miliardami eur.

Pokud se tedy Donald Trump rozhodne pomoc Spojených států omezit či utnout, žádalo by to po Evropě mnohem větší zapojení, které zůstává zatím v rovině diskuzí. A nelze opominout i to, že kontinent řeší svou vlastní bezpečnostní situaci, která podle řady představitelů není ideální.

Stažení USA by ovšem Ukrajina pocítila i v případě, že by se další státy rozhodly svoji asistenci navýšit. V některých ohledech totiž poskytuje americká pomoc nenahraditelné prvky.

Některé americké dodávky – včetně moderních systémů protivzdušné obrany, balistických raket, navigačních systémů a raketového dělostřelectva dlouhého doletu – však bude v krátké době prakticky nemožné nahradit. Evropa jich jednoduše nevyrábí dostatek nebo v některých případech vůbec žádné.

Jakmile americké dodávky dojdou, schopnost Ukrajiny zasáhnout na velké vzdálenosti a bránit své týlové pozice utrpí, napsal list The Wall Street Journal.

„V čem je role Spojených států nezastupitelná, jsou systémy protivzdušné obrany, konkrétně její druhá vrstva ve formě mobilního raketového systému typu Patriot. Za ně jednoduše Evropa nemá adekvátní alternativu,“ přiblížil pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

„Dále by byl problém i s raketami ATACMS, ty Evropa také nemá. To samé rakety HIMARS. Takže jsou tam určité prvky, které jsou velmi těžko nahraditelné a těžko zastupitelné.“

Zmíněné rakety HIMARS, jedny z nejpokročilejších systémů raketového dělostřelectva, umožňovaly Ukrajině zasáhnout cíle hlouběji za frontovou linií a mnohem přesněji. Pro Ukrajinu tak představovaly nedílnou součást obranné a útočné kapacity ve válce proti Rusku, jak píše časopis Time.

Také podle dalších expertů sice může Evropa některé dopady zmírnit výrobou jiných pokročilých zbraní a dalšího vojenského vybavení, zdaleka ale nedokáže nahradit vše.

„Evropské úsilí může zmírnit negativní efekt, ale nevyhne se nepříjemným následkům. To jednoduše oddálí nevyhnutelný konec. Evropa v současné době zdaleka není v nejlepší ekonomické a vojenské kondici,“ řekl pro Voice of America Andrij Zolotarev, ředitel Third Sector Analytical Center, think-tanku se sídlem v Kyjevě.

Další velmi těžko nahraditelnou složku představují v tomto ohledu americké zpravodajské služby. Od začátku války pomáhají ukrajinské armádě monitorovat situaci na bojišti i pohyb vojsk druhé strany. Evropa se vedle toho nemůže rovnat ani v ohledu špionážních satelitů ve vesmíru.

Zásadní roli hrály americké zpravodajské služby už v období před válkou, kdy varovaly před rozpoutáním ruské invaze. Pomohly také odkrýt ruské plány na bojišti, což částečně přispělo k udržení zásadních pozic v prvních dnech invaze.

Vedle toho tvoří i spolupráce se Spojenými státy klíčový prvek v oblasti výcvikových kapacit.

„Ačkoli je nelze počítat stejným způsobem jako vybavení, byly rozhodující při budování vojenských schopností Ukrajiny. Výcvik zahrnuje nejen obsluhu darované západní techniky, ale také jednotlivců a jednotek. Zpravodajské informace umožnily Ukrajině lépe porozumět strategickému obrazu, tomu, co Rusko dělá a hodlá dělat, a taktické úrovni, kde střílet svou munici s dlouhým doletem. Jejich odstranění by poškodilo vojenské úsilí Ukrajiny způsobem, který lze jen těžko předvídat,“ napsal think-tank Center for Strategic and International Studies (CSIS).