Bez možnosti útěku: Most padl, cesta na druhý břeh trvá osm hodin

Počet obětí povodní v Pákistánu překonal tisícovou hranici. Podle agentury AP zemřelo v důsledku silných dešťů a následných rozsáhlých povodní, které zemi sužují už od letošního června, 1 061 lidí.

Přírodní katastrofa, která v zemi nemá obdoby, postihla již 33 milionů Pákistánců a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře.

V uplynulých hodinách panovala nejhorší situace v severní provincii Chajbar Paštúnchwá, kde se rozlila řeka Svát. Jen v regionu Čarsada muselo být evakuováno 180 tisíc lidí, z okresu Nowshahr pak 150 tisíc lidí, uvádí britský server The Guardian.

Odtržení od jakékoliv pomoci se ocitli obyvatelé mnoha míst, například vesničané v údolí Manoor, které je součástí údolí Kaghan. Voda zde zničila jediný most, který oblíbenou turistickou destinaci propojuje s tamní metropolí.

Do izolovaných vesnic a obcí se snaží dostat armáda i záchranáři. Kvůli hornatému terénu je místo přístupné pouze letecky.

Do jednoho z jindy malebných údolí Kaghan se vydali i reportéři britské BBC. Po absolvování nebezpečné cesty měli možnost vyzpovídat zoufalé vesničani. Ti u břehů rozvodněného toku vymýšleli, jak se dostat na opačnou stranu za svými blízkými.

„Můj domov a moje děti jsou na druhé straně řeky. Už tady čekám dva dny s tím, že by mohla vláda přijít a opravit most. Úřady nám ale říkají, že bychom měli jít z druhé strany hory, abychom se dostali k našim domovům. To je ale pochod na osm až deset hodin. Jsem stará. Jak to mám ujít?“ řekla novinářům žena, která se se svými věcmi snažila dostat na druhou stranu.

Novináři dále popisují střet s uvězněnými vesničany na opačném břehu. Ti jim házeli papírky obalené v plastu a zatížené kamenem – šlo o jediný způsob, jak z druhé strany získat jakékoliv zprávy. Mobilní síť totiž na místě nefunguje.

Muži, ženy a děti stojící u zabahněných domů si navíc o novinářích mysleli, že jsou zástupci vlády.

„Mnoho lidí je nemocných a nemohou se z vesnice dostat pěšky. Prosíme vás, postavte most, je to hlavní způsob spojení s městem,“ píše se v jednom dopise.

Zoufalství popisuje při dalším setkání i 60letý Abdul Rasheed, který při povodních přišel o vůz – jediný prostředek, který mu umožňoval vydělat peníze pro svou rodinu. „Potřebujeme zásoby. Potřebujeme silnici…Je tu mnoho dalších lidí, kteří přišli o majetek a obživu… Potřebují pomoc. Potřebují potraviny. Byl tu malý trh, který voda spláchla. Obchody měly všechny potraviny a zásoby. Můj dům je na druhé straně a teď budu muset jít osm hodin, abych se dostal domů. Jak to mám v tomhle věku udělat?“ ptal se.

Kvůli povodním přišli o vlastní opravnu telefonů i Soheil a jeho bratr. „Nevím, co mám dělat. Nikdo nám nepřišel pomoct, jak si zasloužíme. Každý obchodník tady má starosti. Všechno jsou to chudí lidé, kteří mají velké rodiny, které musí nakrmit,“ uvedl Soheil.

Podle něj navíc úřady i politici nedělají dost. Konstatuje, že na místo katastrofy se „přijedou jen vyfotit a pak odjedou“.

Nejmenovaný vysoký úředník v oblasti nicméně pro BBC prohlásil, že záchranné operace byly spuštěny hned a mnoho lidí se podařilo evakuovat například z hotelů. Dodal také, posuzování vzniklých škod na majetku již probíhá. „Dokončili jsme posuzování a oběti povodní budou brzy odškodněny,“ řekl. Práce na rekonstrukci mostu podle něj probíhají, nicméně budou delší dobu trvat.

Zatímco vláda viní z rozsahu destruktivní vody klimatickou změnu, podle místních za povodně může výstavba hotelů na březích koryta řeky. „Ty hotely a trhy zablokovaly přírodní vodní cesty, a tak jsme svědky mnohem větších ztrát kvůli záplavám, kterým se dalo snadno předejít,“ řekl BBC místní na trhu ve městě Kaghan.

Letošní záplavy patří podle ministryně pro klima Sherry Rehmánové mezi nejhorší přírodní katastrofy za poslední desetiletí. Kromě lidských životů a prchajících lidí bylo zničeno na milion domů. Poničeno bylo také 3400 kilometrů silnic a 157 mostů.

Ministr zahraničí Bilawal Bhutto-Zardari v neděli večer okomentoval situaci jako velmi závažnou a dále tak apeluje na mezinárodní pomoc. „Do budoucna bych očekával, že nejen Mezinárodní měnový fond, ale i mezinárodní společenství a mezinárodní agentury skutečně pochopí úroveň devastace,“ řekl.

Rehmánová navíc upozorňuje, že pokud by se k dešťům přidalo ještě další odtávání ledovců, pod vodou by se mohla ocitnout čtvrtina nebo až třetina země, dodává Rehmánová.

Vláda kvůli katastrofické situaci v zemi v pátek vyhlásila stav nouze.