Článek
S nedostatkem vody se momentálně potýká zejména několik oblastí v centrálním státě Indie Madhjapradéši. Video, které si můžete pustit v úvodu článku, pochází z tamní vesnice Ghusiya, kde vyschly všechny studny i alternativní zdroje vody.
„Srdcervoucí video“ podle BBC způsobilo silné reakce na indických sociálních sítích, kde lidé naléhají na úřady, aby situaci ve vesnici urychleně vyřešily.
Podobné video ze sousedního státu Maháráštra se nicméně objevilo už v dubnu a v Indii obecně nejde o až tak vzácný úkaz.
Jihoasijskou zemi trápí před příchodem monzunu sucho už přinejmenším stovky let, jak ale upozorňuje klimatolog Roxy Koll, od přelomu tisíciletí jsou sucha stále horší. „Vlhký rok Indie nezažila od roku 1995,“ napsal Koll pod graf ukazující vývoj situace od roku 1870.
Vláda obyvatelům státu Madhjapradéš slíbila, že do roku 2024 přivede vodu do každé vesnice. Dosud tam ale kohoutkovou vodu nemají miliony lidí a obyvatelé vesnice Ghusiya, kde vyschly studně, hrozí bojkotem letošních místních voleb.
„Musíme lézt pro vodu až na do studně. Máme tři, ale všechny jsou téměř vyschlé. Voda už neteče z jediné pumpy,“ řekla místní žena agentuře ANI. „Vládní zaměstnanci a političtí lídři se tady ukáží, jen když jsou volby. Tentokrát jsme se rozhodli, že nedáme své hlasy, dokud nebude zajištěna řádná zásoba vody,“ řekla.
Pro vodu se v Indii i vraždí
Jak píše BBC už v titulku článku, v Indii musí lidé často bez nadsázky nebezpečnou cestou pro vodu riskovat život. Bývá to ale i mnohem horší – pro vodu se tam i zabíjí.
Podle oficiálních statistik tamních úřadů v zemi mezi lety 2017 až 2019 zemřelo přes 230 Indů při konfliktech způsobených bojem o vodu. Anglojazyčný server, který se zaměřuje na indický venkov, uvádí, že podle aktivistů zabývajících se touto problematikou je oficiální číslo jen špičkou ledovce a ve skutečnosti se v Indii při šarvátkách o vodu zabíjí mnohem víc.
Indie už roky patří mezi suchem nejohroženější země s „extrémním“ nedostatkem vody.
Nedávno publikovaná zpráva Světového fondu na ochranu přírody (WWF) předpovídá, že do roku 2050 tam bude riziku „akutního“ nedostatku vody vystaveno na tři desítky měst.
Lidstvo stojí na rozcestí
Do stejného data bude suchem také ovlivněno (ne nutně akutně) až 75 % celosvětové populace. Tento odhad pochází opět z teprve minulý měsíc publikované zprávy Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), která varuje, že lidstvo stojí v otázce zvládnutí sucha „na rozcestí“ a musí „urgentně využít každého nástroje“, jak proti fenoménu klimatické změny bojovat.
Právě Indie je zemí, kde se ukazuje, jak reálné obrysy ale podobné zprávy mohou dostat. Kromě sucha druhý nejlidnatější stát světa letos zasáhla i silná vlna veder, při níž teploty dosáhly maximální hranice pro přežití lidského organismu.
Vody je ještě dost, ne každý na ni ale dosáhne
Co se vody týče, existují prověřené a efektivní způsoby, jak její nedostatek řešit. Loni to v rozhovoru pro Seznam Zprávy rozebral hydrogeolog Zbyněk Hrkal, podle kterého je nedostatek vody především ekonomickým problémem. Každý přímořský stát podle něj může využít odsolování, které sice funguje, ale je drahé.
„Lidstvo má v současné době dostatek vodohospodářských technologií, které jsou schopné jakýkoliv problém s vodním hospodářstvím vyřešit. Můžeme vodu vyčistit, recyklovat nebo v krajní variantě i vyrobit. Pokud je tedy společnost ekonomicky silná, je schopná problém vyřešit. Klasickou ukázkou je Izrael,“ řekl Hrkal.
