Článek
Poté, co Británie před pěti lety opustila Evropskou unii, se na světové politické scéně stala izolovanější.
Přestala být „součástí debat o směřování Evropy, kterých přibývá, zejména v otázkách obrany proti ruské agresi a budoucích technologií“, jak britské postavení ve světě u příležitosti nedávného pátého výročí od brexitu zhodnotila pro Seznam Zprávy politoložka Josephine Harmonová z Northeastern University v Bostonu (více zde).
To by se teď mohlo změnit. S nástupem nevyzpytatelného Donalda Trumpa a přetrvávající ruskou agresí roste tlak na to, aby Evropa převzala větší zodpovědnost za svou vlastní bezpečnost. A sílí přesvědčení, že bez Británie se tyto snahy neobejdou.
„Nemůžeme mluvit o bezpečnosti na evropském kontinentu bez NATO, bez Britů,“ cituje list Financial Times jednoho z unijních diplomatů.
Předseda Evropské rady António Costa přizval šéfa NATO Marka Rutteho na pondělní neformální jednání v Bruselu, během kterého se má jednat o tom, jak zvýšit vojenské schopnosti starého kontinentu. Pozvání přijal i britský premiér Keir Starmer.
Setkání má být důležitým milníkem ve vývoji britsko-evropských vztahů po brexitu. Je to totiž vůbec poprvé od formálního odchodu Británie z EU, co se předseda ostrovní vlády setká se všemi zástupci sedmadvacítky.
Starmer hned po svém zvolení avizoval, že bude usilovat o restart vztahů mezi Británií a EU. Dal také najevo, že chce, aby země pod jeho vedením začala hrát na mezinárodní scéně opět výraznější roli, například tím, že zkraje roku podepsal v Kyjevě smlouvu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu.
V neděli se ve svém sídle v Chequers sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a společně mluvili o „důležitosti rozšíření a koordinace obranné výroby v celé Evropě“.
Najít shodu je složité, ale „nesmírně důležité“
Evropské unii Starmerův přístup hraje do karet. Ve stínu války na Ukrajině a požadavků nového amerického prezidenta, aby evropské země výrazně zvýšily výdaje na obranu, sílí debaty o budoucnosti evropských ozbrojených sil a o tom, jak se vypořádat s nedostatkem finančních prostředků, který Evropská komise odhaduje na více než 500 miliard eur.
Najít shodu napříč celou Unií je ovšem složité, jelikož se představy jednotlivých zemí značně liší.
Debata odhalila propasti, které dělí klíčové hráče EU v oblasti obrany (jako jsou Německo a Francie), neutrální státy, jako je Rakousko a Irsko, a Maďarsko se Slovenskem, které lavírují mezi pomocí napadené Ukrajině a vazbami na Rusko. Napětí panuje také mezi zeměmi s vysokými výdaji na obranu (Polsko a pobaltské státy) a těmi, které s výdaji zaostávají, tedy například Itálií nebo Španělskem.
Představitelé EU proto začínají spojenectví vyhledávat i mimo sedmadvacítku. Jednou z variant, o které se momentálně diskutuje, je vytvoření takzvané „koalice ochotných“, která by umožnila posílit evropskou obranu a zároveň obejít neutrální a Rusku nakloněné vlády. Její součástí by mohlo být kromě zmiňované Británie například Norsko, píše Financial Times.
I mezi klíčovými hráči ovšem panují rozdílné pohledy na budoucnost evropské bezpečnosti.
Paříž tvrdí, že peníze evropských daňových poplatníků by měly být vynakládány na vojenské systémy navržené a vyrobené v Evropě. Řada zemí, mezi nimi například Německo, Polsko, Nizozemsko a pobaltské státy, naopak varuje, že vyloučení amerických výrobců by mohlo rozzuřit Washington, jak serveru Politico prozradilo několik diplomatů.
Podle nich má nyní před sebou šéf Evropské rady Costa nelehký úkol – zajistit, aby země našly společnou řeč a dosáhly jednotného řešení.
Je to jako „operovat srdce špičkovému sportovci“, řekl listu Politico jeden z vysoce postavených představitelů EU. „Je to nesmírně důležité, je to rozumné, může to být život zachraňující, ale je to také velmi složité a vyžaduje to mnoho dovedností,“ dodal.
Podle Costy Evropa nemá na výběr. „Musí se stát odolnějším, efektivnějším, autonomnějším a spolehlivějším bezpečnostním a obranným aktérem,“ apeloval před pondělním summitem.
Minulou středu novinářům řekl, že 23 zemí EU, které jsou rovněž členy NATO, se pravděpodobně dohodne na zvýšení výdajů na obranu nad současnou úroveň dvou procent, až se v červnu sejdou na summitu, připomíná stanice RFI. Trump dříve zmínil, že není jisté, zda by Spojené státy chránily členy NATO, kteří nesplňují hranici, kterou nedávno navrhl zvýšit na pět procent HDP.
Pokud se podaří na půdorysu Evropy utvořit „koalici ochotných“, mohla by z toho těžit nejen Evropa samotná, ale také Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské přesile.
Kyjev dlouhodobě hlásá, že preferovanou bezpečnostní zárukou pro něj zůstává členství v NATO. Někteří klíčoví hráči, včetně Spojených států, se ale zdráhají na tento požadavek přistoupit. Začíná se proto debatovat o možných alternativách. Mezi ně patří například koalice evropských států, jejíž součástí by mohla být i Británie, tvrdí ukrajinská analytička Orysia Lucevyčová, která působí v britském think-tanku Chatham House.
„Důležitým mechanismem pak může být rozmístění evropských sil na ukrajinském území, které by sloužily jako odstrašení dalšího ruského útoku,“ uvedla v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Takzvaná koalice ochotných, tedy zemí, dle kterých je podpora Ukrajiny v jejich národním bezpečnostním zájmu, by pro Kyjev byla slabší zárukou, jelikož by nezahrnovala celý blok, připustila analytička Lucevyčová. „Pořád by to ale znamenalo, že na to Ukrajina není sama,“ podotkla.
