Článek
Itálie vstoupila do posledního měsíce před prezidentskými volbami bez jasného kandidáta. Podle AFP se jako o možné nové hlavě státu spekuluje hlavně o současném premiérovi, kterým je 74letý politik s bohatou kariérou bankéře Mario Draghi, ale i o nejdéle sloužícím premiérovi poválečné Itálie Silviu Berlusconim.
Draghi ani Berlusconi zatím zájem o funkci prezidenta nepotvrdili ani nevyvrátili. Oběma totiž podle AFP stojí v cestě k případnému vítězství jisté překážky.
Předseda vlády Itálie Mario Draghi.
U prvního z jmenovaných je to především jeho současná funkce. Draghi má mít podle AFP v příštích letech plné ruce práce s rozdělováním peněz z fondu Evropské unie na obnovu po pandemii. Jeho přechod do prezidentské funkce by navíc znamenal nutnost jmenování nového premiéra, což by potenciálně mohlo skončit stranickou rozepří a předčasnými volbami. A v těch by nyní podle AFP mohla mít navrch krajní pravice.
Pokud by se Draghi rozhodl setrvat na premiérském postu, kam ho mimochodem dosadil dosluhující prezident Sergio Mattarella, nabízí se podle agentury už jen několik jmen. A Berlusconi je z nich nejzvučnější.
Ten má ale zároveň hodně důvodů, proč se obávat neúspěchu. Sám je o čtyři roky starší než Mattarella, což při sedmiletém prezidentském mandátu znamená, že by mu na jeho konci bylo přes 90 let. AFP v té souvislosti připomíná jeho letošní několikanásobný nástup do nemocnice kvůli problémům spojeným s covidem-19.
Na druhou stranu Itálie má určitou tradici postarších prezidentů. Když v roce 2015 končil Giorgio Napolitano, mohl se už těšit na oslavu svých 90. narozenin, osmdesátníci stáli v čele poválečné Itálie běžně.
Berlusconi je ale kromě toho zapleten do dvou procesů kvůli obvinění z podplácení svědků, aby lhali o jeho divokých večírcích. Na krku má i usvědčení z daňových podvodů, za které byl v roce 2014 odsouzen k roku veřejných prací, a celou řadu dalších kauz.
Podle politologa Gianfranca Pasquina z boloňské Univerzity Johnse Hopkinse má Berlusconi mezi Italy přesto „hodně podporovatelů“. V Itálii ale prezidenta volí tajnou volbou zákonodárci obou komor parlamentu spolu se zástupci regionů. Pasquino věří, že tam Berlusconiho „velmi komplikovaná minulost“ hraje proti němu. Kdyby měl být Berlusconi zvolen, došlo by navíc podle politologa k „obřímu střetu zájmů, protože Berlusconi vlastní tři televizní programy a dvoje noviny“.
Za „vzdálenou“ označil Berlusconiho šanci i další italský politolog Franco Pavoncello z Univerzity Johna Cabota v Římě. „Vzhledem k jeho věku a minulosti si myslím, že by si lidé z celého světa asi klepali na čelo,“ řekl.
Podle AFP kromě Berlusconiho a Draghiho ještě přichází v úvahu ministryně spravedlnosti Marta Cartabiaová, která by se mohla stát první ženou v římském Kvirinálském paláci, expředseda dolní komory parlamenty Pier Ferdinando Casini nebo bývalý premiér a dnes eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
