Článek
Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území.
Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem.
Německo vyslovilo dlouho očekávaný souhlas krátce poté, co americký prezident Joe Biden podle agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruské území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova.
Druhé největší ukrajinské město v posledních týdnech čelí ruské ofenzivě a ostřelování. Rakety před pár dny dopadly na hypermarket se stavebninami.
Charkov po útoku na hypermarket:
Sobotní útok na hypermarket se stavebními potřebami si v druhém největším městě Ukrajiny vyžádal podle posledních zveřejněných statistik 16 mrtvých a více než čtyři desítky zraněných. Další lidé se však pohřešují. (Na snímku hypermarket Epicentrum, 26. května.)
Žena na snímku přišla do ústředí státní pohotovostní služby na místě raketového útoku, aby poskytla vzorek DNA pro identifikaci zesnulého příbuzného (26. května). Ukrajinský web Novynarnija uvedl, že po ruském úderu zachvátil hypermarket požár, v době útoku se uvnitř nacházelo až 200 lidí.
Ruská armáda podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova zaútočila pomocí dvou naváděných leteckých pum KAB. (Zničený interiér hypermarketu v části se stavebními potřebami, 26. května.)
Ruská státní agentura TASS v sobotu večer vydala zprávu s tvrzením, že si ukrajinské ozbrojené síly v nákupním centru zřídily sklad zbraní. Žádný důkaz neposkytla. „V okolí není jediný vojenský objekt,“ odmítl to Syněhubov.
Žár byl obrovský, k identifikaci obětí jsou nezbytné testy DNA. V pondělí 27. června vyšetřovatelé potvrdili nález pozůstatků 17letého chlapce.
„Lidské tělo nalezené dnes ráno patří 17letému Kirillovi. Chlapec bydlel v Charkově a ten den, stejně jako desítky dalších měšťanů, přišel do hypermarketu. Dokázali ho identifikovat podle DNA – vzorky poskytla matka zemřelého,“ stojí ve zprávě, kterou vydala Národní bezpečnostní služba v Charkově.
Podle šéfa Národní bezpečnostní služby v Charkově Serheje Bolvinova byly v pondělí nalezeny pozůstatky další oběti. „Zbytky pracovního oděvu nasvědčují tomu, že se jedná o jednoho ze zaměstnanců hypermarketu. Probíhá identifikace,“ uvedl Bolvinov.
Charkov je terčem ruských vzdušných útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu, v prvních měsících se ho Rusové i pokoušeli neúspěšně dobýt.
Sobotní útok na hypermarket nebyl jediný, se kterým se Charkov musel potýkat. Tamní úřady totiž informovaly o dalším ruském úderu, který si vyžádal 25 zraněných. (Letecký snímek hypermarketu, podvečer 26. května.)
Ruské invazní síly v posledních měsících zintenzivnily vzdušné útoky na Charkovskou oblast i na regionální metropoli a nedávno na severu regionu obnovily pozemní ofenzivu. (Záchranné služby během polední přestávky, 26. května.)
„V posledních týdnech Rusko obzvláště v okolí Charkova připravovalo, koordinovalo a provádělo útoky z pozic bezprostředně sousedících s ruskými pohraničními oblastmi. Společně jsme přesvědčeni, že Ukrajina má právo se těmto útokům podle mezinárodního práva bránit,“ řekl Hebestreit. „V souladu s mezinárodními právními závazky k tomu může nasadit také dodané zbraně včetně těch od nás.“
Německo se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Kancléř Olaf Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou ze zatažení do války.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý během státní návštěvy Německa na tiskové konferenci se Scholzem prohlásil, že Ukrajina by měla mít možnost dodanými západními zbraněmi napadat i cíle v Rusku, ze kterých ruská armáda Ukrajinu ostřeluje a ze kterých útočí. Scholzův postoj byl tehdy zdrženlivý. Kancléř k tématu řekl, že si Německo nepřeje eskalaci konfliktu.
To, že se mezitím německý postoj změnil, naznačil Scholzův čtvrteční rozhovor s občany v Erfurtu. „Ukrajina je napadena, proto má mnoho možností, které jí mezinárodní právo nabízí. Zároveň máme s Ukrajinou dohody, které nemusíme měnit,“ řekl kancléř.
Podle webu Politico to bylo šroubované vyslovení německého souhlasu s údery na ruské území.
