Běluha podezřelá ze špionáže bude mít vlastní přírodní rezervaci

Psal se rok 2019, když rybáři z norské vesnice Inga objevili poblíž lodi podezřele krotkou běluhu. „Zrovna jsme se chystali spustit sítě, když jsme uviděli běluhu, která plavala mezi loděmi,“ popsal tehdy norské televizi NRK rybář Joar Hesten. „Řítila se na nás a jak se blížila, viděli jsme, že má na sobě nějaký zvláštní postroj,“ doplnil.

Kytovec se podle svědectví rybářů choval zvláštně. Snažil se stáhnout lana z okraje lodi a na sobě měl postroj určený pro kameru nebo zbraň s nápisem „majetek Petrohradu“. Norové původně běluhu podezřívali, že byla Ruskem vycvičena ke špionáži. To se ale nepotvrdilo a kytovec se brzy stal nejen miláčkem místních, ale také internetovou senzací.

Samec běluhy dostal jméno Hvaldimir a ve vodách malého přístavu na severu Norska už zůstal.

Ve volné přírodě se mu ale podle ochránců přírody nežije příliš dobře. Zdá se být vycvičený lidmi a zvyklý na jejich přítomnost. Většinu svého času navíc tráví poblíž rybářských sítí, kde pojídá ryby, které plavou k potravě, a sám se tak ocitá v nebezpečí.

Teď by se ale osud světoznámého kytovce mohl obrátit k lepšímu. Britského podnikatele Adama Thorpea jeho příběh natolik zaujal, že se pokouší získat peníze na vytvoření první otevřené rezervace pro velryby na světě. A to právě v norských fjordech.

Bývalý realitní magnát založil charitativní organizaci OneWhale, která v současnosti financuje monitorování a ochranu Hvaldimira a v neposlední řadě také studie, které umožní postavit mu útočiště. Práce na pět set akrů velké rezervaci (cca 200 hektarů, pozn. red.) poblíž města Hammerfest by měly odstartovat začátkem příštího roku.

„Do této velryby se všichni zamilovali díky virálním videím na YouTube,“ řekl Thorpe pro britský deník The Guardian. „Četl jsem o Hvaldimirovi v National Geographic v roce 2019 a připadalo mi to znepokojivé. Zjevně byl domestikovaný a má úžasnou povahu. Pokud bychom mu vytvořili rezervaci, která jej ochrání před lodním provozem, bude to znamenat, že může lovit a žít tak přirozený život, jak jen to je možné,“ vysvětluje, proč se rozhodl financovat právě stavbu velrybího útočiště.

Sám má navíc obavu, že pokud běluha nepřestane obtěžovat chovatele lososů a rybáře, mohla by být utracena. „Musíme Hvaldimira neustále sledovat a ujistit se, že neobtěžuje na lososích farmách,“ vysvětlil Thorpe. „V minulosti si rád hrál se čluny a lodními šrouby, jedním z jeho kousků je omotat kolem vrtule lano. Takové věci, i když jsou roztomilé, jsou pro lososí farmy frustrující,“ dodává s tím, že pokud by se na lososí farmě kvůli Hvaldimirovi něco přihodilo, neměli by rybáři nejmenší problém běluhu utratit.

Od norské vlády má podnikatel povolení k zasíťování fjordu, který vlastní. Potřebuje ale získat peníze: 250 tisíc liber (cca 7 milionů Kč, pozn. red.) na nákup sítí pro zabezpečení prostoru, stavbu základního ubytování pro zaměstnance, aby mohli zůstat poblíž a neustále dohlížet na velrybí obyvatele, stejně tak jako na vybudování veterinární laboratoře pro poskytování základní péče.

Rezervace má být dostatečně velká na to, aby pojala množství velryb, které vycvičili lidé a jsou zvyklé na zajetí. Cílem projektu pak je umožnit velrybám přirozeně lovit, vzájemně se ovlivňovat a nakonec je vypustit zpět do volné přírody.

Adam Thorpe věří, že takové řešení bude lepší než návrhy některých zoologů, aby byly velryby jako Hvaldimir drženy v nádrži v zajetí. „Vyprávěním příběhu o této běluze můžeme rezervaci nabídnout i jiným dříve chovaným velrybám. V její oblasti nebudou žádné lososí farmy, nebudou tam žádné lodě, takže nebude hrozit zranění o vrtuli,“ popisuje.

Příběh běluhy původně podezřívané ze špionáže zaujal dokonce i streamovací platformu Netflix. Ta aktuálně jedná s filmařkou Reginou Crosbyovou, která se na stavbě rezervace taktéž podílí, o filmu dokumentujícím velrybu a její cestu ze zajetí přes otevřené moře až do útočiště.